Dva homosexuální muži, kteří jsou podle kalifornského práva rodiče dítěte odnošeného náhradní matkou, uspěli u Ústavního soudu. Dosud se marně domáhali stejného uznání také v Česku, nyní se jejich situací musí znovu zabývat Nejvyšší soud (NS) a měl by jim vyhovět. Původně uznal jako otce jen jednoho z nich. Podle ústavních soudců ale při tom porušil práva partnerů i dítěte. Jeden z otců Jiří Ambrož doufá v to, že se brzy podaří pro jejich děti získat české rodné listy se zápisem obou otců.
Nejlepší zájem dítěte má přednost před abstraktními principy, uvedla dnes ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Řekla, že partneři s dítětem nepochybně vedou rodinný život chráněný Listinou základních práv a svobod. Původní verdikt NS v důsledku vedl k tomu, že okamžikem vystoupení rodiny z letadla na Ruzyni vztah k jednomu z rodičů přestal formálně existovat.
Ústavní soud ale zároveň zdůraznil, že se zabýval specifickou situací vzniklou po náhradním mateřství podle zahraničního práva. Nález se netýká adopcí stejnopohlavními páry. „Prostě v této situaci, kdy už je konstituováno právní rodičovství, faktické nebo sociální rodičovství, a kdy dokonce náš stěžovatel je možná z poloviny biologickým otcem toho dítěte, není možno v zájmu toho dítěte upřít uznání takovéhoto rodinného vztahu mezi nimi,“ řekla Šimáčková.
Čechoameričan Ambrož a muž z Dánska spolu s žijí v Kalifornii, podle tamního práva jsou manželé. Vychovávají pětiletou dceru a čtyřletého syna. Děti jim porodila náhradní matka, vajíčko bylo od anonymní dárkyně. Partneři nechtějí vědět, kdo z nich je biologický otec. Soud v Los Angeles oba muže určil jako rodiče.
Kadyrov: V Čečensku žádní homosexuálové nejsou
Rodina příležitostně cestuje do Česka. Český otec požádal o zápis potomků do české matriky, vydání rodného listu a potvrzení o českém občanství. Důležité je to pro případ lékařské péče i kvůli dědickým právům. Otcové si chtěli nechat uznat kalifornský rozsudek také u NS. Po uznání má zahraniční rozhodnutí stejné účinky, jako by je vynesla česká justice. NS v roce 2015 verdikt losangeleského soudu uznal jen Čechoameričanovi, k jeho partnerovi se nevyjádřil. Druhý návrh pak zamítl.
„Jsme rádi, že Ústavní soud rozhodl v náš prospěch. Doufáme, že se nám podaří již v brzké době získat české rodné listy pro naše děti, ve kterých budeme zapsaní jako jejich rodiče oba dva. Odpadne nám řada obav z komplikací, které by mohly nastat při našich cestách za mou rodinou v ČR či v případě, že bychom se rozhodli do České republiky přesídlit,“ uvedl Ambrož ve vyjádření.
Podle spolku Prague Pride, Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) a organizátorů kampaně Jsme fér dává dnešní soudní výrok naději, že i v Česku budou mít děti dvou matek či dvou otců nárok na péči obou rodičů, ti zas budou mít stejné povinnosti a práva k dětem. Podle organizací by dnešní rozhodnutí Ústavního soudu mohlo ovlivnit nejen vrácený chlapcův případ, ale i kauzu dcery obou mužů, která je také u NS.
Rozhodnutí má širší význam
Advokát obou mužů Petr Kalla rozhodnutí přivítal. Podobných párů je podle něj víc víc a mají v Česku potíže při vystavení rodného listu. Často se spokojí s tím, že úřady evidují jako rodiče jen jednoho z partnerů. „Děti tady jsou a domnívám se, že Ústavní soud tady dává najevo, že je potřeba zabývat se těmi konkrétními dětmi, zabývat se jejich nejlepším zájmem. To si myslím, že je cesta, kterou by se mělo pokračovat i dál, ať cestou soudní nebo cestou změny zákona,“ uvedl Kalla. Jeho klienti se vyhlášení nálezu nezúčastnili.
Gayové a lesby v Česku nemohou vstoupit do manželství, mohou uzavírat registrované partnerství. Zákon jim nedovoluje společně adoptovat děti. Ústavní soud loni registrovaným otevřel cestu k osvojení. Požádat o ně může ale jen samotný partner, ne pár.
Dále čtěte:
