Podnik letos očekává obrat v hospodaření
Domácí výrobce radiátorů Korado prodělal v uplynulých dvou letech krizi. Ačkoliv doufal ve velkou expanzi hlavně na trzích střední a východní Evropy, tržby nerostly tak rychle, jak si to vedení firmy představovalo. Na vyšší odbyt se podnik v České Třebové připravil investicí 2,7 miliardy korun do výstavby nového závodu, který dokončil na konci roku 1997. „Projekt se připravoval v době, kdy bylo Korado stoprocentně vytížené, vykazovalo vysoké růsty tržeb a jeho kapacita nestačila objednávkám, říká obchodní ředitel firmy Bedřich Brabec. Jenže přišlo zklamání: v roce 1998 Korado utržilo 1,75 miliardy korun, což bylo sice o osmnáct procent více než v roce předcházejícím, ale vzhledem k plánu zůstaly tržby daleko za očekáváním. Velká část kapacity závodu tak byla nevyužita. „V tomto roce přišla ruská krize. Původní plány byly, že do Ruska vyvezeme třikrát více, ale nakonec zůstal export na stejné hladině jako rok předtím, vysvětluje Brabec. Propad tržeb oproti plánu ještě prohloubila recese na domácím trhu. Investiční úvěr, který poskytla Česká spořitelna, se však splácet musel, ztráta se proto propadla na šest set milionů korun. Také v následujícím roce nepříjemná situace trvala. Obrat sice vzrostl o osm procent na 1,9 miliardy korun, na zisk to však nestačilo. Loňský hospodářský výsledek se propadl na minus 467 milionů korun. Kumulovaná ztráta narostla až k jedné miliardě korun. Ve druhé polovině srpna budou akcionáři na mimořádné valné hromadě rozhodovat o tom, jak propad v hospodaření uhradí. V úvahu nejspíše připadá snížení základního jmění, jež nyní dosahuje 1,6 miliardy korun. Nehodili flintu do žita. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která od poloviny roku 1997 drží v Koradu 44 procent základního jmění, uvedla ústy svého mluvčího Bena Atkinse, že momentálně spolu s dalšími akcionáři (jsou to čtyři fyzické osoby – původní zakladatelé a manažeři podniku) jednají o tom, jak posílit společnost. Odmítl však specifikovat jakou formou. „Investiční program Korada byl nastaven na očekávaný růst trhu v zemích, jako je Rusko či Ukrajina. Ekonomické problémy Ruska v roce 1998 kombinované s recesí v Česku způsobily, že Korado nebylo schopno splnit své hospodářské plány. Propad v příjmech si vyžádal přísnou kontrolu nad expanzí, a proto management přijal program redukce nákladů, dodal bez bližších podrobností Atkins. Loni tedy přišla na řadu komplexní reorganizace firmy. Vedení Korada zmapovalo všechny podnikové procesy a v srpnu propustilo dvě stovky lidí. V listopadu přišla další rána: Česká spořitelna v rámci čištění svého úvěrového portfolia předala zhruba třímiliardovou pohledávku za Koradem do Konsolidační banky. „Bylo to pro nás velmi nepříjemné. Vůbec nechápeme, proč to spořitelna udělala, protože my jsme se nikdy se splátkami úvěrů a úroků neopozdili. To samé platí také o odvodech do státní kasy. Kdyby Konsolidační banka neprojevila vstřícný přístup a úvěr neobnovila, mohli jsme se také položit, konstatuje Brabec. Konsolidační banka konstatovala, že s podnikem nemá žádné problémy. „Po restrukturalizaci úvěrové angažovanosti klient splácí podle domluveného splátkového kalendáře. Dokonce zvažujeme možnost nabytí majetkové účasti v Koradu, uvedl mluvčí banky Jiří Pekárek. Obrat k lepšímu. Protože představitelé podniku vyplatili všem propuštěným odstupné, jak to požaduje Zákoník práce, účinky restrukturalizace se projevují až letos. Podnik rovněž změnil svou strategii a začal vývoz více orientovat na západní trhy. Nyní vyváží do celé západní Evropy, zvláště do Německa, Rakouska a Beneluxu, radiátory Korado si mohou koupit také zákazníci v Japonsku a v Číně. Podíl exportu na tržbách vzrostl za pololetí meziročně o deset procent, celkové tržby stouply o osm procent. Příznivějším výsledkům napomohlo i oživení v českém stavebnictví, prodeje na domácím trhu totiž vzrostly o pět procent. Za letošní první pololetí již Korado vykázalo zisk patnáct milionů korun, pro srovnání – před rokem to bylo červených 126 milionů korun. „Plán momentálně plníme, do konce roku by měl obrat dosáhnout 2,2 miliardy korun, dodal Brabec. Prodej do zahraničí podporují obchodní dceřiné společnosti, které má podnik v Německu, Rakousku, Polsku, Litvě, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a v Rusku. Uspokojivě se rozvíjí také výrobní závod v Bulharsku, který Korado koupilo v dubnu 1998. Továrna se dvěma sty zaměstnanci, jež svoji produkci vyváží do balkánských zemí, se do zisku překulila v loňském druhém pololetí a tento trend zatím pokračuje. Uvidí se na podzim. Neuspokojivé výsledky v letech 1998 a 1999 vedly management podniku k hledání strategického partnera. Předběžný zájem projevil před rokem finský výrobce topných těles a evropská jednička Rettig, ale nakonec od koupě ustoupil. „Finská společnost vstoupila do jiné firmy, uvedl bez bližších podrobností předseda představenstva Korada František Menclík. Nyní pokračují jednání s dalšími zájemci, ať už z oboru či finančními. „Na trzích střední a východní Evropy jsme druhou vedoucí firmou, síla firmy roste i v západní Evropě. Spojení s jiným partnerem by vedlo k vytvoření silné skupiny, konstatuje Brabec. Nechtěl však specifikovat, o jaké partnery jde. Dodal, že zatím nelze určit, zda se Korado s někým spojí, to by byly pouze předčasné spekulace. Jasněji bude prý na podzim. V každém případě v otázkách dalšího vývoje postupuje management ve shodě s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Konsolidační bankou.
