Dva kamiony brožurek

Kampaň před referendem bude stát letos 80 milionů, pak se uvidí

S týdenním zpožděním oproti plánu, ve středu 18. května, dostanou čeští ministři na stůl materiál o plánované kampani před ratifikací evropské ústavy. Vláda se zatím bude zabývat pouze scénařem na rok 2005, kdy proběhne nejprve názorově neutrální „informační“ fáze kampaně a později i fáze „názorová“. Náklady pro letošní rok mají být kolem 80 milionů korun. Řešit, co bude v roce 2006, hodlá kabinet až později. Již nyní je ale jasné, že vše směřuje ke scénáři: buď bude referendum, a pak odstartuje i další - propagační - část kampaně za 120 milionů, nebo referendum nebude, a stát by mohl zmiňovanou sumu dokonce i ušetřit.

Třífázová masáž.

Chystaná vládní kampaň má mít podle scénáře, který vzniká na úřadu vlády, celkem tři etapy. Tedy pokud bude vypsáno referendum. Vláda přitom nepočítá s tím, že by si na kampaň najímala profesionální reklamní nebo PR agentury. Nechce ani vyhlašovat větší výběrová řízení nad dva miliony korun. Informační fáze má vypuknout okamžitě potom, co plán schválí Paroubkova vláda, a měla by trvat zhruba do konce letošního září. Podle návrhu nově zřízeného Odboru úřadu vlády pro informování o evropských záležitostech půjde v té době hlavně o to, aby občané dostali o evropské ústavě maximum informací.
„Počítáme s tím, že necháme vytisknout a přivézt sto tisíc výtisků ústavy. Když bude potřeba, vyrobíme další, vždy po padesáti tisících. Prvních padesát tisíc ústav dorazí počátkem června, za pár dní na to mají přivézt dva kamiony brožurek,“ říká ředitelka odboru Petra Mašínová.
Dalších padesát tisíc ústav už leží ve skladech ministerstva zahraničí v Praze–Chabrech. K dispozici bude i ústava v elektronické podobě na CD. Mašínová chce také pořádat semináře pro novináře, učitele, hlavně ty středoškolské, kteří vyučují občanskou nauku, státní úředníky a členy místních samospráv.
Pokračovat by měly i již existující projekty, které rozjelo ministerstvo zahraničních věcí, například internetový informační portál www.euroskop.cz nebo bezplatná informační telefonní linka. Úředníci nehodlají rušit ani Informační centrum Evropské unie, které v minulosti spadalo přímo pod Delegaci Evropské komise v Praze. Druhá, názorová etapa vládní propagace euroústavy má vypuknout letos v říjnu a potrvá sedm měsíců. Šanci získat vládní peníze v ní dostanou nejrůznější spolky a občanská sdružení. Úřad vlády totiž v té době hodlá financovat i jejich projekty. Je přitom jedno, jestli budou pro nebo proti ústavě. „Nebudou žádné volné kategorie, zadání bude velice přesné,“ tvrdí Mašínová. Například dostat informace o ústavě a referendu k učitelům občanské nauky nebo k zemědělcům na venkově. Nebo k vězňům. „Zjistili jsme, že opravdu existuje občanské sdružení, které se věnuje lidem ve výkonu trestu. Právě ono by to mohlo zvládnout,“ říká vládní propagátorka ústavy.
O přidělení peněz ale nemají rozhodovat pouze úředníci. Ve výběrových komisích by vedle nich měli sedět i komunikační experti, politologové, sociologové, právníci, a dokonce i zástupci médií a nevládních organizací, které se zaměřují na boj proti korupci, kupříkladu Transparency International.

Jasně pro ústavu.

Hodně konfliktní zřejmě může být až třetí fáze kampaně. Ta má být totiž ryze přesvědčovací, jasně pro ústavu. Žádná snaha po neutralitě. Podle předběžných kalkulací přijde daňové poplatníky na 120 milionů korun a vypukne pravděpodobně v květnu 2006. V té době už nemohou kritici ústavy počítat ani s korunou vládní podpory.
Taková podoba kampaně zřejmě bude mít podporu nového ministerského předsedy Jiřího Paroubka. Ten totiž hned po prvním zasedání svého kabinetu prohlásil, že vládní kampaň by rozhodně neměla být neutrální. Zatím ale není jasné, zda i tuto část kampaně bude organizovat úřad vlády nebo jestli se koaliční politici shodnou třeba na tom, že převedou zbylé miliony přímo na politické strany. Může jít i o kombinaci obou způsobů. Konečné rozhodnutí je na Paroubkovi a jeho ministrech.
Důležité ale je, že „přesvědčovací“ fáze kampaně odstartuje pouze v případě, že se politici nakonec přece jen shodnou a nechají ústavu posoudit samotnými občany v referendu. To zatím není vůbec jisté.
Úřadující premiér Paroubek sice před pár dny prohlásil, že „chce, aby o euroústavě rozhodli občané“, v nové koaliční smlouvě se ale o referendu na rozdíl od předchozí dohody neobjevila ani zmínka. Vláda si v ní dává za cíl ústavu prostě jen přijmout, bez toho, že by specifikovala, jak to chce udělat.
Někteří partneři ČSSD v koalici už dali najevo, že by jim schvalování pouze v Parlamentu vůbec nevadilo. „Nebude tragédie, když to bude v Parlamentu, protože v Parlamentu se aspoň uvidí, kdo má jaký politický postoj k evropské ústavní smlouvě,“ prohlásil například ministr zahraničí, lidovec Cyril Svoboda.
Podobně už mluví někteří sociální demokraté: „Pro mne je otázka, jak je to referendum efektivní,“ řekl nedávno na přednášce v Londýně předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. „Ta smlouva má tři sta padesát stránek, kolik lidí je schopno to přečíst? Nejsem si jist, jestli je to věc k veřejné diskusi, jestli to není věc, kterou by měli rozhodnout politici,“ dodal Zaorálek. Vládní kritici a oponenti referenda tak budou zcela jistě argumentovat tím, že když žádné referendum nebude, stát ušetří.
Poslední podobná kampaň - před referendem o vstupu Česka do Evropské unie, kterou za zhruba 200 milionů uspořádalo ministerstvo zahraničí - žalostně selhala. Kritizoval ji dokonce i bývalý ministerský předseda Stanislav Gross. „Nemůže to být nějaká laciná kampaň typu billboardů, nějakých šotů v televizi, které budou říkat, jak Evropa je krásná, krásná budoucnost pro Česko, to musí být obsahové, tematické debaty k jednotlivým záležitostem, které ústavní smlouva popisuje,“ prohlásil nedávno Gross ještě ve funkci premiéra. Prosadil proto, aby kampaň před referendem neřídilo ministerstvo zahraničí, ale právě nově vytvořený odbor přímo na úřadu vlády.

Klaus vede na body.

I když dlouho připravovaná kampaň nakonec přece jenom vypukne, česká vláda bude muset řešit ještě jeden problém: nalézt mezi koaličními politiky někoho, kdo se stane „tváří kampaně“. Nějakého výrazného maskota. V souboji o evropskou ústavu zatím totiž s přehledem vítězí prezident Václav Klaus, známý euroskeptik.
Zatímco vláda je jasně pro ústavu, Klaus například tvrdí, že přijetím euroústavy vznikne z Evropské unie superstát a suverenita členských zemí bude výrazně oslabena. „Já si při neschválení ústavy představuji kvetoucí budoucnost Evropské unie,“ prohlásil nedávno český prezident. A aby bylo úplně jasno dodal: „Nejsem (k ústavě – pozn.red.) kritický, jsem stoprocentně proti. To bychom si měli vyjasnit.“ Zahraniční tisk označuje Klause za „jednoho z nejznámějších evropských kritiků euroústavy“ (The Irish Times) nebo za „prezidenta, který fanaticky vystupuje proti ústavě“ (The Financial Times).
Prakticky žádný koaliční politik si na Klause kvůli evropské ústavě ještě „netroufl“. „Je pravda, že je to debata, kdy jedna strana je podstatně hlasitější a druhá téměř mlčí,“ řekl týdeníku EURO první český eurokomisař a zastánce ústavy Pavel Telička (viz rozhovor strana 58). „Politickou diskusi tu zcela postrádám… Dobře, Václav Klaus je velmi inteligentní, schopný politik, má svou představu, ale to přece neznamená, že se o to nemůže pokoušet ještě někdo jiný,“ dodal. Minulé pondělí se proto vypravil přímo na Hrad, aby si to s prezidentem vyjasnil. „Chtěl jsem mu říct, jak vnímám současnou diskusi. Že se to dostává mimo dráhu, a že by bylo dobré ji vrátit do konstruktivnější polohy. Informačně hodnotnější pro veřejnost.“ Na druhou stranu si Telička nemyslí, že by chystaná vládní kampaň - alespoň její informační fáze - měla nějaký zásadní smysl. Myslí si totiž, stejně tak jako řada další odborníků, že ústava je pro běžného občana příliš komplikovaná.
Experti začínají nyní také debatovat o tom, zda nebyl nápad použít název „ústava“ cestou k prohře. O žádnou ústavní smlouvu, ústavu, ve skutečnosti nejde. Přesný název zní „Smlouva o Ústavě pro Evropu“ a v podstatě jde o novelizaci a zjednodušení dosavadních základních smluv uzavřených členskými státy evropského společenství.