REALITNÍ KANCELÁŘE Na počátku roku zahájila činnost Unie realitních kanceláří. V tomto lukrativním oboru se jedná již o druhé profesní sdružení. První z nich, Asociace realitních kanceláří, přitom za 15 let existence oslovila jen půl procenta realitek.
REALITNÍ KANCELÁŘE Na počátku roku zahájila činnost Unie realitních kanceláří. V tomto lukrativním oboru se jedná již o druhé profesní sdružení. První z nich, Asociace realitních kanceláří, přitom za 15 let existence oslovila jen půl procenta realitek. Voblasti realit začalo na začátku roku působit již druhé profesní sdružení - Unie realitních kanceláří. Zbrusu nová unie si své hlavní cíle vytkla poměrně standardně: hájit zájmy oboru navenek, směrem dovnitř působit jak v oblasti odborné, tak etické. „Ti chytří vědí, že každé oborové sdružení přináší pořádek, naopak mizí chaos a džungle,“ říká Lena Simonová z realitní kanceláře City-IQ Reality, která patří k zakládajícím členům unie. NEZÁJEM, NEZÁJEM, NEZÁJEM Jistý problém ovšem spočívá v tom, že na stejném základě a se stejnými cíly vznikla už v roce 1991 Asociace realitních kanceláří České republiky. Ta má dnes, po takřka patnácti letech existence, kolem dvou stovek členů. To je v porovnání s celkovým počtem obchodníků, kterých je u nás registrováno 40 tisíc (větších realitních kanceláří je podle odhadů kolem 1500), velmi málo. A tady je zjevně jeden z důvodů vzniku druhého profesního sdružení, byť hlavní protagonisté se ke konkurenci vyjadřují velmi diplomaticky. „Unie nebere a ani nebude asociaci považovat za konkurenci. Myslíme si, že oba subjekty byly založeny s podobným záměrem,“ tvrdí Lenka Simonová. Jaroslav Novotný z realitní kanceláře RAK, prezident asociace, mluví víceméně stejným jazykem: „Náš postoj k unii je neutrální. Respektujeme každou aktivitu, která může směřovat ke kultivaci realitního prostředí. Jsme v tomto ohledu připraveni ke spolupráci.“ Ve vzájemných vztazích tedy potíže být nemusejí. Jinak jich ovšem celý obor a tedy i asociace i unie mají spíše více. PYTEL PROBLÉMŮ Všude ve světě jsou transakce s realitami velmi lukrativní záležitostí. Česko v tomto směru není výjimkou. Jenom podle daně z převodu nemovitosti se v tuzemsku v roce 2004 zobchodovaly reality za 316 miliard korun. K tomu je ovšem třeba přidat ještě prodej nových nemovitostí, který není daňově zatížen, a kromě jiného také provize ze sjednání pronájmů. O tento stamiliardový koláč se dělí desítky tisíc realitních kanceláří, agentů a zprostředkovatelů. Profesionální úroveň této obchodnické armády přitom není nijak ideální. „Nebudeme si nalhávat, že všechny realitní kanceláře odvádějí svou práci tak, jak mají, že splní vše, co na začátku slibovaly. A naopak - mnoho klientů by realitku nejraději využilo na sto procent, když ale dojde na její odměnu, snaží se využít každé cestičky jak kancelář obejít a nezaplatit nic,“ tvrdí Lenka Simonová. Podle ní jsou problematické i vzájemné vztahy obchodníků s realitami, kteří se nezřídka přetahují o klienty. Prezident Novotný ovšem dodává: „Nepoctivé praktiky ale nejsou problémem realitní profese, ale problémem společenským. Souvisí to s kultivací celého podnikatelského prostředí.“ CO S TÍM?
V unii se - mimo záznam - mluví o slabé aktivitě asociace zejména směrem ke státu a jeho legislativním institucím. Asociace to odmítá.
„Možná je to způsobeno nedostatkem informací. Jen loni jsme podnikli řadu aktivit jak v oblasti hájení zájmů oboru směrem k státním orgánů, tak na poli vzdělávání i publikace ve sdělovacích prostředcích,“ říká Novotný.
Stejně jako v unii i v asociaci považují za základní krok ke zlepšení poměrů legislativní zakotvení určitých kvalifikačních předpokladů k výkonu realitní profese, kterou zatím může provozovat doslova každý. „Poslední návrh jsme předložili loni, zatím jsme ale nebyli vyslyšeni,“ komentuje Novotný osudy legislativních iniciativ asociace. Simonová k tomu dodává: „Nejen v Evropské unii, ale všude ve světě je práce v realitní oblasti prestižní záležitost. Proč? Protože realitní makléři mají vysokou úroveň profesní i etickou. Jsou stanovena určitá pravidla hry, realitní činnost může vykonávat jen ten, kdo prokáže alespoň základní vědomosti.“
Na nový zákon, který by zpřísnil profesní podmínky pro podnikání v oblasti realit, si jak realitky, tak klienti budou asi muset ještě počkat. Alternativou je samozřejmě autoregulace, asociace i unie mají své etické kodexy, které musí členové dodržovat. Svízel je v tom, že právě jen členové. Asociace má dvě stovky členů, unie teprve začíná. „Hodně to záleží na tom, jak rychle a zda-li vůbec všichni pochopí, že by měli fungovat pod nějakou záštitou. Budemeli mít na konci roku padesát členů, bude to dobře. Bude-li jich sto, bude to ještě lepší,“ odhaduje Lenka Simonová vývoj členské základny unie v tomto roce. I v tom lepším případě ovšem bude členská základna obou sdružení představovat jen zlomek celkového počtu těch, kdo se u nás obchodem s realitami živí.
