Na světovém trhu civilních letadel zápolí o přízeň leteckých společností americký Boeing a francouzský Airbus. Jejich souboj v poslední době akceleruje.
Airbus Industrie je znám jako výrobce letounů převážně s kapacitou 150 cestujících. S ročními příjmy kolem jedenácti miliard dolarů získává ročně zhruba 30 procent všech objednávek na tato trysková dopravní letadla. V kategorii obřích letadel měl doposud monopol Boeing. Ten se ovšem v poslední době začal obávat konkurence právě ze strany francouzsko-německo-britsko-španělského konsorcia Airbus. To totiž nedávno ohlásilo výrobu dvou nových typů velkých dopravních letadel, jejichž výrobu má subvencovat francouzská vláda. Program byl podle vyjádření amerických odborníků blízkých americkému výrobci vytvořen s cílem nahradit americké letecké systémy.
Právě oznámený výrobní program Airbusu uvádí dva typy - první pro 107 cestujících a obří A3XX, který je určen pro 555 pasažerů, se stává předmětem americko-evropských sporů. Jak vyplývá z prvních zpráv zahraničních agentur, Airbus chce konkurovat u nových modelů nejen technickými parametry, ale i cenou. Jeho modely mají stát 36 milionů dolarů, zatímco nový Boeing B737 pro 600 cestujících přijde na zhruba 40 milionů USD.
Airbus A3XX má být největším dopravním letadlem, jaké kdy bylo vyrobeno. Pět set padesát pět cestujících se v něm může vydat na cestu dlouhou až 16 200 km. Jeho potenciální odběratelé se doposud vyjadřují k letounu kladně a doporučují na jeho projektu a výrobě dále pracovat tak, aby byl do roku 2005 připraven k provozu. Letoun je určen především asijským společnostem, které se momentálně potýkají s následky hospodářské krize v regionu. To však podle evropských zastánců nového letounu nic na věci nemění. Argumentují tím, že do doby, než letoun A3XX vystartuje, krize v Asii pomine.
Obchodní rivalita mezi Evropany a Američany se ovšem už rozjela. Spojené státy podaly stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO) s odůvodněním, že vývoj nového letounu u jedné z firem podílejících se na jeho konstrukci dotuje francouzská vláda.
Američany zřejmě dráždí i další věc, a sice, že evropské konsorcium se netají záměrem v případě zájmu leteckých společností vyrábět další verzi tohoto letounu, a to pro 990 cestujících určenou pro kratší dolety. Počítají totiž s dalším nárůstem klientů letecké dopravy v příštích patnácti letech až na trojnásobek.
Ať už nazveme probíhající nesrovnalosti mezi konkurenty soubojem, rivalitou anebo další formou obchodní války mezi USA a Evropou, naděje na dobrý konečný výsledek žije. V konkurenčním boji může být vítězem totiž spotřebitel a možná i konečný, to jest cestující. Konec faktického monopolu Boeingu na trhu obřích dopravních letadel by mohl přinést v dohledné době i prudký pád jejich cen. Znamená to, že letecké společnosti by nakoupily levněji, což by se mohlo případně promítnout i do letenek.
