MEZI PODSTATNÝMI ZMĚNAMI, KTERÉ S ÚČINNOSTÍ OD 1. BŘEZNA PŘINÁŠÍ NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE, JE I STANOVENÍ MAXIMÁLNÍ CELKOVÉ DOBY TRVÁNÍ NA SEBE NAVAZUJÍCÍCH PRACOVNÍCH POMĚRŮ NA DOBU URČITOU.
Foto - Také práce v lese může být sjednána na dobu určitou, přičemž tato doba je vytyčena časem potřebným pro vykonání práce.
Novelizovaný zákoník práce ztěžuje opakované sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou MEZI PODSTATNÝMI ZMĚNAMI, KTERÉ S ÚČINNOSTÍ OD 1. BŘEZNA PŘINÁŠÍ NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE, JE I STANOVENÍ MAXIMÁLNÍ CELKOVÉ DOBY TRVÁNÍ NA SEBE NAVAZUJÍCÍCH PRACOVNÍCH POMĚRŮ NA DOBU URČITOU.
Ke sjednání určité doby trvání pracovního poměru může dojít při uzavírání pracovní smlouvy nebo může být v době trvání pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou dohodnuta změna pracovní smlouvy z doby neurčité na dobu určitou. Původně dohodnutou dobu lze dohodou (dodatkem k pracovní smlouvě) také změnit (prodloužit nebo zkrátit). Doba trvání pracovního poměru může být určena uvedením konkrétního data, ke kterému má pracovní poměr skončit, nebo jinak vymezeným časovým obdobím (určením počtu dnů, týdnů, měsíců nebo roků). Pokud nelze dobu trvání pracovního poměru určit tímto způsobem, může být určena i jiným dostatečně určitým způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, o jakou dobu se jedná - zpravidla dobou trvání prací, pro které je pracovní poměr sjednáván (např. česání chmele), dobou do návratu nepřítomného zaměstnance do práce (např. pracovnice z mateřské dovolené), k jehož nahrazení je sjednáván pracovní poměr s jiným zaměstnancem.Pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba trvání pracovního poměru nebo jestliže v pracovní smlouvě či při její změně nebyly splněny podmínky pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou, je vždy sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou.
PROTI OPAKOVANÉMU SJEDNÁVÁNÍ Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze nově sjednat nebo dohodou účastníků prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. To platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba delší než 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. Pak je tedy znovu možno sjednat mezi nimi pracovní poměr na dobu určitou. Uvedená omezení pro sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou se však nevztahují na některé zákonem vyjmenované případy: * z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance (§ 124-128 zákoníku práce), * z vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo z důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat; uvedené důvody zaměstnavatel blíže vymezí v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem, kterou lze nahradit písemným vymezením zaměstnavatele jen v případě, že u něho nepůsobí odborová organizace. * podle zvláštního právního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví sjednání pracovního poměru na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších nároků (např. pro výplatu penze výdělečně činnému starobnímu důchodci), MŮŽE ROZHODNOUT SOUD Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny předepsané podmínky, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny stanovené podmínky, mohou jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby. V kolektivní smlouvě lze i nadále dohodnout okruh zaměstnanců, se kterými nelze sjednat pracovní poměr na dobu určitou. Doposud platil zákaz sjednání pracovního poměru na dobu určitou také pro: * absolventy středních a vysokých škol, odborných učilišť a učilišť vstupující do pracovního poměru na práci odpovídající jejich kvalifikaci (absolventem se rozuměl zaměstnanec, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia [přípravy] 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní [náhradní] služby a civilní služby nahrazující tuto službu, doba mateřské a rodičovské dovolené); * mladistvé (tj. zaměstnance mladší 18 let). Zákaz sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou se však neuplatnil v případech, kdy fyzická osoba písemně sama požádala zaměstnavatele o sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Pracovní poměry na dobu určitou, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti zmíněné novely zákoníku práce, se nadále řídí pravidly, jež stanovily dosavadní předpisy. UKONČENÍ ZAMĚSTNÁNÍ
I při sjednání pracovního poměru na dobu určitou může být v pracovní smlouvě dohodnuta zkušební doba. Pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí uplynutím této doby. Byla-li doba trvání pracovního poměru určena na dobu konání určitých prací, má zaměstnavatel upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň tři dny předem. Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se tento pracovní poměr změnil v pracovní poměr na dobu neurčitou. Před uplynutím sjednané doby může skončit pracovní poměr na dobu určitou stejně jako pracovní poměr na dobu neurčitou ostatními způsoby, tedy:
* dohodou,
* výpovědí,
* okamžitým zrušením,
* zrušením ve zkušební době,
* smrtí zaměstnance.
