Tunel Blanka, opencard i pražský metropolitní plán, za dva roky ve funkci pražské primátorky, které uplynou 26. listopadu, se musela Adriana Krnáčová vypořádat s řadou problémů. Kromě těch, které převzala po předchůdcích, se musela potýkat například s problémy v koalici, která se loni rozpadla a oficiálně byla obnovena ve staronovém složení až letos v dubnu.
Krnáčovou do čela Prahy vyneslo vítězství hnutí ANO v komunálních volbách v říjnu 2014. Po dojednání koalice byla zvolena hlasy všech 33 koaličních zastupitelů, což byla nejtěsnější většina v pětašedesátičlenném zastupitelstvu. Po svém zvolení první žena v čele Prahy řekla, že největším úkolem bude obnovit důvěru lidí v pražský magistrát.
Asi největším „oříškem“ který převzala po svých předchůdcích, byl tunel Blanka za 43 miliard. Potýkala se ale i s problémy kolem karty opencard, kterou nahradila novou čipovou kartou Lítačka, stavebními předpisy či tahanicemi okolo sídla magistrátu. Krnáčová musela řešit i neshody uvnitř hnutí ANO, kam vstoupila počátkem loňského roku. Neshody dokonce loni v srpnu vyústily v to, že klub hnutí vyjádřil Krnáčové nedůvěru - ovšem jen nakrátko. Do sporů se vložil předseda hnutí Andrej Babiš, po jehož zásahu se Krnáčová udržela v primátorské funkci, dostala ovšem za úkol lépe komunikovat.
Galerie problémů: co musela primátorka Krnáčová řešit?:
Podle některých spekulací byly jednou z příčin napětí v pražské buňce ANO vztahy mezi Krnáčovou a předsedkyní pražské organizace Radmilou Kleslovou. Právě její údajný spojenec, předseda magistrátního klubu ANO Michal Hašek, Krnáčové vytýkal, že nedostatečně komunikuje dovnitř hnutí. Kleslová na funkci pražské šéfky ANO rezignovala, nahradil ji ministr obrany Martin Stropnický.
Paradoxně Stropnického syn Matěj ze Strany zelených byl jedním z důvodů napětí v pražské koalici. Jako zástupce Trojkoalice se po volbách stal náměstkem Krnáčové. Loni v únoru zastupitelé ANO a ČSSD žádali jeho odchod poté, co nehlasoval s koalicí. Spory vyvrcholily v srpnu, kdy radní neschválili ani jeden z klíčových materiálů, které Matěj Stropnický předložil, a připravili ho o kompetence. ANO a ČSSD opět žádaly Trojkoalici o jeho odvolání. Neudržitelná situace nakonec eskalovala v odvolání čtyř radních, kromě Stropnického a Haška i dvou radních ČSSD. Krátce poté se koalice rozpadla.
Koalice v novém
Oficiálně byla staronová koalice obnovena až letos v dubnu. Koalice měla po volbách v roce 2014 většinu 33 hlasů, nyní má o jeden více. Do zastupitelského klubu ČSSD vstoupila zastupitelka Monika Krobová Hášová, která původně kandidovala za TOP 09. Jako priority pokračování rady v doplněném složení Krnáčová uvedla metropolitní plán a systém takzvaných chytrých měst (smart cities), v nichž by město využívalo moderní technologie ke zlepšení svého fungování a zvýšení kvality života.
A právě metropolitní plán je v současnosti jedním z největších problémů Prahy. Vedení města totiž v září odvolalo z funkce ředitele IPR architekta Petra Hlaváčka, po jehož odchodu podali výpověď členové týmu, který připravoval metropolitní plán - jeho příprava tedy nyní téměř stojí. Teď IPR vede zástupce ředitele Ondřej Boháč a vedení města počátkem listopadu odložilo výběrové řízení na nového ředitele.
Ve funkci primátorky Krnáčová musela také řešit situaci v dopravním podniku, jehož ředitel Jaroslava Ďuriš byl letos v květnu odvolán, a problémy jí dělal další vleklý spor, údajně nevýhodného pronájmu Škodova paláce pro sídlo magistrátních úředníků. Palác, kde sídlí většina magistrátních úředníků, má Praha pronajatý od roku 2006 za původní částku 4,4 miliardy korun. Město v minulosti kvůli výši nájemného podalo na majitele, firmu Copa Retail, dvě žaloby. U soudu ale neuspělo. Dohodou z letošního května získala Praha slevu na nájemném. Zavázala se ale k několika ústupkům, mimo jiné přišla o opční právo a prodloužila nájemní smlouvu o 18 měsíců. Dlouholetý pronájem Škodova paláce tak skončí v roce 2028.
