Policie v obvinění šéfů ČEZ chybovala
Trestní stíhání čtyř členů představenstva elektrárenské společnosti ČEZ včetně jejího předsedy a generálního ředitele Jaroslava Míla je nesmyslné. Alespoň to tvrdí právní zástupci trestně stíhaných manažerů. „V době, kdy bylo obvinění sděleno, se vycházelo z neúplných a nepřesných informací. V rámci šetření došlo k několika nedopatřením a omylům,“ prohlašuje Mílův právní zástupce Josef Lžičař z advokátní kanceláře Lžičař.
Začalo to v září.
Policie předala počátkem září Jaroslavu Mílovi, Josefu Sedlákovi, Františku Hezoučkému a Pavlu Hejkalovi obsílku s obviněním z porušování závazných pravidel hospodářského styku. Trestného činu se měli dopustit na zasedání představenstva ČEZ 21. září 2000, kdy jednomyslně rozhodli o výstavbě nové administrativní budovy firmy v Praze-Michli.
Policii se nelíbí, že zvolené řešení umožnilo, aby si elektrárenská společnost pořídila novou centrálu bez vypsání výběrového řízení. „Zákon o zadávání veřejných zakázek přitom výrobci elektrické energie vyhlásit veřejnou obchodní soutěž ukládá,“ píše se v obvinění, které má týdeník EURO k dispozici. Představenstvo prý nezákonně schválilo založení nového společného podniku AB Michle s firmou VSB Hochtief. AB Michle pak postavila novou správní budovu ČEZ. „Tímto jednáním porušili závažným způsobem pravidla hospodářského styku, a jinému subjektu tak opatřili ve značném rozsahu neoprávněné výhody,“ tvrdí vyšetřovatelé.
Navíc jsou přesvědčeni, že skupinu ČEZ poškodilo zaplacení více než 30milionové daně. Vycházejí z toho, že představenstvo ČEZ poté, co AB Michle dokončila výstavbu nové správní budovy, rozhodlo 9. dubna 2002 o jejím odkoupení za 632 milionů korun včetně projektové dokumentace, pozemku a vnitřního vybavení. AB Michle následně na dani z převodu nemovitostí podle Policie zaplatila zmíněnou sumu, čímž došlo k finanční újmě skupiny.
Spokojení policisté.
Josef Lžičař upozorňuje, že ohledně daně udělali vyšetřovatelé chybu. „Společnost AB Michle žádnou daň neplatila. Využila toho, že šlo o první prodej, který ze zákona není zdaněn,“ prohlašují právní zástupci obviněných členů představenstva ve stížnosti zaslané Státnímu zastupitelstvu na Praze 1, jež se případem zabývá. „Policie se během šetření spokojila s tvrzením jednoho ze statutárních zástupců AB Michle, který si nebyl jist a zaplacení daně připustil. Jeho tvrzení si již neověřila,“ vysvětlil pochybení Lžičař. Rovněž upozornil, že má v ruce dokumenty potvrzující, že AB Michle daň neplatila. Advokáti dále argumentují tím, že zřízení společného podniku či účast na něm není a nemůže být v žádném případě ani protiprávní, ani pokládána za nedovolenou činnost. Poukazují přitom na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jenž se případem také zabýval.
Úřad bez námitek.
Předmětem zkoumání antimonopolního úřadu bylo, zda se představenstvo ČEZ neprovinilo proti zákonu o zadávání veřejných zakázek, a skončilo jednoznačným závěrem. „ČEZ není ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek jejich zadavatelem, neboť nemá v předmětu podnikání žádnou z činností uvedených v citovaném ustanovení zákona,“ zaznělo ve zdůvodnění ÚOHS, jež má týdeník EURO k dispozici.
Úřad připouští, že do společnosti AB Michle vložila elektrárenská firma 630 milionů korun, z toho 420 na navýšení kapitálu a dalších 210 milionů jako příspěvek na posílení kapitálu. Vzápětí však dodává: „Společnost AB Michle je samostatným právním subjektem (i když společníkem s nejvyšším vkladem je ČEZ), který nespadá do žádné z kategorií, které se týká zákon o zadávání veřejných zakázek. Legislativa neupravuje případy nákupu věcí či služeb mateřskou společností od dceřiné firmy.“
Z podkladů zaslaných úřadu společností ČEZ vyplývá, že inkriminovaná budova byla jediným možným objektem, který přicházel v úvahu v dané lokalitě, a že při výdeji finančních prostředků a v zabezpečení oprávněných potřeb zadavatele bylo postupováno hospodárně.
Přiznání se konat nebude.
Zdroj dobře obeznámený s kauzou upozorňuje na její „poněkud zvláštní“ vývoj. První vyšetřovatel, který se případem zabýval, ho shodil ze stolu s tím, že je nesmyslný a k porušení zákona nedošlo. Krátce poté však prý z vyšších míst přišel příkaz znovu jej otevřít. Vše nakonec skončilo obviněním členů představenstva. „Jde o pokračování honu na současné vedení elektrárenské firmy,“ tvrdí zdroj blízký vedení ČEZ.
Pokud policie obviněným manažerům prokáže trestný čin, stráví až dva roky za mřížemi. Mají však i jinou možnost. Pokud prohlásí, že si jsou vědomi porušení zákona a projeví snahu „nesrovnalosti“ kolem nové centrály dát urychleně do pořádku, státní zástupce může vyšetřování zastavit a odložit. Josef Lžičař ovšem takový postup označil za předem vyloučený.
Společnost AB Michle, v níž vlastní ČEZ 99procentní podíl, se v současné době chystá stavět další budovu v sousedství nové centrály ČEZ. V nově postavěném objektu má sídlit centrála společnosti VSB Hochtief.
