Volební zákon
Reforma volebního systému, na níž se shodly ČSSD a ODS, by nenadržovala jen oběma momentálně nejsilnějším politickým seskupením. Nahrávala by i vytváření dvoučlenných koalic, takže strany by musely začít komunikovat.
Nový volební systém, který počítá se zhruba šestatřiceti volebními obvody a v každém z nich po pěti či šesti poslancích, by sice do značné míry upevnil hegemonii buď sociální demokracie nebo občanských demokratů, ale zároveň by pomáhal menším stranám udržet se v Parlamentu. Ovšem v případě, že se dokážou domluvit na společné kandidátce a společně oslovit voliče.
Obecně však platí, že v takovémto volebním systému mají šanci uspět strany se silným regionálním zakotvením. „Celkově by na něm prodělala více Unie svobody, protože její voličská základna je méně koncentrovaná. KDU-ČSL by zřejmě uspěla v tradičních obvodech na jižní Moravě a ve východních Čechách, konstatoval politolog Miroslav Novák z Univerzity Karlovy. Rozhodování o novém volebním systému podle něj bude rozhodováním o tom, zda za důležitější považujeme vytvoření co nejlepších podmínek k akceschopnosti vlády (za cenu nadměrného zastoupení dvou nejsilnějších stran) nebo co nejpřesnější zastoupení všech stran v Parlamentu.
Veřejné mínění se čím dál více přiklání k prvnímu hledisku. Většinový systém, jemuž se nynější návrh velmi blíží, preferuje podle nejčerstvějšího výzkumu STEM sedmdesát procent lidí, přičemž vloni v září to bylo jen pětapadesát procent respondentů. Občané však zřejmě mají na mysli spíše systém, podle nějž se dnes volí do Senátu - dvoukolový většinový systém. Ten má ovšem jiný efekt - k uzavírání koalic vede až ve druhém kole. „Nenahrává největším politickým stranám, ale těm, které mají největší koaliční potenciál, řekl Novák.
Pro zisk poslaneckých mandátů je v systému, na němž se shodli politici dvou nejsilnějších stran, důležitý i výpočet dělení mandátů, o které by strany v jednotlivých obvodech soutěžily. Ten totiž dělá s volebními výsledky velká kouzla. Obvykle se používá buď takzvaný d Hondtův systém, anebo systém Imperialiho. Například s užitím této matematické metody a podle nového modelu přepočítal volby roku 1998 student politologie Tomáš Lebeda: ČSSD by získala 107 křesel, ODS 84, KSČM tři, KDU-ČSL šest mandátů a Unie svobody ani jeden. Úplně jiná situace by však nastala, kdyby například lidovci a unionisti šli do voleb společně. Potom by na ČSSD připadlo 99 poslaneckých mandátů, ODS by jich získala pětasedmdesát, KDU-ČSL + US pětadvacet a komunisté jeden. Kdyby se spolu dokázaly domluvit ODS a Unie svobody, získaly by dokonce parlamentní většinu namísto sociálních demokratů.
Použití Imperialiho systému doporučil na sjezdu sociální demokracie předseda strany Miloš Zeman. A kloní se k němu i Občanská demokratická strana.
Pokud by se politici skutečně řídili míněním voličů, a nikoliv osobními či partajními zájmy, měli by systém, který prosazuje ODS vehementně podpořit. Tak prostě to ale v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nechodí. Poslanci a ministři ČSSD se sice dohodli, že novou podobu volebního zákona podle představ ODS podpoří, ale mnohým sociálním demokratům nejsou úpravy vhod - vzápětí proti nim vystoupila místopředsedkyně strany Petra Buzková.
Systém „vítěz bere vše - jednokolový většinový systém, kterému se návrh velmi blíží - je poměrně neúprosný. Sociální demokraté by byli biti například právě v Praze, kde byla Buzková volebním lídrem. A je možné, že by to mělo konkrétní dopad i pro ni osobně. Anebo jejími ústy mluví Hrad?
Semknuté ovšem nejsou ani stranické řady ODS. Některým členům ODS se nezamlouvá, že ČSSD hodlá návrh volební reformy předložit až ve druhém čtvrtletí příštího roku, aby si tak zajistila podporu Klausovy formace, tedy trvání opoziční smlouvy až do roku 2002. Až tehdy by podle ní začal nový volební zákon platit. Velkou neznámou je také Senát. Čistě teoreticky se může stát, že po srpnových doplňujících volbách (obvod Praha 1), ztratí tandem ČSSD - ODS v horní komoře Parlamentu většinu potřebnou právě pro schválení reformy. Sociální demokraté tyto volby nemohou vyhrát, i kdyby, jak říká poslanec Zdeněk Jičínský, za ně kandidoval Václav Klaus. ODS si na vítězství prakticky může vsadit, přece jenom však jejich kandidáta může ohrozit sok ze čtyřkoalice - bude velmi záležet na tom, zda dokáže vybrat opravdovou osobnost.
Výsledek volby politika, který v Senátu nahradí Václava Bendu, bude o to důležitější, že proti zamýšlené změně volebního zákona otevřeně vystupuje prezident Václav Havel. Jeho nedůvěru ke změnám se nepodařilo rozptýlit ani představitelům Senátu, kteří na Hradě lobbovali minulý týden. Havel se stále obává účelového a nesystémového zásahu do voleb. „Jakkoli je prezident příznivcem většinového systému, klade si otázky, jestli motivace k těmto změnám pramení skutečně z hlubokého zájmu o systémovou změnu politického systému, anebo zdali jde o aktuální účelovou politickou potřebu,“ vysvětluje postoj hlavy státu mluvčí Ladislav Špaček.
Pro ODS a ČSSD by tedy ze všech důvodů bylo jistější, kdyby návrh nového volebního zákona poslala do Poslanecké sněmovny co nejdříve. Další řádné senátní volby budou na podzim a kdo ví, jak se po nich v Senátu změní rozložení sil.
