Církve tlaku ČSSD neustoupí. Sobotku kvůli restitucím čeká střet buď s lidovci, nebo ve vlastní straně
Představa sociálních demokratů o tom, že se církve nechají po dobrém přemluvit k ořezání již probíhajících restitucí, vzala minulý týden zasvé. Vyjednávačům kléru došla trpělivost a oznámili delegaci ČSSD a ANO, že další, v pořadí čtvrtá schůzka už nebude. Předtím definitivně smetli návrhy politiků na redukci náhrad a znovu odmítli také další alternativní návrhy na zásahy do restitucí.
Neoblomný postoj církví nasvědčuje tomu, že k ústupkům nebudou ochotné ani po přesunu restitučních disputací na úroveň vládního týmu, který ohlásil premiér Bohuslav Sobotka. Navíc koaliční lidovci vůbec nechtějí do restitucí zasahovat – proto také ani neposlali zástupce do stranické delegace vedené místopředsedkyní Senátu Alenou Gajdůškovou (ČSSD). Představa, že by se na této úrovni dospělo k nějaké dohodě, tak vypadá za současné politické konstelace více než naivně.
Podívejme se blíže, s čím socialisté za církvemi vlastně přišli. Jejich obecnými výhradami, že zákon o majetkovém vyrovnání protlačila bývalá Nečasova vláda jen těsnou většinou a má odlišný záběr ve srovnání s restitučními normami pro fyzické osoby z počátku 90. let, se nemá cenu podrobněji zabývat. Jejich reálná váha padla už loni v červnu, kdy restituční zákon prošel zatěžkávací zkouškou před Ústavním soudem. Konkrétní připomínky zástupců ČSSD a ANO (poslanci Babišova hnutí Margita Balaštíková a Radek Vondráček spíše jen sekundovali) se soustředily na výpočet finančních náhrad, jež církve dostávají za nevydaný majetek.
Za argumentací stál expert za ČSSD na restituce, bývalý místopředseda strany Karel Machovec. Snažil se zpochybnit hlavně oceňovací algoritmus pozemků, který použila poradenská společnost Ernst & Young (nyní EY). Podle Machovce se vycházelo z nadsazených cen půdy a církve si neoprávněně přilepšily. „Lze tedy oprávněně předpokládat, že cenový rozdíl jen u zemědělské půdy se může pohybovat mezi sedmi až 13 miliardami a kolem pěti miliard u lesní půdy,“ vyčíslily následně ČSSD a ANO možnou úsporu.
Vratké počty Uvedený výpočet ale ani Gajdůšková, ani Machovec nedokázali podložit žádnou podrobnější analýzou. Opírali se o 4,5stránkový výčet připomínek sepsaných ve formě osnovy. Důkazem o poněkud nepečlivém přístupu budiž to, že se ČSSD a ANO podle důvěrných zdrojů z prostředí jednání velmi bránily zveřejnění tohoto písemného návrhu a poté, co jej biskupská konference umístila na svůj web, byli politici téměř zděšeni.
Zástupci církví, vedení matadorem podobných jednání, vedoucím majetkové správy Arcibiskupství pražského Karlem Štíchou, naopak mohli sypat z rukávu množství studií, tabulek a grafů, jež jim daly za pravdu.
Mimo jiné také kalkulaci z pera Církve bratrské, podle níž by omezení finančních náhrad poslalo některé menší církve do ekonomické zkázy.
Církve si pak mohly stranické oponenty doslova vychutnat. Zdůraznily, že základem pro kalkulaci finančních náhrad nebyla zdaleka jen zemědělská půda, ale i pozemky určené k zástavbě již v době záboru komunistickou vládou. S podobnou se potázal také požadavek na zrušení inflační doložky, jež by podle ČSSD uspořilo státu devět až 45 miliard korun. Podle kléru však je argumentace politiků nesmyslná. „V případě fyzických osob byl rozsah nevydatelného majetku nepatrný a byl z 90 procent vyrovnán náhradní naturální restitucí,“ uvedly církve ve stanovisku.
Chceme to zpátky Sociální demokraté si vratkou bázi svých kalkulací nejspíš předem uvědomovali (možná s výjimkou Gajdůškové, jejíž iracionální proklamace přiváděly církevní vyjednávače do zoufalství), a proto ani nepočítali s hmatatelným úspěchem. Ostatně jasný signál o neústupnosti církví dostávali už na předchozích jednáních.
Možná proto ČSSD vypustila ještě před poslední schůzkou, svolanou na minulé úterý, další požadavky přes média. Kupříkladu návrh, aby se na vracený majetek vázalo předkupní právo státu. Právník Jan Kudrna, jehož si socialisté přizvali na jednání jako legislativního experta, to posléze zdůvodnil obavami státu ze spekulací s majetkem, o který prý nerad přichází. Reakce církví byla podle očekávání zamítavá.
Církve nepřipouštějí ani požadavek, aby 80 procent náhrad použily na veřejně prospěšné účely. Náhrady jsou totiž určeny hlavně na platy duchovních, než si církve vytvoří vlastní zdroje.
Gajdůšková pak oprášila ještě další nápad, totiž dodatečné zdanění finančních náhrad. Podle Sobotky to ale není příliš aktuální. „Pokud jde o zrušení daňového osvobození finančních náhrad církvím, zůstává to jako teoreticky a legislativně možná cesta do budoucna pro případ eventuální nedohody s církvemi,“ prohlásil premiér.
Dobrodružství s komunisty?
Krach jednání s církvemi vyznívá pro socialisty nepříjemně. V kampani před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny se do restitucí hodně naváželi a slibovali, že „napraví“, co se dá. Jenže to se dalo splnit v původně očekávané jednobarevné vládě s podporou komunistů. Ne v koalici s lidovci.
Kromě toho má problém v ČSSD také svoji vnitrostranickou dimenzi. Tématu se hbitě chopila odstavená skupina protisobotkovsky orientovaných poslanců, pro které je tepání do restitucí vítanou záminkou k tomu, jak premiérovi osladit koaliční vládnutí. Jeroným Tejc, Michal Hašek, Jaroslav Foldyna a další neponechávají nic náhodě. Minulý týden předložili avizovaný návrh novely, která by měla zdvojnásobit povětšinou šestiměsíční lhůty pro posuzování výzev k vrácení majetku. A v zásobě mají ještě další munici, podle Foldyny by šlo například o novelu, která zruší inflační doložku nebo zavede již zmíněnou daň z církevních příjmů.
Že by se takové zásahy do ústavně posvěceného způsobu vyrovnání s církvemi musely obejít bez hlasů lidovců, je evidentní. Jistá není podpora ani u hnutí ANO, kterému se restituce sice nelíbí, ale nepovažuje je za klíčové téma. Sociálním demokratům by tak zbyla jenom varianta partyzánské sněmovní akce s opoziční KSČM, respektive s Úsvitem Tomia Okamury. Jak by na něco takového reagovala KDU-ČSL, se dá jen domýšlet.
Politikům se nelíbilo, že biskupská konference umístila jejich málo podložené výpočty restitučních náhrad na internet.
Zarputilé Lesy Na pozadí jednání o zásazích do restitucí pokračuje s většími či menšími potížemi vydávání majetku, o který si církve mohly požádat v průběhu loňského roku. Připomeňme, že bylo podáno více než 5300 výzev na vrácení zhruba 114 tisíc pozemků, 1800 staveb, ale i movitých předmětů včetně uměleckých památek. Dosud z toho bylo vydáno jen několik procent. Posuzování výzev se v mnoha případech vleče a už překročilo stanovenou půlroční lhůtu. Velká část výzev se proto přelije do fáze správního řízení, které vede Státní pozemkový úřad. Asi největší zádrhel v naturálních restitucích se zatím objevil při jednání s Lesy ČR, které nechtějí církevním právnickým osobám vydávat s pozemky také lesní hospodářské plány, tedy základní dokumentaci k péči o porosty. Státní podnik se nejprve snažil obejít ustanovení zákona, podle něhož se majetek musí vydávat s nezbytným příslušenstvím. V dohodách, které katolické církvi předkládal, pasáž o příslušenství vynechal. Diecéze se ale proti tomu ohradily, a dokonce přerušily uzavírání dohod. Nechtějí zatím přistoupit ani na podmínku Lesů, aby za hospodářské plány platily. Některé církevní osoby zvolily jiný postup. Například strahovská kanonie premonstrátů, jež má s Lesy ČR asi nejvíce uzavřených dohod, pozemky přebírá, do vydávacích protokolů ale nechává zanést výhradu. Počítá s tím, že se bude o vydání plánů soudit.
O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz
