K více než milionu lidí se dnes sanitka nedostane včas
Deset patnáct dvacet… není nová dětská říkanka, ale plánované limity pro příjezdy sanitek rychlé záchranné služby. Upravuje je připravovaný zákon, jeden z mála žijících pohrobků zdravotní reformy.
Když ministr Tomáš Julínek (ODS) představoval svých šest reformních zákonů, největší pozornost se zaměřila na ty nejkontroverznější, které upravovaly především budoucí majetkové vztahy nemocnic a pojišťoven. Zbylé tři – zákony o zdravotních a specifických zdravotních službách a o zdravotnické záchranné službě (ZZS) – stály mimo hlavní diskusi. Nejsou přitom bezvýznamné. V praxi například řeší práva pacientů, podmínky pro poskytovatele péče, možnost pacientů připlácet si za lepší zdravotní pomůcky nebo lékařské výkony či dobu příjezdu záchranné služby.
Právě zákon o ZZS měl být tím nejméně problematickým. Do dnešní doby totiž žádný neexistoval a ZZS jako jediná složka integrovaného záchranného systému (IZS) se řídila pouze vyhláškou. Nové normy by měly celý záchranný řetězec posílit a zlepšit organizaci první pomoci. Všem nemocnicím a jiným zdravotním lůžkovým zařízením například nařizuje vlastnit urgentní příjem nebo kontaktní místo pro spolupráci se ZZS.
Dříve je rušili, teď je opět zakládají
Nejkontroverznějším bodem připravovaného zákona o ZZS je úprava stanovené maximální doby dojezdu sanitek. Nyní musí rychlá pomoc v každém případě dorazit k pacientovi nejpozději do patnácti minut. Nová pravidla tuto lhůtu ve výjimečných případech prodloužila na dvacet minut. Náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová tvrdí, že v současné době se tento limit beztak reálně nedá ve všech lokalitách stihnout. Problém chce řešit zvýšením počtu stanovišť o 44, čímž se jejich množství vlastně dostane na podobnou úroveň jako v roce 2001. Ministerstvo a posléze kraje totiž v předchozích letech stanoviště naopak hromadně rušily. Právě to nejvíce leží v žaludku tradičnímu kritikovi vlády a kandidátovi na středočeského hejtmana Davidu Rathovi, podle nějž tak ODS své voliče mystifikuje. „Hejtmani ODS zjistili, že kvalita služeb šla prudce dolů, a teď hledají cestu, jak to aspoň částečně napravit,“ řekl. Podle ministerstva zdravotnictví dnes nemá zajištěnu dojezdovost do patnácti minut přibližně 1,2 milionu obyvatel. „Po zřízení nových stanovišť jich bude pouze kolem 115 tisíc,“ tvrdí Hellerová. Jde především o hůře dostupné horské oblasti nebo odlehlá místa, kde budou mít sanitky limit až 20 minut. Sami záchranáři však žádné větší obavy nevnímají. Zákon totiž zároveň počítá v některých lokalitách i se zkrácením intervalu dojezdu na deset minut. „Nebude už tedy dán jediný časový limit, ale rozmezí deset, patnáct a dvacet minut,“ vysvětluje ředitel jihlavské záchranné služby Lukáš Kettner. Právě jeho záchranka je jednou z těch, kterým v příštích pár letech počet stanovišť významně stoupne. „V našem kraji bude vznikat v průběhu tří let dvanáct nových výjezdových stanovišť, čímž by území kraje Vysočina mělo být plně pokryto podle požadavků zákona,“ říká Kettner. Kde přesně nové stanice budou, není ještě jisté. Ministerstvo totiž v řadě případů nechá rozhodnutí o rozmístění na ředitelích záchranek, kteří lépe znají místní podmínky.
Půl miliardy navíc
Od roku 2003 jsou záchranky v kompetenci krajů. Náklady na jejich provoz se liší podle velikosti území, obecně se pohybují od 150 do 300 milionů korun ročně. Nový zákon financování upravuje a počítá se spoluúčastí státního rozpočtu. „Jde přibližně o půlmiliardu každý rok, z níž by se hradily náklady na provoz operačního střediska kraje a některé činnosti v krizové připravenosti,“ upřesňuje Hellerová. Její rezort se přitom příští rok musí o dvě miliardy uskrovnit, což je rozdíl mezi letošním a loňským rozpočtem. (Vloni získalo ministerstvo zdravotnictví 10,6 miliardy korun, letos by si podle předběžných návrhů mělo vystačit s necelými osmi a půl miliardami.) Na rozdíl od jiných složek ve zdravotnictví záchranná služba nepočítá s vyšším podílem soukromých firem. „Chceme, aby poskytovatel záchranné služby byl v každém kraji pouze jeden a byl zřízen nebo založen krajem. V případě založení v podobě obchodní společnosti požaduje zákon nadpoloviční majetkovou většinu kraje. Nikdo jiný nebude moci získat oprávnění na poskytování zdravotnické záchranné služby,“ sdělila týdeníku EURO náměstkyně Hellerová. Podle ní budou moci soukromé subjekty, které se dnes v některých krajích podílí na zajištění ZZS, zajišťovat dopravní zdravotní služby, včetně dnešních takzvaných sekundárních výjezdů. Budou také moci například smluvně pronajmout auta a personál (tedy vlastně výjezdové skupiny) krajskému poskytovateli.
Herr Doktor aus Österreich
Oblasti, kam se záchranáři nejhůře a nejdéle dostávají, bývají často v pohraničí. Tento problém by mohla vyřešit spolupráce se zahraničními záchranářskými týmy, které se na některá místa mnohou dostat mnohem rychleji. Jihočeský kraj nyní zkouší spolupráci se spolkovou zemí Dolní Rakousy v projektu přeshraniční lékařské péče Healthacross. V Evropě jde zatím o ojedinělou akci. Je do ní zapojena záchranná služba, nemocnice i lázně z obou stran hranice. Ministerstvo plánuje podobné projekty podpořit, ne však v rámci jednotlivých zákonů. „Chceme ošetřit přeshraniční spolupráci na úrovni prezidentských smluv (což předpokládá i připravovaná směrnice EU), které by upravily základní podmínky. Další podrobnosti by poté sjednávali poskytovatelé ZZS se svým zahraničním partnerem,“ objasnila Hellerová. Zatím vše, kromě jazykové bariéry, komplikuje nejednotná legislativa. Pacient, jenž u nás nemá trvalý pobyt, si teď musí cestu sanitkou zaplatit sám a pak úhradu uplatňovat doma u své pojišťovny.
Návrhy všech tří zákonů už prošly rozsáhlým připomínkovým řízením a budou spolu s novelou zákona o zdravotním pojištění odevzdány k posouzení Legislativní radě vlády zhruba v polovině září. Vláda by je měla projednat v druhé polovině září, v říjnu pak sněmovna. Z velké reformy zbylo torzo, ale i o to se bude muset ministr Tomáš Julínek ještě hodně bít. S podporou opozice v žádném případě počítat nemůže a rozložení sil v koalici je také více než nejisté.
Tabulka:
Počet stanic záchranné služby
2007*249
2006*263
2005*275
2004*279
2003*289
2002*303
2001*297
Pozn. Pokud zákon o ZZS bude schválen, mělo by v příštích třech letech vzniknout dalších 44 stanic.
Pramen: UZIS
SITUACE
Výdaje na zdravotnictví
- Celkové náklady dosáhly v roce 2007 231 miliard.
- To odpovídá 7,8 procenta všech veřejných výdajů.
- Z celkové částky bylo 80 procent hrazeno z veřejného financování.
- Soukromé výdaje kryly 12 procent nákladů.
- Na jednoho obyvatele bylo celkem ve zdravotnictví v přepočtu vynaloženo 22 376 korun.
Praporek:
Náklady na provoz záchranek se liší podle velikosti území, obecně se pohybují od 150 do 300 milionů korun ročně