Plynové pole Štokman
Zemní plyn z rozsáhlého arktického pole Štokman nebude odběratelům k dispozici dříve než v roce 2035. Jestliže se potvrdí odhady norské organizace Bellona, jež se zabývá ochranou životního prostředí, bude to znamenat proti plánům opoždění projektu o dvacet let. Naleziště Štokman bylo objeveno v osmdesátých letech minulého století a původně se předpokládalo, že se z něj bude plyn těžit už v roce 2003. Nyní se oficiálně hovoří o zahájení těžby v letech 2013 až 2015.
Dle Bellony nemají Rusové vhodnou technologii k rozvoji pole a budou spoléhat na zahraniční know-how. Jenže zahraniční investoři mají údajně strach vstupovat v Rusku do dlouhodobých projektů. I když to otevřeně nedávají najevo, obávají se prý kroků ruské vlády, říká Frederic Hauge, předseda Bellony.
Bellona je neziskovou organizací s úzkými vazbami na norské odvětví těžby ropy a plynu, které se zároveň podílí na jejím financování a snaží se řídit jejími radami nebo stanovisky. Bellona patří mimo jiné k prvním organizacím, jež v devadesátých letech získaly poznatky o ruském uchovávání radioaktivního odpadu na Dálném východě.
Projekt Štokman obklopuje nejistota v podobě neodzkoušené technologie k těžbě z příbřežních oblastí, nejasný je daňový režim a neví se ani, kudy přesně povedou exportní trasy. Otázkou zůstává i výše tranzitních poplatků.
Pole Štokman, ležící asi 550 kilometrů od poloostrova Kola, má dle odhadů rezervy zemního plynu přesahující 3,7 bilionu kubických metrů. To by stačilo k pokrytí celosvětové poptávky po zemním plynu na více než rok. Pole patří státnímu plynárenskému kolosu Gazprom, který nyní údajně vyjednává s francouzským Totalem, americkou ConocoPhillips a norskými podniky Statoil a Norsk Hydro. Společný podnik by však jen vlastnil část infrastruktury, nikoliv zásoby zemního plynu.
