Marie Součková místo reformy mírně učesala loňský materiál
Materiál nazvaný Teze střednědobé koncepce Ministerstva zdravotnictví ČR v letech 2003 až 2006 prezentovala Marie Součková ve sněmovně již loni v dubnu. Vznikl v únoru 2003. To byla ministryně sedmý měsíc ve funkci. Spis měl 43 stran A4. Spíše popisoval stav a problémy. Nebyl to soupis způsobů, jak je řešit. Lze se o tom přesvědčit na webové stránce ministerstva zdravotnictví, kde jsou teze dosud umístěny. Při rozpravě se ale ukázalo, že ani poslanci přesně nevědí, co chtějí. Skončilo to proto zlatou střední cestou: paní ministryně dostala termín do konce září 2003, aby koncepci dopracovala do finální podoby. Marie Součková to interpretovala jako své vítězství. Stanovený termín označila za velmi krátký, ale slíbila ho dodržet, pokud bude včas dokončena reforma veřejných financí.
Jiné starosti.
Reforma, vlastně její proklamovaná první část, byla loni v září z větší části připravená. Dostavily se ale jiné potíže. Hejtmané se pustili do vlády a do ministerstva kvůli tomu, že krajům byly předány zadlužené nemocnice. Samotné nemocnice si stěžovaly na opožděné platby od zdravotních pojišťoven. Pojišťovny, zejména všeobecná (VZP), poukazovaly na své nedobytné pohledávky. Vznikla tradiční, periodicky se opakující finanční krize ve zdravotnictví. Na koncepci nebyl čas.
V říjnu dala vláda a osobně premiér poprvé najevo, že ministryně, za kterou nestojí žádná z partnerských organizací včetně odborné komise vlastní strany, představuje politický problém. Garantem stabilizaci finanční situace ve zdravotnictví a přípravy reformy byl určen tehdy čerstvý vicepremiér pro reformy, ministr financí Bohuslav Sobotka. Vznikla koaliční komise pro stabilizaci zdravotnictví. Ministr Sobotka potom uhasil největší oheň a zajistil pro resort dodatečné zdroje. Tři a půl miliardy na oddlužení nemocnic v majetku krajů a tři miliardy na odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven.
Ambulantní lékaři, lékárníci a zubaři nedostali nic. Letos v lednu proto uspořádali hodinovou výstražnou stávku. Marie Součková, sama též před časem ambulantní lékařka, na to reagovala slibem, že do konce ledna předloží reformu českého zdravotnictví. Čtyři měsíce po tom, co první termín (září 2003) vypršel. Slib tentokrát splnila. Koncepce reformy zdravotnictví byla minulý týden rozeslána k připomínkovému řízení.
Neznámí konzultanti.
Materiál podle informací týdeníku EURO připravili se svými lidmi šéfové klíčových odborů ministerstva zdravotnictví – Petr Sláma, ředitel odboru rozvoje zdravotního pojištění, a Pavel Březovský, ředitel odboru zdravotní péče a předseda ministerské komise pro kategorizaci léčiv. Koncepce má tentokrát již 68 stran A4. Marie Součková tvrdí, že byla konzultována s odborníky, ale nesdělila s kterými. Profesní instituce a zdravotní pojišťovny tvrdí, že s nimi ne. Materiál nebyl projednán ani v odborné komisi pro zdravotnictví při ústředním výkonném výboru ČSSD. Její členka Karla Vavříková tvrdí, že Marie Součková se práce komise neúčastní. „Komunikace s ministerstvem vázne. To je špatně. Komise na to několikrát upozorňovala, i výkonný výbor strany. Představy paní ministryně a odborné komise o dalších krocích ve zdravotní politice se liší. Možná to je příčina předkládání návrhů, o kterých odborná komise vůbec neví,“ uvedla.
Tajemství.
Na rozdíl od materiálů bezpečnostních složek se obsah ministerské reformy dařilo úspěšně utajovat. „Unikl“ teprve minulé pondělí, když byl rozeslán k připomínkovému řízení. Předpoklad předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Milady Emmerové, že patrně půjde o rozvinutí tezí střednědobé koncepce z minulého roku, se potvrdil. Mnoho pasáží se doslova opakuje. Materiál budí dojem, že vznikl doslova sestříháním předchozí verze.
Hlavní možná odlišnost – rozpracování pro ČSSD výbušného tématu finanční spoluúčasti pacientů – podle očekávání schází. Ne nadarmo Vladimír Špidla prohlásil: „Doplatky nemají naději na úspěch.“ Elaborát přesto počítá se zvýšením hranice spoluúčasti pacientů „se sociální indikací“, tedy ležících na zdravotnickém lůžku ze sociálních důvodů, na 150 korun. Spoluúčást pacientů se mimoto objevuje na prvním místě mezi „ostatními finančními zdroji“. Doprovázena odvážnou poznámkou, že „v ČR je spoluúčast cca 8,6 procenta, což je hluboce pod průměrem EU (přibližně 25 procent)“.
Ačkoliv materiál na jednom místě konstatuje, že „reforma je nezbytná jak na straně příjmů, tak i, a možná především, na straně výdajů“, akcent je postaven na dílčí opatření ke zvýšení příjmů. Výjimkou jsou dva náměty, jejichž realizace je ale v nedohlednu: redukce sítě nemocnic a nově i ambulancí.
Překvapení.
Jednání klubu se minulé úterý nezúčastnila ani polovina ze sedmdesáti poslanců ČSSD. Vedle Vladimíra Špidly chyběl i jeho náměstek pro reformu Bohuslav Sobotka, stejně jako další vicepremiér Stanislav Gross. „Nešlo o to, že by měli jinou práci. Termín se dal upravit. Prostě to nestálo za to,“ komentoval lakonicky zdroj týdeníku EURO z ČSSD.
Zajímavá byla reakce Jozefa Kubinyiho. „Byl to nejlepší projev, který jsem od Marie Součkové slyšel. Působila klidně a výklad vedla analyticky,“ řekl po jednání klubu. Poté, co si materiál sám sehnal (ministryně omylem rozdala poslancům krátkou, starou verzi a ještě minulý čtvrtek kompletní materiál neměli), dodal: „Když jsem si to přečetl, tak jsem se zhrozil. To není reforma. Popisná část je v pořádku, ale část o východiscích mě velmi zklamala.“ Jozef Kubinyi (48) je lékař, odborník na nukleární medicínu. V současné domě je v ČSSD zmiňován jako jediný případný nástupce Marie Součkové. Na otázku týdeníku EURO uvedl, že pokud by byl vyzván, post by přijal. Popírá ale, že by dostal oficiální nabídku.
Neurazí, nenadchne.
Stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) hovoří o tom, že nejde o koncepci, ale spíš o soubor opatření, navíc nekonkrétních a nejasně formulovaných. „Mnohem lepší a konkrétnější návrhy už v minulých letech předložili Miroslav Macek nebo Ivan David,“ uvedl. Zuzana Roithová, lidovecká poslankyně a ministryně zdravotnický ve vládě Josefa Tošovského, tvrdí, že doporučila své straně, aby návrhy ministryně ve vládě podpořila, protože na tom není co rozporovat. „Ale skutečná reforma, to by bylo například sdělení, že zůstane jen jedna zdravotní pojišťovna nebo že si pacienti budou na lékařskou péči skutečně připlácet,“ řekla pro MfDNES.
Pavel Vepřek z poradenské firmy Tým DG plus, která se mimo jiné zabývá zaváděním DRG systému, vyjádřil svůj názor srovnáním s reformou zdravotnictví na Slovensku: „Podívejte se na webovou stránku slovenského ministerstva zdravotnictví. Je tam jejich reformní strategie. Nechci hodnotit správnost jednotlivých kroků, ale formu. Jedenadvacet stránek. Žádné fráze. Pěkně ty a ty problémy, ty a ty cíle. Způsoby řešení, nástroje, termíny a tečka. Když vím co chci, nepotřebuji stohy papíru.“
Není klid.
Vládní pozice Marie Součkové není podle zdroje týdeníku EURO slabá kvůli tomu, že by přicházela s kontroverzními návrhy, ale proto, že nedokáže spolehlivě plnit základní roli ministra, a to rutinní, spolehlivé fungování úřadu: „Žádné zásadní reformy po ní nikdo nechtěl. Každý ví, že je to složitá věc, tím spíš při složení dnešní koalice. Šlo o postupné kroky, o udržení klidu v resortu a zabránění velkým otřesům, například finančním. Teď je to tak, že jakákoli jednání Marie Součková začne vést, apriorně hrozí konflikt. To je nepříjemné i pro premiéra, který má pochopitelně sám starostí dost. Pokud vím, Špidla dlouho Součkovou držel, protože uznává její pracovitost a loajalitu. I on ale ví, že na ministryni se nehodí, a čeká jen na správný čas na řešení. Možná už jsou na něm oba dohodnutí.“ Ministryní navrhovaný harmonogram dalšího postupu reformních prací je následující: do konce ledna předat koncepci vládě, ta by ji měla na začátku února projednat a schválit. Potom opět poslanecký klub a celý Parlament – do dubna letošního roku. Také se ale nabízí osvědčená zlatá střední cesta: vzít ve vládě materiál pouze na vědomí. Pro to je jeden silný argument, a sice že ministerská koncepce vznikla nezávisle na výsledcích práce koaliční komise, vytvořené právě kvůli stabilizaci českého zdravotnictví.
Reforma podle ministerstva zdravotnictví
- Nahrazení průkazu pojištěnce čipovou kartou
- Komerční připojištění
- Automatická valorizace úhrad za státní pojištěnce a zavedení vyměřovacího základu ve výši 50 procent průměrné mzdy
- Odstranění odpočtů části pojistného u osob, za které je plátcem stát
- Vytvoření Centra mezistátních úhrad, Národního referenčního centra a Centra pro řízení kvality ve zdravotnictví
- Zavedení DRG, takzvaných plateb za diagnózu
- Rozšíření působnosti kategorizační komise ministerstva zdravotnictví i na prostředky zdravotnické techniky
- Finanční sankce za nedodržení režimu preventivních prohlídek
- Stoprocentní přerozdělování vybraného pojistného mezi pojišťovnami podle nákladových indexů věkových skupin
- Přerozdělování vybraného pojistného podle průměrných nákladů na pětileté věkové skupiny pojištěnců, zvlášť pro muže a ženy
- Zvýšení platby za pacienta se „sociální indikací“ za pobyt na lůžku ve zdravotnickém zařízení z 55 na 150 korun
- Optimalizace sítě ambulantních zdravotnických zařízení
- Optimalizace sítě lůžkových zařízení (přijetí zákona o zdravotnických zařízeních a vydání vyhlášky o ukazatelích pro zajištění veřejných služeb ve zdravotnictví jako prováděcího
