Novela konkurzního zákona je založena na ukvapených závěrech
Do třetího čtení se ve sněmovně dostal návrh novely zákona o konkurzu a vyrovnání. Byl připraven za silné podpory bankovní asociace. Mnozí představitelé odborné veřejnosti však tvrdí, že je nedostatečně promyšlený. Soudím, že jeho případná aplikace nepovede ke zrychlení a zjednodušení konkurzních řízení, ale naopak způsobí chaos v řadách správců konkurzních podstat a v mnohých ohledech bude přímo kontraproduktivním prvkem v úpadkovém právu.
Pokřivená rovnost.
V současné i navrhované podobě zákona je zakotveno, že cílem konkurzu je poměrné uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkurzní podstatu. Navrhovatelé novely však v následujícím textu tuto poměrnost hodlají velmi silně posunout v paragrafu 28, kde se navrhuje, aby všichni oddělení neboli zajištění věřitelé inkasovali sto procent z výtěžku ze zpeněžení věcí, které zajišťují jejich pohledávky za úpadcem. Dosavadní praxe jim zajišťuje 70 procent z tohoto výtěžku a zbývajících část je použita k uspokojení ostatních, nezajištěných věřitelů. V běžném konkurzu, v němž jsou veškeré nemovitosti úpadce obestavěny těmito zástavními právy oddělených věřitelů (většinou bank), další majetek úpadce, například strojní vybavení, je buď pořízen na leasing (tedy nepatří do konkurzní podstaty), nebo je také zastaven v rejstříku zástav. Tedy na úhradu veškerých běžných věřitelů (dodavatelé surovin a zaměstnanci úpadce) zbývá alespoň 30 procent z významného zpeněžitelného majetku. Z těchto 30 procent se rovněž hradí náklady konkurzního řízení včetně odměny správce konkurzní podstaty. Pokud bude návrh novely schválen, zvýší se rozvrhových usnesení se směšně nízkým uspokojením nezajištěných věřitelů druhé třídy, a hlavně dojde k silnému posunu v právech zaměstnanců na jejich mzdu. Jediným výhercem budou banky, které mají k dispozici nejvíce informací o finanční situaci podniku budoucího úpadce včetně aparátu k jejich vyhodnocení. Tyto možnosti však nemá běžný dodavatel například surovinových vstupů podniku, o možnosti jeho zajištění ani nemluvě. A jestliže bankovní aparát nerozezná blížící se úpadek, a naopak přilévá další peníze do černé díry, soudím, že by se měl i poměrně podílet na vzniklé situaci.
Fiskální dopad.
Další možný dopad se týká státního rozpočtu. Současná konkurzní úprava je víceméně soběstačná. Laicky řečeno, co je v konkurzu úpadce vytěženo, je v rámci tohoto konkurzu též rozděleno s případným krácením věřitelů dle třídy jejich zařazení. Avšak v případě, že bude přijata novela a nastane zmíněná situace nedostatku zpeněžitelného majetku odlišného od výtěžku zpeněžení věcí, které zajišťují pohledávky oddělených věřitelů, budou státní instituce postaveny před otázku kdo uhradí odměnu správce konkurzní podstaty a náklady konkurzního řízení.
Stejná situace nastane, pokud jediným majetkem sepsaným do konkurzní podstaty bude majetek třetí osoby, jež zajišťovala závazek úpadce. V této souvislosti si dovoluji upozornit na rozhodnutí Ústavního soudu z 25. června 2002, které mimo jiné konstatuje, že správce konkurzní podstaty je zvláštním veřejnoprávním orgánem s předem definovaným veřejným účelem, způsobem ustavení a pravomocí. Způsob jeho ustavení je dán rozhodnutím státního orgánu - soudu. Úpadkový zákon umožňuje vzniknout situaci, kdy v konkurzním řízení není zpeněžen žádný majetek z konkurzní podstaty a záloha na náklady konkurzu nebyla složena. Za těchto okolností by dle Ústavního soudu „byla adekvátní úhrada odměny a hotových výdajů správci ze strany státu“.
Přechodná ustanovení.
V případě, že začne platit navrhovaná novelizace bez přechodných ustanovení, která by jasně definovala její dopad pouze na nově prohlášené konkurzy, dovedu si představit rojící se počet žalob směřujících na státní pokladnu. Tento roj bude následován zcela kontraproduktivním a pro banky pravděpodobně dost nečekaným sekundárním problémem. Tím je paragraf 44, v němž se mimo jiné praví: „Soud usnesením zruší konkurz, ve kterém nedošlo k potvrzení nuceného vyrovnání, zjistí-li, že majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu…“ Zvolený správce může ve výše popsaných situacích s ohledem na dosažitelnost své odměny a náhrady vynaložených nákladů navrhovat zrušení konkurzu pro nedostatek majetku na úhradu nákladů konkursního řízení. A přitom může jít o úpadce vlastnícího rozsáhlé majetky movité či nemovité, avšak bohužel zastavené ve prospěch zajištěných či oddělených věřitelů.
