Firmy a podniky na daních o moc méně nezaplatí
Snížení daní jakožto hlavní motto nedávno představené daňové reformy zní lákavě. Ale jen do okamžiku, než si návrh důkladně prostudujete. Především u podniků a firem začíná - po rozkrytí jednotlivých bodů novely daňových zákonů - tato přímočará konstrukce pokulhávat. A vlastně to přiznávají i reformátoři. Vždyť v důvodové zprávě k novele zákonů stojí, že postupné snižování sazby daně u právnických osob „by mělo být rozpočtově neutrální, a proto je provázeno rozšiřováním základu daně“.
Spor o pokles daní.
„Autoři reformy tvrdí, že chtějí snižováním daní podpořit podnikání. Ale celý návrh je prošpikován škrtáním řady položek, které se dosud berou jako daňově uznatelné náklady, čímž se ona podpora poněkud ztrácí,“ uvádí členka prezidia Komory daňových poradců a partnerka společnosti TPA Horwath Jana Skálová.
Náměstkyně ministra financí Dana Trezziová namítá, že fyzické osoby - podnikatelé - rozhodně pokles daní pocítí. „U právnických osob však efekt poklesu sazby o pět procent nebude tak výrazný kvůli tomu, že se rozšiřuje základ daně. Ovšem je to celosvětový trend. Další snižování daní si lze za současného stavu veřejných financí těžko představit. Navrhli jsme maximum možného,“ vysvětluje náměstkyně.
Zprůhlednění později.
Ani psychologický efekt nízké daně, kdy se podnikatelům již nevyplatí vymýšlet ne zcela legální úniky a ochotněji odevzdají berňákům, co jim patří, zřejmě státní kasu více nenaplní. Je totiž otázkou, zda tato poučka bude platit i na českého člověka, až mu dojde, jak to s těmi nízkými daněmi vlastně opravdu je. Navrhované změny také přinesou nejen podnikatelům, ale i státu řadu dalších nákladů - především na změny účtovacích softwarů a na školení účetních a berních úředníků.
Plusem reformy mělo být i výrazné zprůhlednění celé daňové soustavy. Návrh předložený do připomínkového řízení této ambici nedostál. Podle Trezziové se však tato novela netýká nových a jednodušších zákonů: „To za dva měsíce opravdu nelze stihnout připravit. Ale ministerstvo financí již na zjednodušení pracuje a nový daňový zákon by měl být na světě od roku 2010.“
O jaké zásadní položky tedy budou muset podnikatelé rozšířit svůj daňový základ?
1) Odpisy hmotného a nehmotného majetku. Jednorázové odpisy hmotného majetku by měly klesnout ze čtyřiceti na dvacet tisíc. To znamená, že pokud si firma nakoupí počítače po pětatřiceti tisících, bude je muset nově odepisovat tři roky, zatímco ještě letos se jí daňový základ sníží o celou částku. Podobně klesne hranice pro jednorázový daňový výdaj u nehmotného majetku ze šedesáti na čtyřicet tisíc.
2) Zrušení osvobození z prodeje podílu společnosti. Pokud bude někdo příští rok prodávat svůj podíl například v eseróčku, bude muset tento příjem zdanit. „Jde to přímo proti podpoře malých a středních podniků. Firma je obvykle stabilizovaná nejdříve po pěti letech, a to je první šance například přibrat investora a něco za ty roky tvrdé práce vydělat, ale stát mu chce tento příjem zdanit,“ vysvětluje Skálová.
3) Dodanění promlčených závazků. Každý, kdo eviduje nějaký, po tři roky nezaplacený závazek, bude muset o jeho výši zvednout svůj daňový základ. Za rok 2008 tak všichni dlužníci budou jednorázově danit všechny své jakékoli a jakkoli staré nezaplacené dluhy. Tento paragraf je navíc napsán tak sporně, že by se mohl týkat i nesplacených půjček obyvatel.
4) Omezení umořování nedobytných pohledávek. V dosavadní praxi mohou podnikatelé nedobytné pohledávky daňově umořit. Z reformy však vyplývá, že jednorázově bude možné jednorázově odepsat jen pohledávky do 30 000 korun a ty do dvou set tisíc bude možné umořovat z 20 procent. Ovšem významné pohledávky - nad dvousettisícovou hranici - bude možné daňově uplatnit, jen když budou soudně vymáhány. Autoři reformy v důvodové zprávě uvádějí, že pokud podnikatel tak vysokou pohledávku odepsal jen z pětiny, vyslal tím berňákům „jistý signál“, že si uvědomuje spornost její existence či výše. „To je nešťastně formulováno, protože Nejvyšší správní soud právě důvodovou zprávu považuje za signál, co chtěl zákonodárce svojí normou sdělit,“ varuje Skálová.
5) Zpřísnění podmínek pro daňovou uznatelnost úroků z úvěru a půjček. Dosud jsou úroky z bankovních úvěrů převážně daňově uznatelné, ovšem půjčky od společníků jen pokud nepřekročí pravidlo nízké kapitalizace. To znamená, že takové dluhy mohou dosahovat jen čtyřnásobku vlastního kapitálu. Reforma navrhuje, aby tento poměr vzrostl na dvojnásobek (u finančních institucí na trojnásobek). Zároveň navrhuje, aby se test nízké kapitalizace rozšířil i na bankovní půjčky v poměru jedna ku šesti pro rok 2008, a pro další roky v poměru jedna ku čtyřem. Takové opatření bude mít velký dopad například na investory do realit, jimž banky poměrně ochotně půjčují vysoko nad uvedený poměr. Úroky navíc půjdou odepisovat jen do šesti procent roční sazby.
6) Omezení leasingového financování. Bezmála každý podnikatel pořizuje vozový park na finanční leasing, a pokud si auto nekoupí zrovna 1. ledna, pak ho de facto odepisuje po čtyři roky pravidelnou měsíční splátkou. Od příštího roku se prodlužuje doba odepisování o jeden rok. Tím se opět firmám rozšíří daňový základ, protože splátka díky prodloužení odpisové doby samozřejmě o něco poklesne.
7) Omezení paušálních výdajů. Když minulá vláda zvýšila procento paušálních výdajů, mnoha živnostníkům se ulevilo že nemusejí vést účetnictví a evidovat každý svůj náklad. Teď se některým z nich zase přitíží, protože nově budou roční paušální výdaje zastropovány částkou 1,5 milionu korun. Což například u zemědělců nastane již při obratu 1,88 milionu korun, a to není ohromující číslo.
8) Zrušení daňové uznatelnosti nákladů na stravování zaměstnanců. Nyní si může zaměstnavatel odepisoval 55 procent nákladů na stravenky zaměstnancům, od roku 2008 by však tyto náklady neměly být daňově uznatelné. V konečném důsledku se však zřejmě tento nápad promítne do peněženek zaměstnanců.
9) Zrušení osvobození od placení daně z příjmu z prodeje cenných papírů. Příjem z prodeje cenných papírů nabytých v roce 2008 bude muset být zdaněn, ovšem zisky z těch dříve získaných budou od daně nadále osvobozeny. Každý si pak bude muset dát pozor, jak staré akcie či jiné papíry prodává, aby věděl, zda má výnos danit, či nikoli.
10) Sociální a zdravotní pojištění nebude pro OSVČ daňovým nákladem. Toto opatření kopíruje výpočet daně pro zaměstnance, jimž by měla základ daně tvořit takzvaná superhrubá mzda (tedy mzda navýšená o 35 procent pojistného, které hradí zaměstnavatel).
