Firma Digi Trade začínala v roce 1994 jako školicí středisko. Společnost založil Zdeněk Lukeš spolu s Petrem Šafářem, Marií Janouchovou a Věrou Hráchovou. Od doby svého založení se pustila rovněž do vytváření manažerských informačních systémů (Document Management Systems), systémů pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) a elektronických podatelen nebo portálů. Zatím zdvacetinásobila svoje tržby na loňských 264 milionů korun a letos plánuje desetiprocentní růst. S generálním ředitelem Digi Tradu Zdeňkem Lukešem týdeník EURO hovořil o budoucnosti českých informačních technologií, žalobě na IBM kvůli požívání Linuxu či o počítačových virech.
EURO: Vaše tržby dosáhly obdobně jako předloni zhruba 260 milionů korun. To o růstu příliš nesvědčí. Není váš cíl příliš vzdálený?
LUKEŠ: Proč to tak je, nevím. Jeden rok skočíme o hodně (asi o třicet až čtyřicet procent) a v tom dalším pozici upevňujeme (růst do pěti procent). Loni jsme upevňovali. Předpokládám, že stejně dynamicky jako za prvních deset let naší existence porosteme i nadále, ale pouze ve službách.
EURO: Jak ovlivní vaše výsledky vstup do unie? Co se změní na českém trhu IT po letošním 1. květnu?
LUKEŠ: Vstoupí k nám další zahraniční IT firmy, jež mají snazší situaci. Mají možnost sem pronikat jako dodavatelé nadnárodních společností, které zde mají pobočky nebo majetkově vstupují do českých firem. Tím bude na našem trhu ještě těsněji, a proto se IT společnosti začnou více specializovat. Pro české firmy je vstup na zahraniční trh touto cestou sci-fi. Reálnější je možnost stát se součástí IT firmy s minimálně evropskou působností.
EURO: Přemýšlíte o tom, že byste firmu prodali, nebo se spojili s nějakou zahraniční?
LUKEŠ: Neuvažuji o tom firmu prodat, ale strategickému partnerovi, který by měl pro společnost přínos, se nebráním. To nejde udělat bez kapitálového vstupu, ale neznamená to přestat firmu řídit.
EURO: Myslíte si, že je v Česku dostatečná počítačová gramotnost?
LUKEŠ: Stále ještě nedosahujeme úrovně běžné v Evropské unii, nicméně v posledních letech je znát velký pokrok. Je třeba se zaměřit na domácí uživatele, a především na střední generaci. Vhodným nástrojem by bylo třeba vytvoření a důsledné prosazování vládního programu v této oblasti. Ten by měl zahrnovat daňové zvýhodnění pořízení domácího osobního počítače, levnější připojení k internetu a s tím související počítačové kursy. Finanční výhody by mohly být vázány například na prokázání dosažení určité úrovně znalostí v definované době (třeba formou ECDL certifikátu).
EURO: Na jaké kvalitativní a cenové úrovni byste si nabídku levnějšího internetu představoval?
LUKEŠ: Přestože ceny internetových služeb v Česku postupně klesají, chybí nám opravdu výhodná nabídka paušálního připojení. Za takovou bych považoval 300 až 500 korun měsíčně za pevné připojení 256 kb.
EURO: Sledujete situaci kolem žaloby společnosti SCO na IBM kvůli používání operačního systému Linux s volně přístupným zdrojovým kódem?
LUKEŠ: Žalobu samozřejmě sleduji. Na základě současných důkazů a situace v případu si však nemyslím, že by tento soudní spor dokázal výrazněji zadržet rozvoj a šíření Linuxu.
EURO: Jaké šance dáváte do budoucna otevřeným operačním systémům?
LUKEŠ: Jistě budou hrát svoji roli, avšak nedomnívám se, že by začaly dominovat trhu. Ani Microsoft totiž ještě neřekl poslední slovo. Myslím, že se trh ustálí a každý z konkurenčních systémů bude mít svůj podíl a své uplatnění.
EURO: Co říkáte velké četnosti počítačových virů v posledním období? Máte pocit, že je možné s nimi účinně bojovat?
LUKEŠ: Obecně jsou asi dvě procenta lidí nakloněných destrukci a mezi nimi vždy budou i tvůrci virů. Naštěstí velká většina lidí je konstruktivních a ti se musí účinně chránit. Důležitá je osvěta, prevence a samozřejmě antiviry. „Vizuální“ rozšíření virů v poslední době však podle mého názoru souvisí především s nárůstem uživatelů výpočetní techniky a jejím pokrytím většího množství lidských činností.
EURO: Líbí se vám návrh ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha o snížení nemocenských dávek – kdy by lidé při nemoci delší než tři dny dostávali až o pětinu méně a firmy by měly platit méně na nemocenském pojištění?
LUKEŠ: Jedná se o typickou ukázku nesystémového výstřelku. Nicméně systém nemocenského pojištění je zajisté třeba změnit. Jednou z možností například je, že by se suma, která se platí, rozdělila na dvě části - povinnou a další by si zaměstnanec platil u jím zvolené pojišťovny a v jím zvolené výši jako každé pojištění.
