Důkaz, že ne každý podnik střední třídy hosty odbývá
Při častém procházení Zlatnickou ulicí mi Palanda padla do oka. Ač jsem z podniků této kategorie nebyl v posledním čase nijak nadšen, přes sklo výloh vnímaná uvolněná nálada hostí v kavárně mne nakonec nahlodala a dovnitř jsem zabrousil.
Nevelká, zato však vysoká prostora o dvou podlažích nabízí střízlivě upravený, přívětivě působící interiér. V místech, kam nezasahuje patro, je výška rozbita lehkou konstrukcí a řadou světel, ne nepodobných lucernám na dávných námořních lodích. Neprostřené stolky bez založení dřevěnými deskami proteplují výzor, své si uhraje i malý bar v rohu.
Nabídka není nijak okázalá, Palanda staví na současných stravovacích trendech. Ty zde představuje nabídka zajímavých burgerů, slušná paleta salátů, nezbytné steaky, ryby či hot stone úpravy masa. A samozřejmě žebírka a křidélka. Tedy vše, co dnes oslovuje především mladší generaci. Já ale volím přece jen trochu jinak. Po celerovém krému přijde na řadu ratatouille a nakonec zdejší rarita, hovězí fondue.
Koření nahoru i dolů
Plnící se lokál začíná ožívat změtí rozhovorů, perlivým smíchem žen i dunivými mužskými barytony. Optimistickou náladu podtrhují dvě servírky, proplouvající mezi stoly krokem téměř tanečním a věčným úsměvem akcentující rozpoložení hostí. Přestože jsou často nuceny s plnou „náloží“ krmí či nápojů v rukou vystoupat na galerii, na jejich náladě ani noblese pohybu po place není znát stopa únavy. Excelentní práce, vskutku.
Díval bych se stále nebýt polévky, jež zčistajasna zavoněla přede mnou na stole. Mléčně bílá a patřičně hustá, s mapami oleje na povrchu, v nichž několik kapek řídkého pesta kreslilo zajímavé obrazce, slibovala dobrý start. Chutnala zajímavě, snad byla jen trochu krupičkovitá, věrně však přiznávala ústřední surovinu, celer. Hladivá chuť nepřešla do fádní unylosti především díky oživující injekci dobrého oleje a dovádivé stopě zmíněného pesta. Pokud jí něco vytýkat, pak kuchařovu možná nejistotu, možná neochotu důrazněji pracovat s kořením. Přes všechnu „resuscitaci“, o niž se úspěšně zasadil olej s pestem, postrádal krém požitý bez něho jiskru. Chutnal pouze celerově, to jest s dominantou takové té vadnoucí nasládlosti.
Ratatouille, druhý akt večerního gastronomického představení, zabodoval ještě lépe. Pestrý timbálek zeleniny evokoval už na pohled tolik očekávané ataky jara. Krmě hýřila barvami, vůněmi a žádala si pozornost typickým jižním výrazem středomoří. Podobně jásavě zazněla také chuť, i když…
Co bylo řečeno kuchařově odtažitosti při práci s kořením, neplatilo zde ani za mák. Zelenina byla prošpikována kuličkami pepře, jako když zajíc „koupí“ při honu plnou dávku broků. Paradoxně to projev jídla ovlivnilo jen prostředně, horší bylo lovit malé kuličky z každé lžíce, anebo je rozkousnuté transportovat zpět na talíř. S pravděpodobností hraničící s jistotou navíc místo cukety kuchař použil okurku. Alespoň ta chuť, mokvavě rozpatlaná a blátivá, ukazovala na neoslňující vliv teplé okurky v jídle. Nijak příliš pohoršen jsem vypreparoval nežádoucí zelená kolečka i černé kuličky, potom již zeleninový soulad nenarušovalo nic.
Uvař si sám
Nejvíc jsem se ovšem chystal na hovězí fondue, které přišlo na řadu záhy. Nemaje úplně jasno, co nastane, trochu vyjukaně jsem zíral na obsluhující, jež přede mnou buduje cosi, co by dobře mohlo být rektifikační minikolonou nebo rodinným destilačním přístrojem, chcete-li. Třínožku, uprostřed níž hořel plamen pod kotlíkem. V tom se pozvolným varem za oblaku libé vůně převalovala polévka plná zeleniny, pomrkávající tukovými očky.
Ke kompletu dále patřilo žilkami prokvetlé hovězí, nakrájené tence, tenoučce jako nejlepší uherák. A aby toho všeho nebylo málo, ještě misky s omáčkami – houbovou, česnekovou a údajně barbecue. Konzumace pokrmu byla vedle ostatního dílem zábavná, dílem poučná. Ryzí chuť hověziny ztrácela „vykoupáním se“ ve vývaru něco ze své rurálnosti, záleželo na době, po niž se plátek ohříval. Bylo zajímavé trefovat se do nejsprávnější úrovně prohřátí. Vylovená masa potom nabývala přídělem té které omáčky širší chuťové spektrum. Houby hovězí trochu nadnesly, česnek mu zase dodal odér večeří na selském statku. Pouze omáčka barbecue neměla patřičný tah, postrádala výraz.
Vývaru bych se sice nebál přidat něco na šíři důraznějším okořeněním, ale ne moc. Čárka dvě navíc by mu podle mého slušely. Vlastně v této poslední formě šlo o jakýsi noblesní, elegantně servírovaný tafelspitz s kvalitnějším masem. Ve finále nejvíce imponovalo sousto prosté jakékoliv omáčky, doprovázené jen vývarem. A nejlahodněji chutnalo, když jsem průsvitný plátek hověziny v polévce jen dvakrát otočil. Na okraji zhnědl, růžový střed si podržel animální valéry masa včetně skryté, stále však patrné krvavé stopy.
Krátký poločas rozpadu
S potěšením, že ne každá restaurace v segmentu střední třídy odbývá hosty vším možným, jen aby kasa cinkala, jsem si dopřál dezert. Opět to měla být chlouba podniku jménem Palanda a složením horké maliny, vanilková zmrzlina a šlehačka. Kombinace kupodivu nepřekypovala sladkostí, pikant ovoce ubrousil růžky jak snahám zmrzliny, tak šlehačky. Osvěžující dezert měl jednu drobnou vadu: servírován do vysokého skla na caffé latte se jen těžko dobýval ven, aniž by se jeden nepotřísnil. A šlehačka měla velice krátký „poločas rozpadu“. To je ale bohužel více než obvyklé.
Z vyznění večeře jsem měl přese všechny připomínky vcelku potěšující dojem. Ten jistě umocnila i sklenice červeného Vin de Pays de Vaucluse. Vonící sadem, příjemně ovocité, nijak složité, k jídlu akorát padnoucí. A také radostné popatření na servírky neotrávené hostem, se vznosnou chůzí laní. Zde se opakuji, vím. Ale takových číšnic není mnoho, věřte.
Value for money
8 z 10 hvězd
Hodnocení restaurace
Jídlo 35 bodů z 50
Obsluha 19 bodů z 20
Nápoje 16 bodů z 20
Prostředí 8 bodů z 10
Celkem 78 bodů ze 100
+ sympatické prostředí a báječná práce obsluhy
– mimořádně nevydařená kvalita čepovaného piva
Palanda Café Restaurant
Zlatnická 1122/11, 110 00 Praha 1 – Nové Město, tel: 777 700 422
e-mail: zlatnicka11@seznam.cz, http: www.cafepalanda.cz
Otevírací doba Po–Ne 11.00–23.00
Kuchyně burgery a lehká mezinárodní
Země původu nabízených vín Česká republika a další země Evropy a Nového světa
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku
Smetanový špenát se žampiony 89 Kč
Tomatová polévka 58 Kč
King Cheese Burger – křupavá slanina, plátek lahodného sýra a čerstvě umletý burger připravovaný podle originální receptury 149 Kč
Smoked Burger – čerstvě mletý hovězí burger se slaninou, cibulí, kyselou okurkou a smooth omáčkou Jack Daniels 149 Kč
Hot stone / Horký kámen – kuřecí prsíčka a vepřová panenka 298 Kč
Hovězí fondue – tenké plátky hovězího masa a vroucí silný zeleninový vývar s vínem. Součástí jsou francouzské omáčky (česneková, bbq) 289 Kč
Gnocchi s kuřecím masem a bazalkovou omáčkou 159 Kč
Pangasius v sezamovém kabátku 139 Kč
Francouzský sedlácký salát – kachní jatýrka, krutony, slanina, vejce a rajčata 129 Kč
Chicken baked potato 169 Kč
Biftek na koňakovém pepři 329 Kč
Kuřecí steak tandoori 149 Kč
Panenka s omáčkou mustard-estragon 159 Kč
Palanda – horké maliny s vanilkovou zmrzlinou a šlehačkou 69 Kč
Výběr z nápojového lístku
piva
Hoegaarden white 0,33 55 Kč
Leffe bruin 0,33 65 Kč
Stella Artois 0,5 l 43 Kč
Stella Artois malá 0,33 33 Kč
Stella Artois NA nealkoholické pivo 0,33 33 Kč
vína
Muller Thurgau 0,7 l – bílé 249 Kč
Rulandské šedé 0,7 l – bílé 469 Kč
Vin de Pays de Vaucluse Blanc 0,5 l – bílé 105 Kč
Frankovka 0,7 l – červené 249 Kč
Modrý portugal 0,7 l – červené 269 Kč
Vin de Pays de Vaucluse Rouge 0,5 l – červené 105 Kč
