Zhruba čtyřicet procent vysokoškoláků chce po ukončení studií podnikat. Proč? Chtějí si zařídit život po svém. Tato skutečnost vyplývá z nového šetření Hospodářské komory (HK ČR) a Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace, do kterého se zapojilo 2539 studentů a dvanáct fakult českých vysokých škol.
Za největší výhody podnikání označili studenti flexibilitu, možnost řídit věci po svém i větší šanci na seberealizaci. Potenciálně vyšší finanční příjem zařadili vysokoškoláci až na čtvrté místo.
Rodina – základ státu i podnikání
Michaela Janečková po třech letech studia na pražské Vysoké škole ekonomické ví, jak těžké je k podnikání mladé lidi motivovat.
„Neustále v médiích čtete – a bavíme se o tom i na přednáškách – o tom, jak se Češi bojí podnikat, protože je odrazuje riziko krachu nebo přílišná byrokracie ze strany státu. Vidím to i u svých spolužáků. Já se snažím hledat na podnikání pozitiva – úspěch znamená hlavně finanční svobodu, možnost jít vlastní cestou a nenechat se omezovat. K tomu nakonec nepotřebujete miliardy,“ říká.
Zdravotní pojištění na studentské brigádě: rozhoduje další činnost studenta
To, že se postaví na vlastní nohy, je už dnes pro Michaelu – na rozdíl od většiny spolužáků – fait accompli: „Asi mám výhodu v tom, že je otec majitelem rodinné firmy. Mně a bratrovi chce v budoucnu předat štafetu a už teď nás na práci v managementu připravuje.“
Podle respondentů zmíněného průzkumu jsou nejvýznamnějšími nevýhodami vlastního byznysu riziko neúspěchu či krachu. Stejný názor vyjádřilo 88 procent studentů. Zhruba dvě třetiny potenciálních podnikatelů se obávají i vyšší míry nejistoty a toho, že budou mít méně volného času.
I mládí je opatrnější
Klesající nadšení pro podnikání v Česku potvrzují i slova předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka: „Český podnikatelský stav ztrácí tah na branku. Chybí nám generace nadšenců, která tu byla v 90. letech. Byla tu obrovská nabídka, konkurence daleko slabší a možnost uspět nepochybně daleko vyšší. Po dlouhých letech nesvobody viděli lidé v podnikání lákavý způsob seberealizace, což už dnes neplatí.“
Přečtěte si také:
Kdo nasytí hladový pracovní trh? Na cizince ani roboty spoléhat nelze
Vzhůru k udržitelnému byznysu. České firmy čeká revoluce
Taková normální florbalová revoluce. S českými holemi hrají i Finové
Optimismus studentů je sice o něco vyšší než u starších lidí (zejména těch, kteří už mají s podnikáním zkušenosti), nicméně i mladí lidé na vysokých školách si uvědomují rizika spojená s podnikáním. A bojí se především těžkých začátků.
Škola nás na byznys nepřipravila
Jaké bariéry jsou pro vysokoškoláky při rozjezdu podnikání zásadní? Ti, kteří by chtěli mít v budoucnu vlastní byznys, uvádějí nejčastěji jako překážku nedostatek finančních prostředků (63 %). Třetina se obává, že nebude vědět, jak na to, a necelá třetina spatřuje překážku v legislativních podmínkách. Čtvrtina respondentů uvedla, že je vysoká škola na podnikání dostatečně nepřipravila.
„Není překvapením, že mezi vysokoškoláky stále převažuje preference zaměstnaneckého poměru. Mohou sice disponovat velmi dobrými nápady, odrazují je ale stejné problémy, se kterými bojují všichni podnikatelé. Tedy velké množství formalit spojených například se založením společnosti, jejím vedením a s tím spjatou administrativou a byrokracií,“ potvrzuje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Kolik studentů podniká?
Komora v současnosti realizuje mezinárodní projekt zaměřený na podporu startupů. V jeho rámci organizuje pro studenty šestiměsíční školení pod vedením zkušených lektorů s praxí. Nově se je bude snažit povzbudit také pořádáním diskusí se zkušenými zástupci byznysu a zároveň zahájí sérii kurzů pro začínající podnikatele.
HK ČR v průzkumu zjišťovala i to, jak studenti nakládají se svým volným časem. Téměř 60 procent z nich pracuje nebo chodí na brigády. Podíl těch, kteří se ve volném čase věnují podnikání nebo rozvoji podnikatelského záměru, se mezi sledovanými školami liší. Většinou šlo o pět až osm procent studentů. Nejvíce vysokoškoláků podniká při studiu na Fakultě ekonomicko-správní Masarykovy univerzity v Brně a Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (kolem 15 %).
Článek vyšel v magazínu Profit
