Co dřív říkali jen politici, přebírá teď i velení armády. Dávat na obranu dvě procenta HDP, jak požaduje NATO, Česko asi nezvládne.
Na jaře 2014 proběhla konference, jíž chtělo sdružení Jagello 2000 připomenout patnácté výročí vstupu země do Severoatlantické aliance. Při oslavách se demokratické parlamentní strany zavázaly, že zvýší obranný rozpočet. V září, těsně před summitem NATO ve Walesu, pak vznikla dohoda, podle níž výdaje na českou armádu vyrostou do roku 2020 na 1,4 % HDP.
První listopadový den roku 2018 uspořádalo Jagello 2000 na Pražském hradě další konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“. A přestože se ještě zdaleka nepodařilo naplnit cíl z roku 2014 – loni činil obranný rozpočet pouhá 1,04 procenta HDP a meta 1,4 procenta byla mezitím odsunuta až do roku 2021 – vehementně se diskutovalo o tom, jestli jsou ona dvě procenta opravdu nutná.
Začal s tím premiér Andrej Babiš. „O těch procentech je třeba mluvit, ale chápu, že jsme se k něčemu zavázali,“ prohlásil s tím, že podle něj je důležitější, že rozpočet roste v absolutních číslech. Nejde o nic nového, koaliční politici takhle v posledních měsících kvůli rychle bobtnajícímu HDP argumentují poměrně často. Zatímco mezi roky 2014 a 2017 povyskočily výdaje na obranu téměř o deset miliard na 48,89 miliardy korun, v přepočtu na HDP to bylo pouze 0,13 procenta.
Čtěte více o bezpečnostní konferenci:
Babiš: Nevzdáme se, v Afghánistánu zůstáváme
Nesvěřujme dostavbu jaderných bloků Rusům, varuje generál Pavel
Novinkou ovšem je, že s návrhy politiků souzní i velení vojska. „Není důležité mít ta dvě procenta, ale zajištěnou stabilitu rozpočtu,“ reagoval Aleš Opata, náčelník generálního štábu. Zmínil příklad Kanady, která své ozbrojené síly staví na požadavcích a nikoliv na velikosti rozpočtu. Podle Opaty vyznává Ottawa v NATO strategii „splníme, co po nás chcete, ale vy nám neříkejte, jak“.
Držet se samozřejmě slepě oněch dvou procent nejde. Byť jde o závazek, který Praha dala, když před necelými dvaceti lety vstupovala do NATO, silou jej po české vládě nikdo nikdy vyžadovat nebude. Je to spíš ideální hladina, jež umožňuje klidné investice do modernizace i údržbu stávající techniky.
Nicméně v okamžiku, kdy se výdaje na obranu pohybují jen těsně nad jedním procentem a neplní se podepsané dokumenty (tedy dohoda ze září 2014 o růstu na 1,4 procenta HDP), nejsou slova generálního štábu úplně nejlepším signálem pro budoucí vyjednávání o navýšení rozpočtu ministerstva obrany. A představují velmi srozumitelný signál, že dávat jednou na českou obranyschopnost dvě procenta HDP, je stále spíš jen pohádkou z říše snů.
Přečtěte si další komentáře autora:
