Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) i ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je reálné, aby Česká republika dávala kolem roku 2025 na obranu dvě procenta HDP, jak požaduje NATO. Česko nyní dává zhruba jedno procent HDP.
Vládní koalice se před třemi lety domluvila, že do roku 2020 bude Česká republika dávat na obranu 1,4 procenta HDP. Podle některých kritiků se tohoto cíle i přes každoroční růst rozpočtu podaří dosáhnout jen s obtížemi.
Podle Sobotky se musí rozpočty ministerstva obrany na další roky i nadále zvyšovat, aby byl splněn koaliční cíl. „Ještě tato vláda bude muset ještě jasně říct, jak konkrétně koaliční závazek naplní,“ poznamenal premiér na tiskové konferenci po dnešním velitelském shromáždění.
Předseda vlády zároveň řekl, že by peníze do obrany měly být dávány s rozumem podle možností, jak je Česká republika schopna tyto peníze ročně utratit. Při zadávání zakázek se totiž ministerstvo potýká s délkou trvání tendrů. Významné nákupy se daří často dokončit až po několika letech. Stropnický dnes přiznal, že by si přál zkrácení délky řízení.
| Stropnického plán: 30 tisíc profesionálních vojáků: Stropnický chce 30 tisíc profesionálních vojáků  |
Aby byl skutečně splněn koaliční závazek a v roce 2020 ministerstvo obrany dostávalo 1,4 procenta HDP, muselo by podle současných plánů dojít v roce 2020 k velkému skoku v rozpočtu o 12 miliard korun, řekl Stropnický. „To je neefektivní, to je špatně. Je třeba to rozdělit,“ řekl ministr. Je to podle něho reálné.
Severoatlantická aliance po svých členech požaduje, aby ročně na obranu vydávali dvě procenta HDP. Většina z nich to neplní. Tlak na vyšší příspěvek evropských členských zemích zesílil po zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem. Sobotka řekl, že si myslí, že někdy kolem roku 2025 by se mohlo Česko začít dvouprocentnímu cílu přibližovat. Za nereálné to nepovažuje ani Stropnický.
Dále čtěte:
Armáda chystá jednotku odstřelovačů, koupí jim americké pušky
Armáda zrušila nákup přileb za 95 milionů
