Nad zvláštními přístupy ministerských úředníků se pozastavuje i město
Nejen u města, ale i na královéhradeckém pracovišti ministerstva životního prostředí (MŽP) se dobře zapsala společnost J&T (EURO 39/2010). Její developerské záměry na okraji krajského města těsně u plánované dálnice D11 dostávají všude zelenou. Bude to jen tím, že území, v němž mají pole ustoupit zástavbě, nese název Nová Zelená?
Citlivé téma na rozhovor
Záměru J&T přeměnit polnosti na obchodně-komerční zónu vyšla pobočka MŽP v Hradci Králové naproti, stejnou snahu developerské konkurence ze sousedství, společnosti Unimex Group, naopak brzdí. Odbor výkonu státní správy VI, jak se přesně jmenuje královéhradecké pracoviště MŽP, je autoritou, která dává souhlas s vynětím polí ze zemědělského půdního fondu. A to se hladce uskutečnilo v Nové Zelené, zájmové zóně J&T, která celkem zabírá 76 hektarů. Anebo souhlas neudělí, jak se stalo na území Unimexu, kterému jde o převod 28 hektarů z orné půdy na stavební pozemky. V obou případech přitom město schválilo změny územního plánu a na MŽP se obracel přímo magistrát.
Šéf zmíněného ministerského odboru Emil Rudolf ví, že měření různým metrem v obou lokalitách je citlivé téma, a odmítá se o něm bavit. „Tato věc je na hraně,“ vysvětloval do telefonu neochotu k osobnímu rozhovoru. Místo něj nabídl písemné odpovědi prostřednictvím tiskového oddělení MŽP v Praze. Také ty – stejně jako stanoviska k oběma změnám územního plánu – obsahují argumenty, které se právě hodí. Ale mírně řečeno úplně nesedí.
Zatajený dopis
V souhlasném stanovisku ke změně územního plánu pro Novou Zelenou, kde skoupila pozemky firma Endeta propojená s J&T, zamlčel ředitel Rudolf jeden důležitý dopis z pražského ústředí MŽP. Konkrétně z odboru ochrany horninového a půdního prostředí, který záměr zastavět 79 hektarů úrodných polí předem posuzoval. A vůbec mu nefandil.
„Přenesení rozvoje města do západního sektoru lze hodnotit jako zásadní změnu urbanistické koncepce, která je v rozporu s dohodou uzavřenou s MŽP v souvislosti s projednáváním trasy dálnice D11. Podle ní využití těchto pozemků pro výstavbu může nastat po vyčerpání jiných vhodnějších možností,“ uvádí se v dopise adresovaném řediteli Rudolfovi, který má týdeník EURO k dispozici. Pražský odbor ochrany půdy v něm doporučil provést zásadní revizi územního plánu a posoudit, zda rozvoj města nevyžaduje pořízení nového. „Do té doby situaci řešit pomocí vymezených územních rezerv a pozemků brownfields,“ píše se v dopise.
Proč hradecké pracoviště MŽP vydalo kladné stanovisko, ač mělo z Prahy zásadní připomínky v neprospěch změny? „Před vydáním souhlasného stanoviska neměl odbor – a do současné doby ani nemá – k dispozici zásadní připomínky,“ zní překvapivá odpověď ředitele Rudolfa pro týdeník EURO.
Jeden nadstandard stačí
Na negativní vyjádření pražského odboru ochrany půdy se ale ředitel Rudolf odvolává ve svém zamítavém stanovisku k vynětí pozemků Unimexu ze zemědělského půdního fondu. V odpovědi pro týdeník EURO pak hradecký odbor MŽP uvádí, že argumenty města coby pořizovatele územní změny nepovažuje v protikladu k ochraně zhruba 28 hektarů zemědělské půdy za relevantní. Mezi argumenty paradoxně zmiňuje i pochybnosti o budoucím úspěšném a racionálním využití nedlouho před tím nově vymezených zastavitelných ploch – myšlena zóna J&T.
Už jsme odkývali jednu nadstandardní změnu, další už z hlediska ochrany půdy neobstojí. Takto teď hradecké pracoviště MŽP vysvětluje svůj zamítavý postoj vůči lokalitě, kterou obsadil Unimex. A nic na něm nehodlá změnit ani po nedávné intervenci města.
„Je i zájmem města, aby byla změna úspěšně projednána,“ napsal na konci září na MŽP náměstek primátora Josef Malíř. Připomněl, že nejde jen o zájmy Unimexu, ale současně má změna řešit i důležité dopravní stavby. Tedy napojení města na dálnici a první etapu takzvané jižní spojky. „Zamítavé rozhodnutí bylo překvapivé, předtím se úřad vyjadřoval jinak. V obecné poloze souhlasil s dalším rozšířením města v tomto území,“ tvrdí Malíř, který po komunálních volbách ve vedení města končí.
Vyfouknuté pozemky
Mezi oběma investory jde o víc než jen o běžný konkurenční boj. Na pozemky poblíž plánovaného sjezdu z dálnice do Hradce si dělali zálusk lidé spojení s J&T. Chtěli prý ale nakupovat takříkajíc za babku. „Požadoval jsem cenu 650 korun za metr čtvereční, což odmítali dát. Unimex na tu cenu přistoupil,“ říká původní vlastník polí Jiří Koníček.
V pozadí prvních zájemců o koupi perspektivně položených pozemků nebyli jen finančníci, ale i hlavní architekt Hradce Králové Petr Brůna, potvrzuje několik lidí obeznámených s vyjednávaným obchodem. Když se týdeník EURO ptal Brůny na jeho zájem o předmětné pozemky, reagoval dosti podrážděně. „Je to čtyři roky, nepamatuji se, co jsem dělal. Nemám tendenci kupovat nějaké pozemky, ani pro nikoho dalšího,“ uvedl nejprve. Pak si lokalitu vybavil: „To území bylo pro město podstatné. O tom jsem také mluvil s panem Koníčkem, protože do jeho pozemku se dle plánů posouvala křižovatka.“
Exkluzivní péče
Od křižovatky Bláhovka, jak se říká místu, kde se usídlil Unimex, se Brůnova pozornost přesunula k lokalitě Nová Zelená, kam se na nákupy vydala společnost J&T, respektive její účelově založená firma Endeta. Tentokrát byla úspěšná díky vysokým cenám, které nabízela vlastníkům. „V průměru jsme platili za metr čtvereční orné půdy zhruba 1500 korun,“ vyčíslil šéf J&T Real Estate Martin Kodeš, který současně mluví za Endetu. Doplnil, že ze 76 hektarů v Nové Zelené jim patří asi 43 hektarů, které chtějí využít pro komerční účely.
Bez hlavního architekta by se neobešla horlivá aktivita města, které pro tohoto developera zařídilo změnu územního plánu. Těsnou většinou v zastupitelstvu a proti silnému odporu veřejnosti. Ministr dopravy ve Fischerově vládě Gustav Slamečka se zase hodně snažil, aby budoucí dálniční sjezd do Hradce vedl přímo k zóně J&T. Od té doby se ale konaly dvoje volby. Co změní? Nový ministr Vít Bárta mlčí. Nová reprezentace města se rodí.
Fenomén Havránková V mém případě šlo vždy jen o developery, tvrdí farmářka Ludmila Havránková. Její pozemky potřebuje stát pro dostavbu dálnice D11 do Hradce Králové. Celý případ se ale zahalil do neprůstřelného ticha. Jak chce vláda komplikovanou kauzu řešit, není věc veřejná, přestože „véčka“ vynesla ministra dopravy Víta Bártu do vysoké politiky. „Na výslovné přání paní Havránkové nebudeme téma dokončení dálnice D11 jakkoli medializovat. Ministr Bárta její přání respektuje,“ reagoval mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka na dotazy týdeníku EURO týkající se možného řešení letitého sporu. Bárta se s farmářkou sešel 9. září, o týden později navštívil krajské město, kde prohlásil: „Jednáme o řešení, které bude mít určité nové prvky. Jak to bude konkrétně vypadat, oznámíme v řádu týdnů.“ Dobře informovaný zdroj týdeníku EURO tvrdí, že Bártovi je prozatím jasná jedna věc. A sice že statkářka z Plačic je nevyvlastnitelná. Už vzhledem k tomu, jakých přehmatů se stát v celé kauze dopustil. K vyvlastnění už v jednu chvíli chtěla přikročit Fischerova vláda. Oznámila to poté, co se neúspěšně snažila dohodnout s majitelkou pozemků. Úřednický kabinet pak cukl a brzy na to skončil. Zřejmě netušil, jak formálně snadné by bylo spustit vyvlastňovací řízení s farmářkou. Jen by aktivoval proces, který zahájil královéhradecký stavební úřad v lednu 2004. A ještě téhož roku přerušil. Nikoli zastavil, což dle informací týdeníku EURO v dopise stavebnímu úřadu požadovala Ludmila Havránková. Ani za šest let jí úřad nestihl odpovědět.
