Bohuslav Sobotka se v Brně jen vrátil na místo činu, ve stejné depresivní hale se totiž před šesti lety stal o fous předsedou ČSSD i poprvé. Možná proto tak od té doby vede stranu i zemi: pořád jen o fous, pořád jen kousek od vlastního konce.
Není to hezký účet za těch šest let. V roce 2013 Sobotka vyhrál sněmovní volby se stejným výsledkem, po jakém Jiří Paroubek radši hned rezignoval, a od té doby už jen nonstop prohrává s ANO. U mistra politického přežívání jeho kalibru je jen logické, že si v Brně řekl o čtvrtý mandát. Ten i dostal. Není silný, jak si Sobotka veřejně hrdě nalhává; není ale ani potupný, jak doufala nemalá část ČSSD.
Strana je totiž v takovém marasmu, že problém Sobotka i spoustu dalších bude radši řešit až po volbách - nikdo se do té doby nechce umazat. V Brně si tak Sobotka znovu koupil pár měsíců času, což je jeho metoda práce. Svým způsobem mu i rozumím: v životě nedělal nic jiného než politiku, takže prostě neumí odejít. Kolem sebe má pořád tolik rozdělané práce!
V Brně samozřejmě zazněla i spousta strašidelných projevů, jak se politickým stranám na sjezdech stává. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, jež nás chce všechny povinně socializovat, ČSSD poradila, aby držela pusu. Ministr vnitra Milan Chovanec se pro změnu rozpovídal o pistolích a taky o tom, jak chce vnitro být s lidmi. A sakra: myslel jsem, že listopad 1989 znamenal i to, že vnitro už s lidmi tolik nebude.
„Východní bratr“ měl jen slova uznání:
Česko jako oáza stability: Fico na sjezdu chválil sociální demokraty
I ty nejpříšernější projevy ale působí jako balzám ve srovnání s programem, který ČSSD na sjezdu oficiálně vyhlásila. Ten vypadá zhruba následovně: vy makáte a my utrácíme. Sobotka lidem slibuje špičkové bezplatné zdravotnictví, školství, vyšší platy i penze a taky spoustu práce s vyšší přidanou hodnotou. V programu zatím chybí jen bezplatné kubánské pomeranče pro děti k Mikuláši, i na ty ale možná ještě dojde: strana chce na programu makat až do léta.
Všichni, co si na rozdíl od Sobotky neradi lžou, samozřejmě vědí, že nejdražší na světě jsou vždy věci, které vám někdo dává zadarmo. Nejen Čechy to v praxi perfektně naučili komunisti, kdy všichni měli všechno a nic. A jak kdysi trefně řekla bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová: problém se socialismem je, že vám jednou dojdou peníze.
Na sjezdu ČSSD proto nepadlo jediné slovo o tom, kde strana na své sliby bude brát. Kde se najednou vezme takové bohatství a tolik peněz? Jak to ČSSD zařídí? Ano, vím: ČSSD je známá tím, že aspoň po volbách lidem upřímně přizná, že na své předvolební sliby nemá peníze. Takže co je na jejím předvolebním socialismu nového? Jedna věc: vyloučení všech jejích nevoličů z programu. ČSSD se tak znovu přiblížila ke komunistům. Z nevoličů, kteří vytvářejí ekonomické bohatství, jsou znovu třídní nepřátelé.
A Sobotka je něco jako Jánošík: chudším rozdá almužnu z toho, co vyššími daněmi uloupí bohatším, kteří ale sami taky nemají dost, protože v Česku jsme až na výjimky nízkonákladoví všichni. Ne náhodou se inspiruje Ficem, svým východním politickým bratrem. Ano, levice je všude na světě stranou chudších, protože vpravo už je obsazeno. Problém s ČSSD je, že se na rozdíl od moderní západní levice vůbec nestará o to, aby na její chudší voliče někdo nejdřív vydělal. Na sjezdu ČSSD o tom nepadlo jediné slovo.
Přečtěte si další komentáře Petra Holce:
