Novela má podstatně změnit postup exekuce
Ministerstvo spravedlnosti v současné době připravuje novelu exekučního řádu a několika dalších předpisů, které s exekučním řádem souvisejí. Tyto změny mají podstatně změnit průběh exekučního řízení. Uvedená novela je prozatím ve stadiu projednávání na ministerstvu spravedlnosti a v případě schválení vládou bude předložena jako návrh zákona Poslanecké sněmovně. Ač může novela v legislativním procesu doznat ještě značných změn, je vhodné na připravovanou úpravu poukázat už nyní.
Největší změnou má být přesunutí většiny kompetencí z okresních soudů na exekutory. Exekutoři tak již nebudou žádat soudy o pověření k provedení exekuce a soudy nebudou vydávat usnesení o nařízení exekuce. Rovněž nebude možné podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, a žádat tak soud, aby výkon rozhodnutí provedl místo exekutora. Pravomoc soudů k nařizování a výkonu exekucí bude zachována pouze v některých zvláštních případech, jako je výkon rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, ve věcech výživného na děti, ve věci vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným či například ve věcech pohledávek ze soudních poplatků.
Nařizování exekuce
Zcela zásadní změnu přináší novela v otázce rozhodování o nařízení exekuce. Zatímco v současnosti je nutné podat návrh na nařízení exekuce vybranému exekutorovi, který návrh následně posílá soudu a soud poté vydává usnesení o nařízení exekuce, připravovaná právní úprava počítá se zcela odlišným postupem.
Návrh na provedení (nikoliv „nařízení“) exekuce bude stále podáván exekutorovi, který má exekuci provést. Exekutor následně provede zápis exekuce do nově zřízeného Rejstříku zahájených exekucí, což bude první úkon ve věci, bez něhož nebude možné provádět jakékoli další činnosti v rámci exekučního řízení. Důvodem zápisu do rejstříku je především zamezení možnosti podat více návrhů na základě jednoho exekučního titulu několika exekutorům a zabránit tak litispendenci (souběžným řízením mezi týmiž účastníky o témže nároku), jakož i ochrana dlužníka, kterému by více zahájených exekucí na základě téhož titulu mohlo způsobit nemalé problémy.
Po zápisu do rejstříku vyrozumí exekutor povinného (dlužníka) a oprávněného (věřitele) o zahájení exekučního řízení. Vyrozumění nebude mít povahu rozhodnutí, ale pouze oznámení o skutečnosti, že proti určité osobě začalo probíhat exekuční řízení. Proti vyrozumění nebude, na rozdíl od dosavadního usnesení o nařízení exekuce, přípustný opravný prostředek. Cílem je hlavně snaha o zabránění zbytečného využívání opravných prostředků, které se podávají většinou jen za účelem průtahů exekučního řízení a oddálení samotné exekuce.
Osvědčení o vykonatelnosti
Pokračující snaha o odbřemenění soudů o činnosti, jež by měly být přesunuty do kompetence exekutorů, narazila na jeden zásadní problém. Týká se rozhodčích nálezů a notářských a exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti. Vzhledem k tomu, že soudy by již neměly rozhodovat o nařízení exekuce, bylo by možné uvedené písemnosti uplatnit jako exekuční titul bez toho, aby o věci jakkoli spolurozhodoval nezávislý soud. Aby se tomu předešlo a soudy měly alespoň částečnou kontrolu nad vykonatelností takových titulů, zavádí se institut takzvaného osvědčení o vykonatelnosti exekučního titulu. Osoba, jíž bude svědčit pohledávka (věřitel) přiznaná rozhodčím nálezem nebo pohledávka osvědčená notářským nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti, bude muset nejdříve požádat exekuční soud o vydání osvědčení o jeho vykonatelnosti. Za tuto žádost zaplatí žadatel částku 500 korun. Soud následně zjistí, zda je titul vykonatelný, a v kladném případě vydá osvědčení o vykonatelnosti, v záporném případě žádost zamítne. K návrhu na provedení exekuce bude nutné přiložit vedle exekučního titulu také uvedené osvědčení, jinak bude takový návrh exekutorem odmítnut.
Zda připravovaná novela povede k vyšší efektivitě a lepší vymahatelnosti práva, se teprve ukáže. Snahu o omezení administrativní zátěže soudů a zefektivnění postupu exekutorů lze každopádně uvítat. Na druhou stranu nová zátěž pro soudy, spočívající v nutnosti vyznačit doložku právní moci na všechna rozhodnutí může efektivitu exekučních řízení snižovat. Připomeňme, že v současnosti trvá vyznačování doložek právní moci a vykonatelnosti u některých soudů až šest měsíců a týká se maximálně čtvrtiny rozhodnutí. Kolik času bude trvat vyznačování doložky na všechna rozhodnutí?
