Drůbežáři mají potíže s vývozem do unie
Záporné saldo agrárního obchodu České republiky je děsivé. Přestože loni meziročně pokleslo o 3,53 miliardy korun, činil schodek 17,34 miliardy. Největší propad mezi vývozem a dovozem je v obchodní výměně se zeměmi Evropské unie. Právě do nich se nyní snaží tuzemští podnikatelé vyvážet ve větší míře krůtí maso. Narážejí ovšem na celní bariéry, které významnější export takřka znemožňují. Mimochodem čeští vývozci nejsou jediní, kteří si na Brusel stěžují. Aby uvolnila bariéry na dovoz krůt, se na unii snaží tlačit například také Maďaři. Zatím není jasné, jak věc dopadne, unie se ale každopádně nijak vstřícně netváří. Teď je šance. Situace pro zvýšení spotřeby drůbežího masa, a tedy obchodu s ním, je přitom nyní velice příznivá. Vzhledem k takzvané nemoci šílených krav se hroutí evropský trh s hovězím masem. Obchodu s vepřovým dala ránu aféra v Rakousku, kde byly v mase prasat zjištěny pozůstatky antibiotik a hormonů. Drůbež naopak zatím zůstává takříkajíc zdravou komoditou, která je díky tomu na vzestupu. A zatímco na trhu s kuřaty se žádná velký průlom nečeká, chov krůt zvládají tuzemští producenti tak levně, že by se za příhodnějších obchodních podmínek o expanzi dalo mluvit. „Loni v prosinci jsme prodali dva tisíce tun krůtího masa, zájem zahraničních odběratelů se zvýšil, představuje asi čtvrtinu tržeb, říká ředitel firmy AGF Trading František Janů. Tato společnost ovládá zhruba sedmdesát procent tuzemského trhu s krůtami, protože vlastní dva největší zpracovatele: firmu Adex z Tachovska a podnik Krůta Hodonín. „Jenže export vázne kvůli vysokým clům, která unie uplatňuje, stýská si Janů. Dvounulka. Agrární obchod s Evropskou unií je od poloviny loňského roku výrazně ovlivněn takzvanou dvounulovou variantou. Tu Brusel uzavřel s hlavními adepty na členství. Jde o to, že agrární trh unie je chráněn před levnějšími dovozy velice tvrdě. Ale protože by si adepti členství měli postupně zvykat na to, že obchod ve společenství budou mít po vstupu pochopitelně bez bariér, připravila se jako přechodný stupeň ona „dvounulka . Ta znamená, že uchazečské země v agrárním obchodu s unií nepodléhají úplně jejím přísným předpisům pro dovoz. U některých komodit a v omezeném množství dodávek daném licencemi je pro ně obchod bezcelní (odtud název metody: obě strany v určitých případech snížily clo na nulu, zrušily je). Záměr je to pěkný, nebyl by to ovšem agrární obchod, aby se v něm nenašly háčky. Hlavní spočívá v tom, že dohoda se týká jen některého zboží, respektive jen určitého množství, osvobozeného od cla. Takže žádná velká vstřícnost. Ve druhé polovině loňského roku, v níž platila dvounulová varianta, měla Česká republika poměrně dobré podmínky. Bezcelně z unie mohla dovézt 2000 tun drůbežího masa, z Česka bylo možné vyvézt s nulovým clem 4500 tun. Ale ani tento příznivý poměr, kompenzovaný ve prospěch unie v jiných komoditách, trn z paty českému drůbežářství nevtrhl. „Navíc se stalo, že unie dvounulovou variantu liberalizace agrárního obchodu nestačila včas schválit. To pro nás v praxi znamenalo, že jen do prosince loňského roku jsme na clech při exportu krůtího masa zaplatili asi 35 milionů korun. Brusel sice vysvětlil, že to je jen administrativní nedopatření, dohoda platí a peníze za clo budou zpětně doplaceny, snad i s úrokem. Jenže nám to způsobilo kromě množství zbytečného papírování také zadržení hotových peněz, které firmy podnikající v zemědělství potřebují jako sůl, říká František Janů. Něco za něco. Zatím se bohužel zdá, že prorazit do unie s vyšším exportem krůtího masa za nižších celních podmínek bude hodně zapeklité. „Já vlastně ani šanci nevidím. Jednak je to obtížné formálně, a i kdyby se povedlo jednání nějak otevřít, platí – jako v každém byznysu něco za něco. Čili když my chceme někde úlevu, musíme nabídnout ústupek z naší strany. A nevím, kteří z českých agrárních podnikatelů by třeba ve prospěch drůbežářů chtěli otevřít svůj trh zahraniční konkurenci, říká skepticky náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek, jenž má na starosti zahraniční vztahy a integraci s Evropskou unií. „Zásadní změny ve dvounulové variantě se podle domluvy s unií dají uskutečnit až od července roku 2002. Nabízí se i možnost některé dílčí úpravy provést už od 1. července letošního roku. Ale moc nadějí asi chovatelé krůt nemají, míní Zídek. Poukazuje na to, že tuzemští podnikatelé by teď museli jasně doložit, proč je pro ně dosavadní dohoda nevýhodná, a to se jim asi sotva povede. „Argumentace tím, že celý agrární systém unie je až moc ochranářský, totiž neuspěje. Změnit tento systém se v uplynulých desetiletích nepodařilo ani významným západoevropským politikům. Takže by skutečně nezbylo než recipročně nabídnout Bruselu třeba lepší podmínky pro dovoz cukru do Česka, ale to by nás tuzemští cukrovarníci naházeli do Vltavy, konstatuje Zídek.
