Dvousečná pomoc od rodáka z Dagestánu

Miliardář Sulejman Kerimov si oblíbil Belgii

V Belgickém království mu zachránili život, on teď na oplátku pomohl belgicko-nizozemské bance Fortis. Poskytl jí finanční injekci 400 milionů eur. Kdo? Ruský miliardář Sulejman Kerimov, podle časopisu Forbes šestatřicátý nejbohatší člověk na této planetě. Zpráva o jeho intervenci ale poslala cenu akcií Fortisu na rekordně nízké hodnoty, když za jeden jediný den dokázaly propadnout o osmnáct procent.

BOURAČKA V NICE V Belgii z toho byl před půldruhým rokem docela obstojný skandál. Ruský miliardář a Putinův přítel Kerimov naboural 26. listopadu 2006 ve francouzské Nice na slavné Anglické promenádě svůj vůz Ferrari Enzo (660 koní, zrychlení z 0 na 100 kilometrů v hodině za 3,2 sekundy, maximální rychlost přes 350 kilometrů…). Luxusní auto černé barvy, které podle policie „významně překročilo povolenou rychlost“, přeletělo přes chodník u silnice, narazilo do stromu, rozlomilo se na dvě části a začalo hořet. Kerimov utrpěl popáleniny na sedmdesáti procentech těla, jeho stav byl nesmírně vážný, francouzští lékaři ho raději uměle uspali… Zraněna byla i jeho spolucestující, z níž se posléze vyklubala slavná ruská televizní moderátorka Tina Kandelakiová. Manželku a děti nechal Kerimov pro tentokrát doma… Krátce nato ruského boháče jeho soukromý tryskáč Embraer převezl z Marseille na belgickou leteckou základnu Melsbroek 15. letky tamních vzdušných sil. Vše se uskutečnilo v přísném utajení a vše bylo krajně nezvyklé. Kerimov byl pak navíc za doprovodu své soukromé rusko-francouzské ochranky hospitalizován ve vojenské nemocnici Neder-over-Hembeek. Běžný „smrtelník“ se do tohoto zařízení prakticky nemá šanci dostat. Natož pak nebelgický občan a nevoják?! Příběh se po několika dnech i přes všechny tajnosti provalil a vzbudil silnou kritiku v médiích. Tehdejší belgický ministr obrany André Flahaut ovšem prohlásil, že na celé záležitosti nevidí nic divného. „Podle mě je hlavní, že naše armáda využila příležitosti zachránit lidský život,“ řekl ministr. Ano, takové příběhy se opravdu stávají i na západ od Česka. Jen dodejme, že podle vyjádření belgického ministerstva obrany si všechny náklady na léčbu Kerimov platil z vlastní kapsy.
Rodák z Dagestánu se uzdravil, své kontakty v Belgii ale udržuje dál. Nedávno se o něm v místním tisku psalo znovu, tentokrát v trochu pozitivnějším duchu. « Miliardář s dobrým srdcem », zněl například jeden z titulků. Kerimov totiž daroval milion eur společnosti Pinocchio, která se stará o léčbu a rehabilitaci popálených dětí. A do médií pronikla (zřejmě záměrně) ještě jedna pozitivní informace: Rus pomohl v roce 2007 zachránit belgického občana, kterého unesli v Beninu. Pomohl vládě s výkupným, daroval jí prý 50 tisíc eur.
Z dnešního pohledu je zřejmé, že Sulejman Kerimov si připravoval půdu pro nákup akcií belgicko-nizozemské banky Fortis. Miliardář prostřednictvím své ve Švýcarsku registrované společnosti Millennium Group koupil v červnu nově emitované akcie za 400 milionů eur.

RUN, RUN, RUN… Zpráva o tom, že banka navýšila základní jmění o celkových 1,5 miliardy eur (spolu s Kerimovem se na zvýšení podíleli i další zatím neznámí investoři) ale vzbudila hněv dalších akcionářů. Proč? Vedení banky jim totiž ještě před pár měsíci tvrdilo, že firma je zcela zdravá a nepotřebuje žádnou finanční výpomoc zvenku. A že vyplacení dividend je „stoprocentně jisté“. Jenže realita je jiná a Fortis se rozhodl navýšit svůj kapitál a zároveň oznámil, že dividenda se alespoň pro tentokrát ruší.
Na světlo vyšlo, že banka si musela říct o peníze od Kerimova a dalších proto, aby ustála jiný svůj riskantní krok: v roce 2007 koupila společně s Royal Bank of Scotland a Banco Santander bankovní dům ABN Amro za 71 miliard eur. Až nyní se ukazuje, že dodatečné náklady na pokrytí rizikových aktiv mohou nové majitele přijít na další desítky miliard.
Před pár dny dopadla na banku další rána. Nizozemský bankovní dohled totiž potvrdil spekulace tisku o tom, že se zajímá o aktivity Fortisu a to kvůli „poskytování zkreslených informací investorům“. Neboli o lhaní a zamlčování. Akcie banky ztratily na konci června osmnáct procent hodnoty za jediný den. Bankéři začali – ve snaze zabránit „runu“ – všemožně uklidňovat drobné střadatele, aby netvořili na pobočkách fronty a nesnažili se vybírat své úspory.
Skandál už připravil o místo výkonného ředitele banky Jeana-Paula Votrona, hlavního iniciátora vstupu Fortisu do ABN Amro. Nahradil ho jeho dosavadní zástupce Herman Verwilst. Ten ve snaze uklidnit situaci prohlásil: “Klienti banky se rozhodně nemusejí ničeho obávat. Mezi ohodnocením akcií na burze a silou, stabilitou a zdravím firmy je opravdu velký rozdíl.” Současně přiznal, že banka udělala zásadní chyby v komunikaci s veřejností. “Ano, správné hodnocení je, že v tom jsme zcela selhali.” Belgický a nizozemský tisk už ale požaduje hlavy dalších manažerů banky.
O budoucnosti Fortisu se bude rozhodovat už na počátku srpna: čtvrtého společnost zveřejní výsledky za letošní druhé čtvrtletí a čtrnáctého se sejde mimořádně svolaná valná hromada.

Jachtař, zápasník, politik Sulejman Kerimov (42), ženatý otec tří dětí, majitel devadesátimetrové jachty a Boeingu 737. Sponzoruje ruské reprezentanty v zápasu ve volném stylu a fotbalové mužstvo. Investor a bývalý poslanec ruské Státní dumy za nacionalisty Vladimira Žirinovského figuroval v mezinárodním korupčním skandálu kolem programu OSN Ropa za potraviny v roce 2005. Podle časopisu Forbes je Kerimov šestatřicátý nejbohatší muž na světě s čistým jměním odhadovaným na 17,5 miliardy dolarů. Vystudoval stavební fakultu Polytechnického institutu v Dagestánu a ekonomii na dagestánské státní univerzitě. Začínal v elektronické firmě Eltav. V devadesátých letech obchodoval s firmami: levně kupoval, draze prodával. Šlo například o firmy Vnukovo Airlines, Murmansk Airport, Avtobank, železárny Nosta a pojišťovnu Ingosstrach. Do Kerimovova impéria nyní patří mimo jiné společnost Nafta-Moskva, vlastní významný podíl v největší ruské bance Sberbank i v plynárenském monopolu Gazprom. Podle ruského listu Kommersant se Kerimov chce stát jedním ze tří největších akcionářů Deutsche Bank (údajně usiluje o devítiprocentní podíl). Začal také potichu skupovat akcie finančních domů UBS, Credit Suisse a Morgan Stanley.