E-Biz: Vzestup, pád a zase vzestup

7. 5. 2002

Po tvrdém otřesu nastoupí stabilní expanze

Hospodářství uvízlo na mělčině především vinou nenaplněných příslibů, které dávala technologie. Bankéři, oslněni zdánlivě nekonečnými zisky, investovali do stovek společností na nejistých trzích, aniž by diverzifikovali. Pozbyvše rozvahy se jednotliví investoři snažili dostat na burzu, a vyhnali tak ceny akcií do dříve netušených výšek. Přehřátý trh s cennými papíry se brzy propadl a noví hrdinové světa podnikání si museli začít zvykat na nová přízviska - packalové a padouši. Nyní vládne deziluze a nikdo neví, co se bude dít dál. Zní vám to povědomě? Možná jste však právě toto na mysli tak docela neměli: Píše se rok 1850, jsme v Anglii a onou novou technologií je parní lokomotiva. Před 150 lety byla totiž železnice překvapivě v mnoha ohledech tím, čím je dnes internet. A nejen díky tomu, že železniční koleje, podobně jako v současnosti internet, propojily jednotlivce a trhy mnohem rychleji než všechny starší typy dopravy. „Železniční mánie“, jak se říkalo tehdejší krátké éře burzovního šílenství v Británii, byla ve všech směrech stejně ztřeštěná jako nedávná internetová bublina. Stovky společností, z nichž mnohé nabízely železniční spojení mezi malými městy, se snažily udat své akcie dlouho před zahájením výstavby. Vše splasklo v roce 1847, kdy akcie železničních firem spadly o 85 procent. Mnoho podniků, a dokonce bank to přivedlo na mizinu.
Ještě zajímavější je ale to, co po krachu následovalo. Železniční doprava v Británii v roce 1848 krátce stagnovala, aby poté začala znovu stabilně růst. Za pouhých dvacet let, v roce 1870, už železnice převážely 322 milionů cestujících ročně, což bylo čtyřikrát více než v roce 1850. Přes všechny napáchané škody tento krach vyčistil kolejiště od spekulativních nákupů a podvodů, a ponechal tak ve hře jen nejsilnější společnosti schopné přežití. „Ty vytvořily do té doby nejrychlejší průmyslový růst a měly obrovský dopad na podnikání a společnost,“ konstatuje ekonom W. Brian Arthur ze Santa Fe Institute.
Pro stále větší počet ekonomů je paralela mezi železnicí a internetem příliš zjevná, než aby ji bylo možné ignorovat. Odborníci se proto staví proti současnému obecně pesimistickému postoji a vyhlašují smělé předpovědi: pozvolný růst, který charakterizoval revoluci v železniční dopravě v období po krachu, se bude opakovat i během informační revoluce, tažené především internetem. Pokud se nemýlí, e-business je možná na prahu dlouhodobého stabilního růstu v příštích několika desetiletích. „Až doteď to šlo pěkně ztuha,“ říká Andrew J. Ball, prezident stavební společnosti Webcor Builders se sídlem v kalifornském San Mateu, která se už léta snaží propojit své obchodní partnery přes internet. „Teď už by se konečně měly dostavit nějaké konkrétní výsledky.“
Jenže historie se nemusí opakovat. Především jde o to, že internet je pouze nejmladším jevem v mnohem širším kontextu informační revoluce, takže patrně nebude stejně převratným vynálezem jako železnice, elektřina nebo automobil. Ne všechny technologie také vykazují stejné rysy. Například jaderná energie se ještě stále nevzpamatovala z krachu po havárii na Three Mile Island v Pensylvánii v roce 1979. Aby se internet stal opravdu univerzálně užitečným, bude to vyžadovat nespočet podpůrných technologií a regulačních opatření. U železnic byl potřeba telegraf, toalety a další vybavení, rozšíření automobilu zase záviselo na federálním financování mezistátních dálnic a osobní počítače se pro změnu neobešly bez spotřebitelského softwaru a myši. Nikdo však nezaručí, že technologická nebo vládní podpora přijde internetu na pomoc.
Dalším důležitým faktorem je skutečnost, že se průmyslová infrastruktura a lidské návyky mění pomalu bez ohledu na přitažlivost nové technologie. Provoz internetového modelu řízení společnosti, který spřádá síť schopnou koordinovat obrovský počet obchodních partnerů, je tak náročný, že dokonce i jeho nejvyspělejší zastánci, například Cisco Systems Inc., při jeho zavádění klopýtli. Proto mnoho podniků nadále váhá vrhnout se po hlavě do elektronického podnikání. Téměř devadesát procent ze 1026 společností, jež byly předmětem průzkumu ústavu Forrester Research, se nějakým způsobem na elektronickém obchodování podílí, ale jen málo z nich tímto způsobem podniká ve velkém. Zhruba třetina má projekty řízení dodavatelského řetězce nebo zavedla programy řízení vztahů se zákazníkem, které patří mezi nejpopulárnější internetové projekty současnosti. „Bude ještě dlouho trvat, než se dopad internetu projeví naplno v rámci celé ekonomiky,“ tvrdí Chris Freeman, emeritní profesor na University of Sussex v jižní Anglii a autor knihy As Time Goes By: From the Industrial Revolutions to the Information Revolution. „Vyžaduje to náročný proces učení a změnu kultury.“
Z toho důvodu se další fáze e-businessu nebude vůbec podobat éře dot-comů. Přes všechnu šílenost a následné ztráty posloužila internetová horečka podobně jako jiné zdokumentované případy v dějinách dobré věci: infrastruktura e-businessu byla vybudována omračující rychlostí. Nicméně heslem nové éry již není „rychle se rozrůst“ a už vůbec ne „rychle zbohatnout“. Místo toho zní téměř puritánská mantra: „čas na tvrdou práci“. Navíc to nejsou finančníci, kdo podepisuje nové šeky na investice. Jejich nadvláda nad internetem, hnaná náladou ve společnosti, totiž skončila. Rizikoví investoři se internetovým podnikatelským plánům vyhýbají jako čert kříži, takže je v současnosti na těch, kdo si internetové produkty skutečně kupují, aby je prosadili do obecného používání.
Expanze elektronického podnikání, přestože není jisté, kdy a jestli vůbec přijde, bude relativně pomalá a bude se vyznačovat dalšími vzestupy a pády. Neznamená to, že už se neobjeví nové inovativní technologie a nápady. Jenom nezpůsobí vznik nových společností s bezednými rozpočty a nekonečnými cíli. Většina úsilí bude namířena na pomoc stávajícím firmám, aby díky internetu ušetřily náklady, zlepšily služby zákazníkům a vytvořily nové trhy. A protože tento nový internetový styl bude zřejmě muset existovat alespoň na čas souběžně s tradičními metodami, konečný prospěch ve formě nižších nákladů a větší produktivity se dostaví až po letech.
Pro zbylé dot-comy a tradiční společnosti, jež internet využívají, to bude znamenat dlouhou a nevděčnou práci při vývoji a šíření nové technologie. Dosud zbývá spousta práce, počínaje instalováním tisíců přístupových míst k bezdrátovým sítím a vytvářením složitých norem pro výměnu dat konče, nemluvě o masovém rozšíření širokopásmových sítí. „Všichni víme, kde to jednou skončí: podnikání bude plně elektronické,“ říká Christian A. Larsen, generální ředitel online brokerské společnosti E-Loan zabývající se hypotékami. „Teď se do toho musíme pořádně obout. Čeká nás ještě hodně práce.“
Představa, že e-business stojí před comebackem, zní možná hloupě. Koneckonců mnoho někdejších dot-comů je dnes pohřbeno hluboko pod zemí. Lídři v oblasti, jako Amazon.com a Cisco, čelí neustálým pochybnostem o svém obchodním modelu. Mnoho tradičních obrů, kteří na e-business vsadili, například Levi Strauss & Co. a ChevronTexaco, své online plány nenaplnili. Dokonce samotný pojem „e-business“ je tak zdiskreditovaný, že General Motors - který provozoval svou jednotku e-GM bez přestání od roku 1999 až do loňského podzimu, kdy ji začlenil do informačně technologického oddělení - nyní prosazuje pro své stávající elektronické aktivity název „digitalizace“. James A. Champy, autor knihy X-Engineering the Corporation: Reinventing Your Business in the Digital Age a předseda konzultantské firmy Perot Systems, si stěžuje: „Uvízli jsme na mělčině.“
Nicméně poučení z historie naznačuje, že takový vývoj nemusí být nutně trvalý. Postupně vychází najevo, že podobná dynamika u železnic a u internetu není jen podivnou souhrou náhod. Podle venezuelské ekonomky Carloty Perezové, autorky nové publikace Technological Revolutions and Financial Capital: The Dynamics of Bubbles and Golden Ages, probíhaly podle shodného vzorce rovněž tři další změny v hospodářství způsobené novou technologií: průmyslová revoluce na konci 18. století v Anglii, éra levné oceli a elektřiny na konci 19. století ve Spojených státech a v Německu a konečně masová produkce automobilů po roce 1910. Po období zrání, trvajícím přibližně deset let a déle, nastartuje nová technologie boom, po němž následuje náhlý krach vedoucí ke všeobecným pochybnostem.
Podle Perezové je dnes „svět opět na rozcestí a zoufale potřebuje vysvětlení a orientační kritéria“. Právě její a Freemanova práce nabízí možné odpovědi. Po obdobích nejistoty obyčejně následuje několik desetiletí stabilního růstu, kdy nová technologie táhne celé hospodářství a stane se naprosto nepostradatelnou pro podnikání a společnost. Klíčem ke zhodnocení příležitostí je podle Perezové a Freemana trpělivost. Přes rychlý vzestup a kolaps bubliny může celý cyklus od počátečního průlomu až po vyzrálost trvat třeba i padesát let.
Cyklus internetu však může být kratší, protože někteří ekonomové zastávají názor, že jeho dopad nebude tak velký, jako tomu bylo u železnic nebo průmyslové revoluce. Internet však docela určitě vztyčí zástavu informační revoluce, a díky nekonečně modifikovatelným globálním propojením, které umožňuje, se z něj zřejmě stane nejmocnější síla všech dob. Připomeňme si životnost předešlého tahouna IT revoluce: osobního počítače. Poté co Apple Computer v 70. letech počítače zpopularizoval, odstartoval IBM se svým PC v polovině 80. let opravdový boom. Nadbytečná kapacita vedla následně k bolestnému otřesu v roce 1985, který zlikvidoval nespočet výrobců „pécéček“ a jejich komponentů. Avšak po krachu počet prodaných osobních počítačů poklesl jenom nepatrně. V následujících patnácti letech stále stoupal až na osminásobek, 131 milionů kusů v roce 2000 - a jako důsledek vedl ke vzniku takových gigantů, jako jsou Microsoft, Intel a Dell Computer, a teprve v loňském roce poprvé klesl, a to o čtyři procenta.
To vše naznačuje, že internet, který navíc nebyl před rokem 1995 příliš komerčně využíván, má před sebou ještě běh na dlouhou trať. Nejnovější údaje skutečně dokládají pokračování růstu, a to i po pádu akcií dot-comů, jenž začal v dubnu 2000. Počet uživatelů internetu podle analýzy výzkumné společnosti IDC na celém světě jde stále nahoru, o 48 procent v roce 2000 a o 27 procent loni, až na dnešních více než 500 milionů. Přestože venture investice do internetových firem v minulém roce klesly o 71 procent, údaje IDC dokazují, že internetový obchod mezi firmami vzrostl o 73 procent na 496 miliard dolarů a maloobchodní online prodej loni o 56 procent na 112 miliard - a to byl obecně pro maloobchod nejhorší rok za poslední dekádu. Dokonce i věčný požírač hotovosti Amazon.com poprvé za svou existenci vykázal ve druhém čtvrtletí 2001 čistý zisk.
Vzhledem k tomu, že e-byznys představuje pouhá dvě procenta celé obchodní výměny, je jasné, že se internet stále ještě nachází ve stadiu Model T, tedy v podobné situaci jako první automobil značky Ford. Budoucí cesta e-bizu bude nutně klikatá, protože lidé, společnosti a státní správa teprve postupně přizpůsobují svou práci a život výhodám, které z využívání nových technologií plynou.
Na pořadu dne jsou teď především nejrůznější podpůrné technologie usnadňující práci s internetem. Elektrické zapalování například vytlačilo nepohodlné startování auta ruční klikou. Podobným způsobem budou širokopásmová připojení eliminovat modemy s nekonečným vytáčením a připojováním, což naláká uživatele zapojit internet intenzivněji do každodenního života. „Technologie musí být především pohodlná,“ tvrdí Brian Arthur. Některé nové vynálezy slibují osvobodit lidstvo od otravných mechanických úkonů úplně. Čím dál menší počítače jsou instalovány do nejrůznějších zařízení od klimatizace až po tovární roboty, a tak mohou navzájem komunikovat pomocí internetu. Obchodní řetězec Wal-Mart Stores zase například experimentuje s identifikačními etiketami na bázi radiových frekvencí - malinkými čipy, které budou brzy za babku. Díky nim mohou počítače sledovat zboží při přesunu z kamionů do skladiště a odtud do prodejny, čímž se eliminuje nutnost neustále manuálně skenovat čárové kódy.
V příštích letech však bude především nutné přizpůsobit novou technologii lidem a jejich práci, místo aby se museli přizpůsobovat oni jí. Po nástupu spotřebitelského softwaru se už lidé nemusejí učit programovat a o to je obsluha osobních počítačů jednodušší. Podobně vznikají internetové služby, které podstatně usnadňují život na internetu tím, že software transformují ve službu přístupnou online. Cestovatelský server Expedia.com například nedávno zavedl online upozornění, která vás přes počítač, mobil nebo digitální diář najdou, když má váš let zpoždění, a pak dají vaší rodině vědět, kdy přistanete.
Jak bude technologie dobývat nová území, budou potřeba ještě rozsáhlejší změny. Při neustálém kontaktu s novými technologiemi budou lidé i podniky nevyhnutelně muset začít dělat věci jinak, aby mohli využívat veškeré nabízené možnosti. Právě tak postupovaly vůdčí postavy předešlých technologických revolucí. Na konci 18. století například majitel keramického podniku Josiah Wedgwood zavedl v oblasti podnikové organizace a dělby práce novátorské ideje, které výrazně zvýšily efektivitu. Tím nejenže stvořil podnik, který existuje dodnes, ale dal také impuls k dalekosáhlým výrobním změnám.
V informačním věku se díky internetu rychleji zavede nový model podnikání - společnost propojená přes síť. Tak třeba obři, jako Dell a Cisco, nakupují zvenku všechno, co někdo jiný dělá lépe. Zároveň však mají (alespoň teoreticky) přehled, čím se jejich partneři zabývají, protože díky internetovému propojení jsou informace k dispozici v rámci celého dodavatelského řetězce. Dell například používá internet k tomu, aby byl ve styku s každým, od výrobců čipů a disket po zákazníky všech velikostí. A protože všechno přes síť ostře sleduje, vystačí dnes se zásobami jen na čtyři dny oproti dvaatřiceti v roce 1995.
Takový model se ale uplatňuje neuvěřitelně těžko. Dokladem je to, že ho do důsledků přijala zatím jen hrstka podniků. Přitom některé z nich se ještě mají dost co učit. Cisco si například nevšimlo závažného poklesu prodeje na konci roku 2000. Jeho systém totiž nerozpoznal, že zákazníci podávali objednávky dvakrát, aby měli jistotu, že potřebné a tehdy nedostatkové síťové vybavení opravdu dostanou. To vedlo ve firmě ke ztrátám a prvnímu propouštění. Z toho plyne poučení, že podniky musejí měnit staré postupy a motivovat k tomu i své partnery. Carlota Perezová tvrdí, že tak je tomu u technologických revolucí vždycky: „S každou z nich přišla bouře personálních, organizačních i dovednostních změn, která rozprášila zavedené zvyklosti.“
Vezměme si případ odnože papírenského obra Boise Cascade. Společnost Boise Office Solutions působí v oblasti kancelářských potřeb a úspěšně vstoupila na internet. Kolem 30 procent z jejích tržeb ve výši 2,5 miliardy dolarů pochází z internetu a předpokládá se, že se tento podíl letos zvýší na 45 procent. Výsledkem byly dosud úspory nejméně 585 tisíc dolarů ročně a očekává se, že každý procentní bod, o nějž se zvýší internetové tržby, přinese dalších sto tisíc na úsporách. Podle Davida A. Goudge, senior viceprezidenta pro marketing v Boise Office Solutions, však internetový prodej způsobil obrovské pozdvižení v provozu zákaznického telefonického centra. Když se odhady internetových tržeb netrefí o jediné procento, telefonické centrum může být najednou výrazně předimenzované (nebo poddimenzované) a jeho manažer bude muset měnit způsob řízení.
Aby společnost Boise pomohla svým manažerům i zaměstnancům vše zvládnout a naučila je, jak se s neustálou změnou vyrovnávat, povolala poradenskou firmu Peppers & Rogers. „Držíme v rukou lahvičku s nitroglycerinem,“ prohlašuje David Goudge a dodává, „nepodceňujte změny v managementu nutné k tomu, aby se lidé uklidnili.“ A má pravdu. Podle společnosti Forrester Research se 40 procentům společností, které po zavedení online nákupních systémů přijaly programy na zvládání nevyhnutelných provozních změn, snížily náklady. Naproti tomu ušetřily jen tři procenta společností, které to neudělaly.
Problémy s lidským faktorem jsou ovšem obvykle horší než jakékoliv technické obtíže. Elektronický obchod s alkoholickými nápoji eSkye Solutions tvrdě narazil na sílu zvyku, ačkoliv jeho zakladatel J. Smoke Wallin měl svůj obor v malíčku. Je totiž potomkem z rodiny, která provozuje distribuční firmu National Wine & Spirits v Indianapolis. Distributorům i kupujícím se líbilo, jak je systém rychlý, ale podle Wallina „mají všichni plno práce, a když se to vezme kolem a kolem, ten starý systém byl mnohem jednodušší“. Loni začal eSkye prodávat software na řízení dodávek nápojů přes internet. Ale ani s ním se obchody moc nehýbou. „Největší překážkou na cestě kupředu bude přimět lidi ke změně chování,“ stěžuje si Wallin.
Ve většině případů bude prosazování změn vyžadovat nejzarputilejší vytrvalost. Gilberta Papaziana II., generálního ředitele firmy Lucky Strike Farms, distribuující zemědělské produkty, oslovilo přes 30 elektronických zemědělských burz. Nejdřív je všechny vyhodil s tím, že se nevyznají v jeho oboru. Rob Bonavito, generální ředitel iTradeNetwork, se však nedal odbýt a žadonil, aby ho Papazian se svým oborem seznámil. A tak Papazian přicházel s novými a novými návrhy, až se na internetu konečně podařilo vytvořit použitelný systém, jenž racionalizuje transakce pro ty, kteří prodávají i kupují zemědělské produkty, a šetří jim spoustu papírování a faxování. Papazian k tomu podotýká: „Jakmile jsem ten systém začal používat, došlo mi, že je skvělý.“
Přesto se některé společnosti a odvětví prostě odmítají přizpůsobit. Často ze strachu, že ztratí kontrolu nad svým byznysem. Například hudební průmysl vede válku proti všem, od serverů nabízejících sdílení souborů, jako Napster a Kaaza, po výrobce osobních počítačů Apple a Gateway, jejichž zařízení umí stahovat hudbu a kopírovat kompaktní disky. A to, že se Hollywoodu podařilo přesvědčit justici, aby novým technologiím důkladně přistřihla křidélka, jen poukazuje na další brzdu technologií: zákon. V minulých technologických revolucích legislativa často za technologiemi i organizačními změnami zaostávala. V éře osobních počítačů trvalo soudům léta, než rozhodly, že by software, či dokonce kódy uložené v čipech měly být chráněny autorským právem. Ale jak říká Andrew S. Grove, předseda rady Intelu, který čipy vyrábí, užitečná „technologie nakonec vždycky zvítězí“.
V případě internetu to pravděpodobně nastane, až si podniky uvědomí, že je internet prostředkem ke zlepšení průběhu obchodování, ne byznysem sám o sobě. Citigroup v letech 1998 až 2000 promrhala více než miliardu dolarů na e-Citi, samostatnou divizi, která měla ze společnosti udělat vedoucího internetového hráče. Služby se ale vůbec nerozběhly. Jedním z důvodů bylo, že zákazníci firmy nemohli využívat bankomaty Citibank. Banka tak vzala e-Citi loni na podzim zpátky na palubu mateřské lodi a od té doby se základna online zákazníků rozrostla o 80 procent až na deset milionů.
E-byznys se i přes krkolomné změny a spoustu práce bohatě vyplatí. Skupina ekonomů, dotazovaných Brookings Institution, v loňském roce odhadovala, že internet přidává jen v USA čtvrt až půl procentního bodu k růstu produktivity. Podle ekonoma z Brookings Roberta A. Litana by i pouhá třetina procentního bodu v příštích deseti letech zvedla do roku 2010 průměrný americký plat přibližně o 1500 dolarů ročně. A studie, které Litan cituje, přitom neměří pohodlí, větší výběr, úsporu času a další výhody.
Tato čísla rovněž nemohou zachytit tektonické změny, které otřásají celým odvětvím. Bylo by nebezpečné považovat současný rozsah výhod e-byznysu za konečný. Paul Saffo, ředitel výzkumného Ústavu pro budoucnost (IFTF) v Silicon Valley, se domnívá, že „aplikovat v tomto případě aritmetiku je jako dávat dopravní značky na písečné duny“. Pravdou je, že přes veškerou nejistotu dneška už zdravý rozum velí využívat internet a síťový model podnikání - i když to ne všechny podniky chtějí nebo umějí. Michael S. Dell, šéf společnosti Dell, prohlásil: „Internet je jako elektřina.“ Tato věta se zatím jako obecně známou pravdou nejeví, ale můžeme-li se učit z historie, jednoho dne bude.

Tabulka na str. 70 a 71:
Evoluce minulých revolucí Významné technologie obvykle procházejí nejméně padesátiletou dobou zrání, po níž následuje vzestup a úpadek. Nejsilnější růst ale obvykle následuje právě po úpadku.

Grafy:
ŽELEZNICE
Růst železniční přepravy ve Velké Británii
Osobní
Nákladní (tuny)
 MILIARDY
Pramen: G. R. Hawke

OSOBNÍ POČÍTAČE
Prodej PC (miliony kusů)
 MILIONY KUSŮ
Pramen: Gartner Dataquest

INTERNET
Počet uživatelů internetu na světě
MILIARDY
Pramen: IDC

1829
Liverpool & Manchester Railway představuje v anglickém Rainhillu parní lokomotivu „Rocket“.

1846
Parlament schvaluje 272 opatření, která umožňují výstavbu železnic, a burzovní bublina zvaná „železniční mánie“ se začíná nafukovat.

1847
Akcie padají o 85 procent a železniční trh se hroutí.

1850-1900
Výrazný růst, délka tratí se ztrojnásobuje na 19 400 mil.

1971
Intel vyrábí první mikroprocesor - čip 4004.

1981
Zakladatel Microsoftu Bill Gates uvádí na trh MS-DOS pro nové PC společnosti IBM. Produkt se stává hitem, v prvním roce se prodává 200 tisíc kusů.

1987
Díky vývoji spotřebitelského softwaru, jako je tabulkový procesor Lotus 1-2-3, začíná prodej osobních počítačů opět výrazně a stabilně růst.

1983
Poprvé se vyskytuje pojem internet, když průkopníci, jako Vinton Cerf, definují standardy globální sítě.

1993
Tým vedený Marcem Andreessenem v Národním centru pro superpočítačové aplikace (NCSA) v Illinois vyvíjí první internetový prohlížeč.

2000
V týdnu od 10. dubna Nasdaq prudce klesá o 25 procent, a zahajuje tak krach dot-comů.

2001-2002
Počet uživatelů webu a tržby v e-byznysu stále a výrazně rostou a internetové společnosti začínají dosahovat ziskovosti.

Tabulka str 72:
Itinerář e-byznysu CO BUDE DÁL:
DOT-COMY NEVYHYNOU
Nejméně 25 procent veřejných internetových společností je ziskových. A to je více, než předpovídali optimističtí analytici. V kombinaci s nízkými cenami akcií by to mohlo přilákat makléře, kteří chtějí rychlé zisky.

ZAPOMEŇTE NA FINANČNÍKY Technologický růst ženou kupředu uživatelé, nikoli rizikoví investoři. Venture investice do nových internetových podniků loni poklesly o 71 procent, zatímco byznys na síti vzrostl o 73 procent.

PODNIKOVÉ HRADBY SE ROZPADNOU Budou-li podniky využívat internet ke snižování nákladů na komunikaci s dodavateli a partnery, hranice mezi společnostmi se rozostří.

KOMUNIKACI OBSTARAJÍ STROJE Zanedlouho budou miliardy senzorů a miliony počítačů prostřednictvím internetu uskutečňovat obchodní transakce bez lidského zásahu.

E-BIZ BUDE VŠUDYPŘÍTOMNÝ
Když podniky začaly používat telefony, nikdo tomu t-byznys neříkal. Vývoj internetu možná zpočátku vybízel k něčemu jinému, ale dnes je internet prostě nástrojem k podnikání.

JAK NA TO:
ZMĚŇTE PRAVIDLA Chtějí-li podniky využít potenciálu internetu k decentralizaci rozhodování, musejí změnit své organizační struktury. Online společnost eBay nechává své zákazníky navrhovat nová zlepšení a zajišťovat bezpečnost webových stránek.

NASLOUCHEJTE PODIVÍNůM
Poté, co zkrachovaly pochybné ideje nových dot-comů, je lehké si říkat, že fantazie je nepřítelem. Konvenční uvažování však přináší konvenční zisky - nebo vůbec žádné.

ODVOLEJTE PRÁVNÍKY Používat soudy k tomu, aby zarazily stahování hudby a videa, jako to dělají Disney nebo Sony, je předem prohraná hra. Místo toho by nahrávací společnosti měly kupcům CD nabízet něco navíc.

PODĚLTE SE O MOC INTERNETU
Zejména se zákazníky. Amazon.com nabízí zákaznické recenze produktů - i ty negativní. Výsledkem je, že kolem 80 procent jejích tržeb pochází od stálých zákazníků.

DOKONČETE INFORMAČNÍ DÁLNICI E-byznys možná nutně nepotřebuje vysokorychlostní spojení do každé domácnosti, ale pomohlo by. Mezitím je třeba zvýšit výkon stávajících sítí.

Podval na str. 70-71:
Počet uživatelů internetu stále roste - v roce 2001 o 27 procent - na 500 milionů celosvětově

Podval na str 72:
Dell dnes vystačí se zásobami na čtyři dny oproti dřívějším 32

Podval na str. 74:
Internet by v USA mohl do roku 2010 zvýšit příjmy na hlavu o 1500 dolarů

Popisek k horní fotografii na str. 74:
Nese ovoce
Sanfranciského zemědělce Gilberta Papaziana II. kontaktovalo kvůli obchodu třicet elektronických burz