Obrat ve vztahu k elektronickému obchodu přinesou začínající firmy
Celý vyspělý svět používá mnoho nových slov, jež začínají písmenem „e - jako elektronický. Hlavním motorem při zavádění a šíření těchto lingvistických novinek se stal masový rozvoj internetu. Po elektronické poště (e-mail) jsou tu nová slova jako e-business (obchodování v internetu), e-commerce (prodej v internetu), nebo e-trade (internetový obchod s akciemi). V porovnání se Severní Amerikou a západní Evropou je ale v České republice možné hovořit jen o jediném pod obném výrazu, a to e-nic, což nejlépe vyjadřuje současný stav, a proto jsme tento pojem využili i v titulku. Češi zatím nepochopili, že budou muset rychle naskočit do elektronického vlaku, jinak jim vyspělý svět ujede po světové informační superdálnici mnohem rychleji než za celých pětačtyřicet let komunistické vlády.
Zatímco americká a západoevropská města jsou zaplavována billboardy lákajícími k návštěvám internetových obchodů a portálů, v České republice stále platí telekomunikační monopol. Absence konkurenčního prostředí udržuje cenu telefonní ch poplatků na úrovni, která rozvoji internetu v Česku úspěšně brání. A to už vůbec nemluvě o tom, že i pro příští rok SPT Telecom, jak avizoval minulý čtvrtek, plánuje další zvýšení těchto poplatků. Málokdo si v současnosti poří dí domů internet, aby po večerech brouzdal po jeho stránkách či obchodech. Zvláště má-li takový člověk děti. S jejich „pomocí by totiž koncem měsíce odevzdal valnou část svých příjmů právě do kapsy SPT Telecom.
A nejsou-li k internetu připojení zákazníci, ani zdejší podniky nemají důvod přidávat se k celosvětovému trendu. Na vině českého zaostávání jsou přitom nejen politici, kteří zamrzli hluboko v padesátých letech a snaží se oživovat kon kurence zcela neschopný průmysl v jeho současné struktuře, nýbrž i ti političtí reprezentanti, kteří před lety při privatizaci zaručili Telecomu několikaletý monopol.
Velký díl viny nesou i novináři, kteří svým spoluobčanům nedokážou vysvětlit význam „nové globální ekonomiky“ . Noviny, rozhlas i televize ve svém zpravodajství důsledně ignorují všechny důležité zprávy o významných pohybech ve světě elekt ronického obchodu. Mezinárodní fúze telekomunikačních společností v hodnotě bratru sedmi miliard dolarů je pro českého žurnalistu nicotná v porovnání s nejnovějším politickým rádoby skandálkem v místní zahnilé loužičce. A když se novináři o nějaké fúzi nakonec rozhodnou napsat, mo hou dopadnout jako nedávno Mladá fronta Dnes, která počátkem srpna převzala zprávu ČTK o chystané fúzi internetových portálů Yahoo! a Excite@Home. Hned druhý den totiž vyšlo najevo, že šlo o pouhou novinářskou kachnu.
Neomluvitelné selhání novinářů v tomto směru je podobně nebezpečné jako trestuhodná neschopnost důsledně sledovat proces připojování republiky k Severoatlantické alianci. Stejnou chybu opakují žurnalisté i v případě rozšiřování Evropské u nie. A přitom právě v souvislosti se vstupem do Evropské unie se nám otevírá šance urychlit naše sbližování s vyspělým světem. Jedinečným příkladem je v tomto ohledu Finsko.
Finové vyjednávali o svém připojení k unii až v první polovině 90. let. Tamní politická reprezentace si na rozdíl od té současné české velmi dobře uvědomovala, jaké možnosti má před sebou především v hospodářské sféře. Největší příle žitost vycítili Finové v oblasti právě liberalizovaných telekomunikací. Hlavní finský vyjednavač pro připojení k Evropské unii Veli Sundbäck tak ihned po úspěšném završení celého procesu přestoupil ze státní služby do telekomunikační společnost i Nokia a stal se jedním z jejích viceprezidentů. Právě lidé jako Sundbäck totiž nejlépe věděli, co hýbe světovým hospodářstvím.
Nokia je nyní jedničkou na trhu mobilní telekomunikace a za vzor si ji berou i v této oblasti tradičně kralující Američané, kteří přiznávají, že jim finská společnost „natrhla tričko . Náskok Evropy před Spojenými státy je v mobilní telek omunikaci nyní odhadován na dva roky.
Možná že hlavní český vyjednavač pro vstup do Evropské unie Pavel Telička se také jednou stane významným manažerem, ale zřejmě nebude mít příležitost nastoupit do české firmy, která by ovládla světový trh jako třeba Nokia. Tomu se ovšem nelze divit. Jes tliže v křesle ministra průmyslu a obchodu sedí Miroslav Grégr, který s nostalgií vzpomíná na RVHP a volá po obnově těžby uranu, je všechno tak, jak má být. A jestliže v čele Poslanecké sněmovny každý měsíc usedá člověk, kte rý název světové informační sítě odvozuje od latinského slova infernum (peklo), pak musí každý tušit, že se současnou politickou reprezentací se dopředu nepohneme.
Namísto zpráv o neúspěšných pokusech revitalizovat již včera mrtvé průmyslové giganty neschopné vyvážet bychom tedy měli sledovat především zprávy o malých začínajících společnostech, které jsou schopné konkurovat na mezinárodních trzích. Práv ě v nich totiž vyrostou manažeři, kteří budou umět vydělat peníze jinak než odsáváním úvěrů z polostátních bank nebo podváděním zahraničních investorů.
Už v tuto chvíli je jasné, že největší příležitosti se malým podnikům nabízejí především v internetu a všem, co souvisí s jeho komerčním využitím. Někteří lidé už si jeho význam uvědomili. První ucelenější informace o informační ch technologiích ve světovém byznysu svým čtenářům nabízí internetový deník Mobil server, který vydává několik velmi mladých lidí. Podobně je tomu i v případě úspěšného internetového obchodu Shop.cz.
Internet totiž není peklo. Internet je báječný způsob, jak vydělávat peníze.
