Easy money

24. 6. 2010

Ministerstvo vnitra vypisuje zakázku na komunikační infrastrukturu za devět miliard korun

Ministerstvo vnitra (MV) je po resortu spravedlnosti další institucí, která těsně před koncem úřednické vlády připravuje výběrové řízení, v němž jde o miliardy korun. MV řízené Martinem Pecinou 14. června předběžně oznámilo výběrové řízení, jež by mělo rozhodnout o nové rámcové smlouvě na poskytování datových a hlasových služeb komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS). Předpokládaná cena zakázky činí devět miliard korun bez DPH.

Monopol Českého Telecomu Na rozdíl od ostatních tendrů vypsaných úřednickou vládou na konci vlastního fungování je však tendr MV v časové tísni. Dnešní smlouvy na digitální spojení pro stát totiž vyprší za osm měsíců. V současné fázi systému bylo ve stovkách výběrových řízení smluvně zajištěno více než devatenáct tisíc služeb. A jednoduché není ani přepojování systémových přípojek jednotlivých operátorů. „Předběžné oznámení o výběrovém řízení jsme vydat museli. Ministra Pecinu jsme však museli velmi přemlouvat. Dle něho totiž nebylo fér začínat něco nového. Rozhodl se pro ně pod podmínkou, že je podepíše až jeho nástupce,“ popisuje náměstek ministra vnitra pro informatiku Jaroslav Chýlek. Vypsání soutěže dle něho muselo být oznámeno, protože platnost rámcové smlouvy skončí 28. února příštího roku. Počátky projektu KIVS lze hledat v roce 2001. Tehdy vláda pod vedením Miloše Zemana rozhodla, že přidělí rámcovou smlouvu v té době polostátnímu Českému Telecomu. Tento model předpokládal, že potřebné připojení pro tok státních dat dodá výhradně tento operátor. Proto šlo obtížně dojednávat snížení cenové hladiny nastavené ve smlouvě. Bývalá ministryně informatiky Dana Bérová později smlouvu s Českým Telecomem prodloužila a nechala vypsat soutěž na část služeb. Problém tendru však spočíval v tom, že opět vyhrál Telecom. Navíc dosud neexistovalo propojovací místo pro veřejnou správu ve vlastnictví státu a jediným možným řešením byla tehdy síť GovNet ve vlastnictví Českého Telecomu. Zásadní změna nastala až v roce 2007 – po vypsání rámcové smlouvy na poskytování služeb v rámci KIVS. Nové kontrakty s dalšími operátory už přinesly konkurenci, tedy i možnost snižování cen. A vzniklo propojovací místo ve vlastnictví státu – Centrální místo služeb – ke kterému lze připojit další poskytovatele služeb KIVS.

Spoříme, spoříme Ministerstvo vnitra tvrdí, že se v rámci současné fáze projektu podařilo uspořit několik set milionů korun. „Za první dva roky existence nového modelu KIVS – od července 2007 do června 2009 – bylo uspořeno více než 175 milionů korun v datových službách a přes 95 milionů korun v hlasových,“ píše se v jednom z materiálů, který má týdeník EURO k dispozici. Dle úředníků se v této fázi projektu regionální datové služby zlevnily o osmnáct, celorepublikové o 5,5 a hlasové o 9,5 procenta. Nejvyšších úspor se dosáhlo u regionálních datových služeb ministerstva dopravy (50 procent) a ministerstva financí (25 procent). Výše úspory do vypršení smlouvy byla odhadnuta na 650 milionů korun při celkovém objemu nakupovaných služeb ve výši zhruba sedmi miliard.

Možnost nižších výdajů Bez ohledu na to by však systém mohl fungovat ještě s nižšími výdaji. Pro operátory je účast v projektu komunikační infrastruktury veřejné správy lukrativní, protože státní správě poskytují velké objemy standardních služeb. Proto se v poslední době začalo uvažovat, zda by si potřebnou komunikační síť nemohl vybudovat sám stát. „Existuje prostor pro efektivní investice ze strukturálních fondů, které výrazně sníží výdaje na provoz. Musela by to však být centrálně koordinovaná aktivita,“ sdělil týdeníku EURO renomovaný odborník na podobné systémy v oblasti informačních technologií (IT), který si nepřál být jmenován. Největší problém je dle něho na koncích digitální sítě – v oblastech mimo větší aglomerace se starými technologiemi, v nichž linky přijdou až na devět tisíc korun měsíčně a je tam i téměř monopol dominantního operátora. „Tady by mohla být rychlá návratnost,“ říká odborník. Současně však upozorňuje: „Vystavili bychom se však tlaku silné lobby operátorů, která by se snažila tvrdě přesvědčovat, že stát tyto služby neumí poskytovat dostatečně flexibilně a kvalitně.“ „To je odvážná myšlenka. Od privatizace Českého Telecomu jsme dlouhou dobu nic neměli. Teď máme páteřní síť. Není to však jednoduché a nejde to udělat ze dne na den,“ reaguje na úvahy o vybudování státní sítě náměstek ministra vnitra Chýlek. Dle něho se už stát snaží maximálně využít vlastní kapacity. Podotýká však, že jde o postupný proces. Klíčovou roli v připravovaném výběrovém řízení může sehrát Česká pošta. Ta totiž, jak naznačil Chýlek, spravuje páteřní síť optických kabelů MV, kterými může proudit většina dat státní správy. Zmíněný IT odborník však poukazuje na to, že zatím nikdo neanalyzoval, na kolik by vybudování státní digitální infrastruktury přišlo a jaká by byla návratnost případné investice. „Nelze jednoduše konstatovat, že by tento model byl výhodnější. Bylo by však přínosné, kdyby taková studie vznikla. Je však nutné počítat s tím, že zůstanou lokality, zejména menší a odlehlejší obce, ve kterých se bude připojení vždy řešit nákupem služby od komerční firmy. V těchto místech by totiž nebylo smysluplné budovat vlastní síť,“ dodává odborník oslovený týdeníkem EURO. Jak se tedy bude výběrové řízení na poskytování služeb pro komunikační infrastrukturu veřejné správy odehrávat?

Nově i mobily Během léta ministerstvo vnitra vybere firmy, které se od jara 2011 KIVS zúčastní a uzavře s nimi novou rámcovou smlouvu. Nově se budou v rámci systému soutěžit i mobilní služby, které si jednotlivé instituce dosud vybíraly samy. Tento způsob pro ně bude v budoucnu povinný. Vývoj technologií už umožňuje mnohem vyšší využití mobilní komunikace při řešení potřeb veřejné správy. „Zatím nepředpokládáme masivní zájem,“ předvídá náměstek ministra vnitra Chýlek. A dodává, že u mnoha institucí kontrakty s operátory stále dobíhají. Veškerý nový nákup by však už měl být výhradně prostřednictvím KIVS. Další předpokládanou novinkou má být zapojení metropolitních a regionálních sítí – například Mepnet, Ovanet či Rowanet. Firmy s uzavřenými smlouvami v projektu KIVS se pravděpodobně zúčastní i blížícího se výběrového řízení. „Jsme největším telekomunikačním operátorem na českém trhu, jenž disponuje celorepublikovou fixní i mobilní sítí. Jsme tedy i logicky partnerem pro všechny projekty, které potřebují zajistit komunikaci v rámci celé republiky. Proto jsme se také od počátku zajímali o KIVS. A stále jsme jedním z klíčových operátorů, který tyto služby poskytuje,“ řekl týdeníku EURO mluvčí Telefóniky O2 Martin Žabka. Konsorcium T-Systems a ČD-Telematika jako jediné uvedlo částku, kterou za své služby v KIVS dosud obdrželo – 26 milionů korun. „Podstatné úspory by bylo možné dosáhnout, pokud by služby, které vyžadují vysoké investiční náklady poskytovatele – například zavedení optických přípojek –, byly soutěženy na delší období než dosud,“ řekl týdeníku EURO Jan Rezek z T-Systems Czech Republic. GTS Novera se k plánovanému výběrovému řízení nevyjádřila. Další uchazeči zatím nejsou známí.

Box: Firmy s uzavřenu rámcovou smlouvu na KIVS

Telefónica O2 GTS Novera Konsorcium T-Systems a ČD-Telematika

Pramen: Ministerstvo vnitra

Diagram: Schéma komunikační infrastruktury veřejné správy

Centrální místo služeb (CMS) Srdcem a mozkem komunikační infrastruktury veřejné správy je takzvané Centrální místo služeb se sídlem v budově ministerstva vnitra v Olšanské ulici v Praze. Do budoucna by mělo vzniknout kvůli případným výpadků náhradní Centrální místo služeb v Praze 6. Centrální místo služeb je budováno jako geograficky redundantní (účelné ukládání informací kvůli jejich možné ztrátě – pozn. red.) komunikační infrastruktura, která slouží k řízenému bezpečnému propojování subjektů veřejné a státní správy a ke komunikaci jejích subjektů s jinými, jež jsou ve vnějších veřejných a neveřejných sítích, jako je internet nebo komunikační infrastruktura EU (TESTA).

InterConnect Jediné logické místo propojení jednotlivých operátorů poskytujících služby pro komunikační infrastrukturu veřejné správy. Vytváří VPN subjekty, které tvoří IP přípojky různých poskytovatelů komunikační infrastruktury veřejné správy.

Páteřní síť SP – jednotliví operátoři VPN – virtuální síť IP přípojka – datová přípojka