Měnová politika V posledním měsíci zažily dluhopisy evropských zemí nevídaný růst. Může za to právě přelévání investic do Evropy v naději, že se Evropská centrální banka nakonec odhodlá ke kvantitativnímu uvolňování, které požene ceny nahoru a investoři budou mít hody jako před lety na druhé straně Atlantiku.
Ve Spojených státech už mají investoři žně za sebou, Fed kvantitativní uvolňování pomalu ukončuje. Naproti tomu ECB minulý týden představila celou sadu podpůrných opatření, kterým se už přezdívá balíček poslední záchrany a mají odvrátit hrozbu deflace a nastartovat ekonomiku. ECB snížila základní úrokovou sazbu z 0,25 procenta na 0,15 procenta.
Aby motivovala banky peníze investovat jinde a nenechávat je uložené v centrální bance, snížila ECB takzvanou noční depozitní sazbu na minus 0,1 procenta, bude tedy bankám účtovat za to, že si u ní přes noc „zaparkují“ peníze. Italský prezident ECB Mario Draghi se tak do historie zapíše jako první velký centrální bankéř, který ponořil úrokové sazby do záporných hodnot. V tom lze spatřovat velký obrat politiky centrální banky, která se nyní snaží ekonomiku nastartovat zápornými sazbami. Doufá, že negativní úrok přiměje komerční banky k větší ochotě poskytovat úvěry.
Zároveň končí tzv. sterilizace odkupovaných dluhopisů. Podle mnohých to znamená, že ECB vlastně už spustila kvantitativní uvolňování. Sterilizace znamená, že bezcenné vládní dluhopisy, které ECB kupovala, vyrovnávala stahováním stejného objemu peněz z oběhu. Nyní už peníze stahovat nebude a v oběhu jich tak bude přibývat.
A na scénu se také dočasně vrací program na dodávku dlouhodobé likvidity známý pod zkratkou LTRO. Tohoto programu před dvěma lety šikovně využila například česko-slovenská J&T Banka, když nakoupila slovenské vládní dluhopisy za přibližně 6,7 miliardy korun, které pak u ECB zastavila, a půjčila si od ECB za symbolické jedno procento. O půl roku později levnou půjčku splatila, a dluhopisy navíc s přibližně půlmiliardovým ziskem prodala.
l
