"Mimořádné časy vyžadují mimořádná opatření," řekla po jednání šéfka ECB Christine Lagardeovou. "Co se týče našich závazků vůči euru, neexistují hranice. V rámci našeho mandátu jsme odhodláni využít plný potenciál našich nástrojů," citovala ji agentura Reuters.
Kvůli pandemii koronaviru, jejímž epicentrem je v současnosti Evropa, se ekonomická aktivita v zemích eurozóny i mimo ně prakticky zastavila. Mimo jiné prudce klesají akciové i další trhy. To může podle analytiků signalizovat příchod hluboké ekonomické recese srovnatelné s globální finanční krizí z roku 2008.
ECB je pod silným tlakem, aby snížila náklady na úvěry u zadlužených zemí nejvíce zasažených koronavirem, jako je například Itálie. Včetně nového programu tak ECB už slíbila, že letos natiskne nové peníze za 1,1 bilionu eur (30,6 bilionu korun). Nový program nákupů dluhopisů představuje zhruba šest procent hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny.
Ilona Švihlíková: Koronavirus může přispět k deglobalizaci
Nákupy dluhopisů budou pokračovat do doby, než skončí "krizová fáze" epidemie, uvedla ECB v prohlášení. Poprvé ECB do nákupu zahrnuje i komerční cenné papíry nefinančních společností. Nákupy také budou poprvé zahrnovat dluh Řecka, který ECB nekupuje, protože země má nízký úvěrový rating. Podle řeckého ministra financí Christose Staikurase koupí ECB dluhopisy za 12 miliard eur.
ECB bude nadále nakupovat cenné papíry podle podílu jednotlivých zemí v bance, takzvaného kapitálového klíče. Upozornila nicméně, že bude flexibilní a že se může od tohoto pravidla odchýlit. To je považováno za jasné znamení toho, že nebude tolerovat zvyšování spreadu, tedy růst rozdílu mezi výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny, jako tomu v posledních dnech bylo u dluhopisů Itálie a Řecka.
Vlády a centrální banky zemí po celém světě kvůli hrozící krizi přišly s velkými plány na podporu svých ekonomik. ECB minulý týden zavedla nová stimulační opatření proti negativním dopadům koronaviru, trhy tím však neuklidnila. ECB se stala terčem kritiky za to, že v porovnání s drastickými opatřeními, která podnikla centrální banka Spojených států (Fed), nedělá dostatečné kroky na podporu ekonomiky zemí platících eurem.
Tentokrát však představitelé eurozóny, kteří byli minulý týden kritičtí ke stimulačním opatřením ECB, banku podpořili a její nová opatření vítají. Jsou mezi nimi francouzský prezident Emmanuel Macron či ministři hospodářství Německa a Španělska.
