Evropská centrální banka překvapivě snížila základní úrokovou sazbu na 1,25 procenta, zatímco trhy očekávaly ponechání sazeb na úrovni 1,50 procenta. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Analytici přitom očekávali ponechání sazeb na úrovni 1,5 procenta.
Foto: Profimedia.cz
ECB tak změnila klíčovou úrokovou sazbu poprvé od 7. července, kdy ji zvýšila o 25 bazických bodů na 1,5 procenta. ECB v rámci boje proti inflaci zvýšila základní úrok už v dubnu poté, co jej předešlé dva roky držela na rekordním jednoprocentním minimu.
Poprvé byl na čtvrtečním zasedání v čele ECB její nový šéf Mario Draghi. Ten vystřídal ve vedení ECB 1. listopadu Jean-Clauda Tricheta, který byl v čele ECB od 1. listopadu 2003. Trichet tehdy nahradil Nizozemce Wima Duisenberga, který byl vůbec prvním prezidentem ECB od jejího vzniku v roce 1999. Od roku 1993 byl Trichet guvernérem francouzské centrální banky (Banque de France).
“Nové vedení ECB se postaralo o velké překvapení, když sáhlo ke snížení signální úrokové sazby na 1,25 procenta. Trh byl tímto rozhodnutím naprosto překvapen. My ale považujeme toto rozhodnutí ECB za správné, neboť uvnitř ekonomiky eurozóny nejsou vytvářeny žádné inflační tlaky. A vzhledem k ekonomickému výhledu eurozóny je toto rozhodnutí pochopitelné,“ uvedl pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.
Podle něj je patrná změna ve vedení. Trichet letos dvakrát navýšil signální úrokovou sazbu na 1,5 procenta, a to především kvůli vysoké inflaci v rámci eurozóny. “I když všechno naznačovalo horšící se ekonomické podmínky v eurozóně, stál si stále za svým, a nechtěl tak připustit svoji chybu, že až příliš zbrkle tuto sazbu zvýšil. Draghi ale zareagovat velice rychle a v tomto případě správně,“ dodal Prokop.
Eurozóna v současné době čelí nejhlubším problémům od svého založení. O finanční pomoc požádaly Řecko, Irsko a Portugalsko, přesto se na trzích nadále objevují obavy, že by se dluhová krize mohla přelít i do dalších zemí regionu.
