Evropská centrální banka (ECB) od ledna sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (767 miliard korun) z nynějších 60 miliard eur. V nákupech ale bude pokračovat nejméně do konce září příštího roku a pokud si to vyžádá situace, tak ještě déle. Jde zatím o největší změny v mimořádně uvolněné měnové politice, kterou ECB začala uplatňovat před třemi lety. Základní úrokové sazby centrální banka nechala podle očekávání beze změn na rekordních minimech.
ECB se prostřednictvím nízkých úrokových sazeb a rozsáhlých nákupů dluhopisů snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně.
Prezident ECB Mario Draghi změny nazval „rekalibrací“ a naznačil, že v úsilí o zvýšení inflace a podporu hospodářského růstu bude ECB pokračovat. Výhled ekonomiky eurozóny se podle něj zlepšil, ale takzvaná jádrová inflace dosud nevykazuje přesvědčivé známky vzestupného trendu. Právě to je ale stěžejní cíl měnové stimulace.
Centrální banka mohla podle analytiků přistoupit k omezení stimulačních opatření díky tomu, že hospodářské oživení v eurozóně pokračuje. Banku ale dál znepokojuje nízká úroveň inflace.
ECB dnes upozornila, že v případě potřeby je připravena program nákupů dluhopisů rozšířit, nebo i prodloužit. Banka zopakovala, že úrokové sazby zůstanou na současné nízké úrovni ještě dlouho po úplném ukončení nákupů dluhopisů.
Přijetí eura: kdo v Evropě zchudl a kdo zbohatl?
Centrální banka usiluje o to, aby se míra inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. V září se spotřebitelské ceny v eurozóně meziročně zvýšily o 1,5 procenta, což bylo stejné tempo jako v předchozím měsíci.
Draghi na tiskové konferenci také přiznal, že mezi činiteli ECB nepanuje shoda, pokud se dalších kroků týče, ale že dnešní rozhodnutí bylo přijato v pozitivním duchu. Země jako je Německo a Nizozemsko, které preferují přísnější měnovou politiku, chtějí nákupy dluhopisů ukončit. Podle nich ke zvýšení inflace stejně nevedou. Argumentují i vysokým hospodářským růstem, který hovoří pro ukončení těchto nákupů, odborně nazývaných kvantitativní uvolňování měnové politiky.
Naopak země z jižního křídla eurozóny mají obavy, že rychlé ukončení programu nákupů aktiv by mohlo finanční podmínky příliš svázat, takže roky práce by přišly vniveč.
ECB dnes podle očekávání nechala svou základní úrokovou sazbu na 0,00 procenta, krajní zápůjční sazbu na 0,25 procenta a depozitní sazbu na minus 0,40 procenta.
Čtěte také: