Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání nechala úrokové sazby beze změny na rekordních minimech a nepřistoupila ani k úpravě programu nákupu cenných papírů. Signalizovala však, že by o případných změnách ve své měnové politice mohla rozhodnout příští měsíc. Banka rovněž zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na desetileté maximum 2,2 procenta. Zároveň ale s ohledem na silný kurz eura snížila odhad vývoje inflace na příští dva roky.
Centrální banka se nyní prostřednictvím mimořádně uvolněné měnové politiky snaží podporovat ekonomickou aktivitu a inflaci v eurozóně. Analytici nicméně předpokládají, že ECB vzhledem k pokračujícímu hospodářskému oživení začne v příštích měsících stimulační opatření omezovat. „Na podzim rozhodneme o nastavení svých politických nástrojů po skončení roku,“ uvedl dnes prezident ECB Mario Draghi. „Velká část rozhodnutí pravděpodobně bude učiněna v říjnu,“ řekl rovněž.
Draghi dnes upozornil, že hospodářský růst v eurozóně zůstává na solidní úrovni. Poukázal však na nejistotu spojenou s výkyvy měnového kurzu. „Současná kolísavost měnového kurzu představuje zdroj nejistoty, který je nutné sledovat s ohledem na jeho možné dopady na střednědobý výhled cenové stability,“ prohlásil.
Během Draghiho tiskové konference si euro vůči dolaru připisovalo více než jedno procento a dostalo se na devítidenní maximum nad 1,20 dolaru. Později však o část zisků přišlo. Od začátku letošního roku jednotná evropská měna k dolaru posílila zhruba o 13 procent. Růst jejího kurzu sice odráží příznivý vývoj ekonomiky eurozóny, zároveň však brzdí inflaci, protože snižuje ceny dováženého zboží.
Kurz eura k dolaru
ECB dnes také zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 2,2 procenta z dosud předpokládaných 1,9 procenta. Byl by to nejsilnější růst od roku 2007. V příštím roce nadále počítá s hospodářským růstem v rozsahu 1,8 procenta, v roce 2019 by měl růst činit 1,7 procenta.
Centrální banka nadále předpokládá, že v letošním roce dosáhne tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně 1,5 procenta. Odhady inflace na další dva roky ale snížila, a to v obou případech o jednu desetinu procentního bodu. Příští rok by tak měla inflace činit 1,2 procenta a v roce 2019 by se měla vrátit na 1,5 procenta.
Po letech souznění. Bilance zásadních centrálních bank se začínají rozcházet
ECB potvrdila, že program nákupu dluhopisů v objemu nejméně 60 miliard eur (1,6 bilionu korun) měsíčně bude pokračovat nejméně do prosince. Zopakovala také, že v případě zhoršení hospodářského výhledu nebo finančních podmínek je připravena program prodloužit či zvýšit. Někteří analytici přitom čekali, že ECB by od odkazu na možné zvýšení nákupu dluhopisů mohla upustit, uvedla agentura Reuters.
Ekonomika eurozóny se nyní zotavuje. Ve druhém čtvrtletí tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zrychlilo proti předchozím třem měsícům na 0,6 procenta z půl procenta v prvním kvartálu. Ekonomiku táhla hlavně domácí poptávka a investice.
Dále čtěte:
Draghi v Německu vysvětloval nekonvenční měnovou politiku nízkou inflací
Přijetí eura: kdo v Evropě zchudl a kdo zbohatl?
Esej: Zamávejte eurobusu
