V Lucemburku dnes v čele s ministrem financí Eduardem Janotou probíhá poslední Rada Ecofin pod českým předsednictvím. Na programu je především nové uspořádání unijního finančního sektoru a hospodářská recese. Ecofin má připravit doporučení pro nadcházející summit sedmadvacítky.
Eduard Janota
Autor: Martin Siebert
Ústřední otázka dnešního jednání Rady ministrů financí a guvernérů centrálních bank zní: jak reformovat dohled nad bankami a dalšími institucemi tak, abychom zabránili opakování nynější krize. Ecofin má dnes schvalovat návrhy Komise, která je předložila na konci května. Ty vycházejí z expertní studie vypracované týmem bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu Jacquese de Larosièra.
Jak už vás EurActiv informoval, evropská exekutiva předpokládá, že dozor nad finančními trhy by se rozdělil do dvou částí – v rámci jedné mají být sledována tzv. systémová rizika, zatímco druhá se bude zabývat konkrétními subjekty na trhu. Za účelem sledování makroekonomické stability finančního sektoru má být zřízena nová instituce – Rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Council – ESRC), jejíž vedení bude v rukou Evropské centrální banky (ECB).
Britové jsou proti
S tím, že by novému orgánu měla vládnout ECB ale nesouhlasí Britové. Tamní ministr financí Paul Myners pro dnešní vydání Financial Times uvedl: „Šéf ECB je vybírán pouze členy eurozóny, což vzbuzuje obavy, jestli dokáže reprezentovat celou Evropskou unii.“
Spojené království, kde je nejrozvinutější finanční trh z celé Unie (který ale krizí nejvíce utrpěl), se bojí jakéhokoliv předávání pravomocí na unijní instituce, protože odpovědnost za případný pád některého z velkých britských bankovních domů by dopadla na tamní daňové poplatníky.
Návrh Komise ovšem předpokládá, že národní instituce budou i nadále hrát v dozoru nad domácími bankami prim. Má sice dojít k vytvoření třech nových unijních orgánů, které ale zasáhnou jen v případě, že se úřady dozoru v jednotlivých státech Unie neshodnou, jak postupovat při dohledu nad některou z nadnárodních bankovních institucí. Ani zmiňovaná Rada pro systémová rizika ostatně nemá být obdařena nijak velkými pravomocemi a její hlas bude pouze poradní (má se podle Komise opírat o „morální“ autoritu).
Od některých odborníků se proto poslední dobou ozývaly právě opačné hlasy, než z Británie – tvrdily, že návrhy Komise nejdou dost daleko a nechávají hlavní slovo v odvětví, kterému v Evropě vládne přibližně 40 nadnárodních korporací, především národním „hlídacím psům“.
Více na EurActiv.cz.