IZIP končí, není sám
Premiér Nečas spolu s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem rozhodli, že projekt elektronických zdravotních knížek IZIP, po vynaložení téměř dvou miliard korun končí. Správní rada jejich doporučení nepochybně vyslyší. Nyní se bude hledat, kdo může za to, že projekt, který byl OSN svého času (v roce 2005) vyhodnocen jako nejlepší na světě, dopadl tak neslavně. Stejnou otázku si ovšem mohou pokládat i ve Velké Británii, kde násobně větší projekt centralizace elektronických zdravotních záznamů v rámci Národní zdravotní služby skončil loni na podzim v podstatě stejně, a to stál 12,7 miliardy liber. Pokud máte pocit, že takhle nákladné IT projekty nenaplňují původně až nebetyčná očekávání právě proto, že je realizují veřejnoprávní organizace ve spojení s dodavateli ze soukromého sektoru, vezměte v potaz osud podstatně méně ambiciózního projektu elektronických osobních zdravotních záznamů, s nímž vyrukoval Google v roce 2008. GoogleHealth poskytoval uživatelům uchovávání záznamů zadarmo, na vlastní náklady a bez reklam, i když si nechal patentovat řešení, jak do zdravotních knížek reklamu vkládat. Co měla být bomba, skončilo 24. června 2011, protože GoogleHealth „neměl ten široký dopad, v nějž jsme doufali“. Všichni v něco doufali, s tím rozdílem, že v Británii za to zaplatí přímo daňoví poplatníci, v Česku hlavně pojištěnci VZP (a částečně daňoví poplatníci, protože za důchodce, děti a nezaměstnané platí stát) a v Googlu jeho akcionáři.
