Menu Zavřít

Eden v pohybu

29. 5. 2012
Autor: Euro.cz

palubní deník

Starosti starostů

Stadion v Edenu, na kterém hraje své zápasy fotbalová Slavia, možná brzy opět změní majitele. Iinvestiční skupina Natland, vlastník osmdesátiprocentního podílu, by se totiž podle informací Palubního deníku prodeji nebránila, k transakci by navíc mohlo dojít v příštích několika dnech. Tedy pokud už existující zájemce na poslední chvíli necukne. Na stadionu visí dluhy po předchozích majitelích (Vladimír Kroužecký drží dodnes 20 procent). Pokud za této situace pošle Natland ovládanou společnost E Side Property do insolvence, jak se spekuluje, staly by se věřiteli nejen Česká spořitelna, ale i městské části Praha 6 (ministr Tomáš Chalupa) a Praha 10 (dnešní starosta Milan Richter). Ty totiž vložily své peníze do firmy Key Investments spojované rovněž s Kroužeckým a Sisákem. Pokud by se celý stadion dostal do konkurzu, měly by asi městské části a s nimi i politici ODS smůlu. Podle informací Palubního deníku je jako jediná zajištěná Česká spořitelna, která by tak mohla brát zhruba 350 milionů korun. Pokud je hodnota stadionu v Edenu zhruba 400 až 450 milionů a připočítají-li se další věřitelé, vychází z toho, že by si například Richter mohl nechat o 200 milionech z jeho radnice jen zdát. Ačkoli mu Tomáš Hrdlička sliboval, že peníze zaplatí Natland, ten to ale absolutně vylučuje. Vše se navíc může seběhnout během několika málo dní. Natland prý už s

bitcoin_skoleni

IZIP končí, není sám

Premiér Nečas spolu s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem rozhodli, že projekt elektronických zdravotních knížek IZIP, po vynaložení téměř dvou miliard korun končí. Správní rada jejich doporučení nepochybně vyslyší. Nyní se bude hledat, kdo může za to, že projekt, který byl OSN svého času (v roce 2005) vyhodnocen jako nejlepší na světě, dopadl tak neslavně. Stejnou otázku si ovšem mohou pokládat i ve Velké Británii, kde násobně větší projekt centralizace elektronických zdravotních záznamů v rámci Národní zdravotní služby skončil loni na podzim v podstatě stejně, a to stál 12,7 miliardy liber. Pokud máte pocit, že takhle nákladné IT projekty nenaplňují původně až nebetyčná očekávání právě proto, že je realizují veřejnoprávní organizace ve spojení s dodavateli ze soukromého sektoru, vezměte v potaz osud podstatně méně ambiciózního projektu elektronických osobních zdravotních záznamů, s nímž vyrukoval Google v roce 2008. GoogleHealth poskytoval uživatelům uchovávání záznamů zadarmo, na vlastní náklady a bez reklam, i když si nechal patentovat řešení, jak do zdravotních knížek reklamu vkládat. Co měla být bomba, skončilo 24. června 2011, protože GoogleHealth „neměl ten široký dopad, v nějž jsme doufali“. Všichni v něco doufali, s tím rozdílem, že v Británii za to zaplatí přímo daňoví poplatníci, v Česku hlavně pojištěnci VZP (a částečně daňoví poplatníci, protože za důchodce, děti a nezaměstnané platí stát) a v Googlu jeho akcionáři.

  • Našli jste v článku chybu?