Eduard Stehlík a Den válečných veteránů

Dnes, 11. listopadu, se po celém západním světě vzpomíná na válečné veterány a oběti válek. V Česku se ale místo piety jedná o osudu jednoho z historiků.

Letošní Den válečných veteránů ministerstvu obrany nečekaně zhořkl. Když web Euro.cz v pátek 9. listopadu krátce po obědě napsal, že známý vojenský historik Eduard Stehlík se bude muset klidit z čela resortního odboru pro válečné veterány, zpráva se velmi rychle začala šířit. Nejen do ostatních médií, ale i na nejrůznější diskuzní fóra. Dějiny sice nejsou kdovíjak velkou zálibou Čechů, nicméně Stehlík není pouze jedním z historiků, ale dlouhou dobu už i veřejně známou osobností.

Zapomeňme teď na to, že ministerstvo obrany nedohlédlo, jak citlivý vlastně konec plukovníka Stehlíka může být, a že vysvětlení, že veteránský odbor nově povede civil a Stehlíkovi navíc stejně nebyl prodloužen kontrakt v armádě, řada lidí nepobere. Od resortu, kde personální politika s nástupem hnutí ANO v roce 2014 začala připomínat dění v provinčním maloměstě, se zkrátka zázraky čekat nedají.

Zajímavější je mela, která se rozběhla, když do Stehlíkova odchodu začali píchat politici. Jen škoda, že s takovou vervou nebojují v okamžiku, kdy v armádě i resortu končí mnohem důležitější lidé, jejichž odchod se může podepsat na schopnostech českých ozbrojených sil.

Nicméně Andrej Babiš správně pochopil, že nyní opět může získat několik bodů, a tak se ještě v průběhu víkendu na sociálních sítích objevila jeho zpráva, že promluví s Lubomírem Metnarem, aby Stehlíka v resortu udržel. Potlesk, poradci premiéra opět potvrdili, že populistická gesta zvládají na výbornou.

Souhlas. Požádám ministra @metnarl, aby toto nerozumné rozhodnutí změnil. https://t.co/dqjkBIV8ZV

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) November 9, 2019

Jen pro připomenutí. Podobně se Babiš zachoval i loni v únoru poté, co ministr obrany Martin Stropnický (ANO) neprodloužil kontrakt generálovi Miroslavu Žižkovi, což se setkalo s velkou nelibostí. Babiš tehdy zahlásil, že zkušeného generála jako poradce zaměstná on. A jaká byla realita? Miroslav Žižka u něj pobyl jen pár týdnů, pak se stal rádcem ministryně Karly Šlechtové. Ovšem už od 1. května 2018 je Žižka zaměstnancem zbrojařů z Czechoslovak Group.

Se vší úctou k vedení ministerstva obrany a osudu Eduarda Stehlíka ovšem zásadní otázka leží jinde. Není aktuální personální centrifuga ideální příležitostí k tomu, aby resort konečně svůj veteránský odbor svěřil někomu, kdo prošel bojem a zahraničními operacemi a je tedy opravdovým válečným veteránem?

Nejde přitom jen o symboliku k 11. listopadu a všudypřítomným květům vlčích máků. Ministerstvo, které stále tvrdí, jak chce pomáhat vysloužilcům, by konečně mělo jít příkladem. A udělat prostor novodobému veteránovi v čele tohoto odboru je to nejmenší. Třeba i v tandemu se Stehlíkem.

Čtěte další texty Ondřeje Stratilíka