Finanční správa během prvních tří měsíců letošního roku vybrala na dani z přidané hodnoty o 8,25 miliardy korun meziročně více, nárůst proti stejnému období roku 2016 činí téměř 15 procent. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes uvedl ředitel Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Martin Janeček.
Podle něj pomohlo zejména zavedení kontrolního hlášení, které bylo zavedeno loni jako opatření proti daňovým únikům. Data jsou včetně hospodářského růstu, dodal.
Ministerstvo financí už na začátku měsíce uvedlo, že podle jeho odhadů přispělo kontrolní hlášení za rok 2016 k lepšímu výběru DPH částkou 10,2 až 12,6 miliardy korun. Z této daně stát loni získal téměř 350 miliard korun, meziročně zhruba o 18 miliard korun více. Janeček dnes doplnil, že dosud kontrolní hlášení přineslo 20 miliard korun. „Těch 20 miliard korun je ve státním rozpočtu,“ dodal.
Bývalý zástupce ředitele GFŘ Jiří Žežulka, který byl před Janečkem vedením správy pověřen, podotkl, že výkladu čísel za loňský rok příliš nerozumí. „Když odečteme vliv kontrolního hlášení, tak jak je prezentováno, tak to znamená, že jsme vlastně docílili nárůstu inkasa (čistého ekonomického růstu) někde maximálně kolem dvou procent. To je přece kriticky málo,“ uvedl. Janeček tuto Žežulkovu interpretaci odmítl.
Podle bývalé náměstkyně ministra financí Simony Hornochové čísla takto dopočítat nejde. „Souhlasím s tím, že ne celý růst HDP generuje DPH,“ uvedla.
Přečtěte si komentář Pavla Párala:
14 důvodů, proč by Andrej Babiš neměl být ministrem financí
Kontrolní hlášení se týká zhruba 500 tisíc poplatníků. Firmy musí podávat kontrolní hlášení každý měsíc. Pro fyzické osoby, které jsou plátci DPH, je lhůta pro kontrolní hlášení závislá na lhůtě přiznání u DPH. Fyzické osoby mohou přiznání podávat měsíčně nebo čtvrtletně.
Účastníci diskuse se dnes vyjádřili také k takzvaným korunovým dluhopisům. Záležitost se týká mimo jiné ministra financí Andreje Babiše (ANO), jenž v minulosti nakoupil skoro za 1,5 miliardy korun korunové obligace skupiny Agrofert, kterou tehdy vlastnil. Čelí kvůli tomu podezření z daňových úniků.
Hornochová uvedla, že emise korunových dluhopisů při určitých podmínkách naplní podle ní jako daňové odbornice z technického hlediska definici zneužití práva. „Pokud vydáváte soukromé emise svým známým privátním investorům v objemech desítek milionů až jednotek miliard korun, tak nominální hodnota každého jednotlivého dluhopisu jedna koruna za mě nemá byznysově vůbec žádné opodstatnění jiné, než dosáhnout daňové výhody. To přesně naplní definici zneužití práva,“ uvedla.
Podle Janečka ale tato pravidla nastavil stát, o zneužití práva tedy nejde. „U zneužití práva by musela být naplněna celá řada dalších kritérií, účelových transakcí a podobně,“ dodal.
