Země faraonů politickou krizi překonala a tamní hospodářství opět vykročilo k vyššímu růstu. Těžit z toho mohou čeští vývozci, kteří mají lepší jméno než většina konkurence z ostatních evropských zemí.
Politická nestabilita a nepokoje spojené s následným svržením vlády prezidenta Mursího měly negativní vliv na egyptské hospodářství. „Nicméně po zvolení prezidenta Abd al-Fattáh as-Sísího se již situaci podařilo stabilizovat,“ potvrzuje vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade Tamer El-Sibai. Bez zásadních reforem se jedna z největších afrických ekonomik přesto neobejde. Hrubý domácí produkt se v roce 2013 zvýšil o 2,1 procenta a pro nejbližší budoucnost by měla být dynamika růstu ještě vyšší. Od června 2013 do poloviny roku 2014 rostla ekonomika o 2,5 procenta. „Predikované přírůstky HDP pro další období jsou 2,9 procenta pro rok 2015 a 3,2 procenta pro období 2016. Největší potenciál růstu vidím v cestovním ruchu, strojírenství a stavebnictví. Tato odvětví jsou tahounem egyptské ekonomiky a významně se podílejí na snižování vysoké nezaměstnanosti,“ říká El-Sibai.
A co je největší překážkou budoucí prosperity? „Lze ji spatřovat ve vysoké míře státně dotovaných oblastí, jako je například benzin, elektřina, voda i základní potraviny, což značně zatěžuje státní rozpočet. Snahy o omezení subvencí musejí bojovat s velkým odporem ze strany veřejnosti spojeným s reálnou hrozbou občanských nepokojů. Výrazným negativem je i značná míra korupce a vysoká inflace. Téměř čtvrtina populace země žije pod hranicí chudoby,“ připomíná zástupce CzechTradu.
„Zemi faraonů“ trápí také vysoká vnitřní zadluženost, veřejný dluh dosáhl 93 procent HDP, a také zmíněná vysoká nezaměstnanost, která se pohybuje kolem 13 procent. Problémem je především nedostatek pracovních míst pro absolventy vysokých škol. „Aby ekonomika byla schopna absorbovat každoroční nárůst práceschopné populace, musela by při stávající demografické situaci generovat 750 až 800 tisíc pracovních míst,“ uvádějí zástupci české diplomacie. A to rozhodně není v jejích možnostech.
Káhira dlouhodobě spoléhá na dotace zemí Zálivu, které jsou tradičními a významnými partnery Egyptské arabské republiky. Tamní vládci chtějí opatrnými reformami podpořit ekonomický růst, ale především zastavit rychle narůstající zadlužení. „Vláda plánuje změny v rámci současného egyptského programu hospodářských reforem s cílem snížit rozpočtový deficit na devět procent v horizontu čtyř následujících let – ve srovnání s 14procentním deficitem předchozího fiskálního roku. Program se týká deseti hlavních oblastí, které zahrnují restrukturalizaci státních dotací, schválení administrativní reformy, přilákání zahraničních investic a reformu investičního práva,“ doplňuje Tamer El-Sibai.
Cíl číslo jedna? Přilákat investory
Přímé zahraniční investice zaznamenaly od počátku revolučních událostí významný pokles. Zatímco ve fiskálním roce 2008 a 2009 dosáhly celkem 8,1 miliardy dolarů, loni se jejich hodnota pohybovala jen kolem 4,5 miliardy dolarů. Přilákání zahraničních firem do země patří mezi hlavní cíle současné egyptské vlády. Egypt chce proto investorům ukázat přívětivou tvář. „Mezi hlavní pobídky a záruky poskytované zahraničním investorům v Egyptě patří ochrana proti vyvlastnění a nucenému stanovení cen, možnost stoprocentního zahraničního vlastnictví podniků, plné právo na repatriaci zisků a dividend. Standardní sazba firemní daně z příjmů je ve výši 20 procent, pro společnosti z oblasti těžby a zpracování ropy a zemního plynu ve výši 40,55 procenta,“ informuje šéf kanceláře CzechTrade.
Další plánované legislativní změny mají mimo jiné přinést i větší práva investorům a zjednodušení administrativy spojené s registrací výrobků či zakládáním podniků. Připravuje se zřízení instituce, která by měla sloužit jako informační centrum pro zahraniční investory. V Egyptě je aktuálně výhodné investovat v rámci takzvaných pobídkově založených zón (volné zóny, investiční zóny, průmyslové zóny a speciální ekonomické zóny), které nabízejí investorům daňové úlevy, celní zvýhodnění či další benefity.
Mimořádný potenciál pro české výrobky
Česká republika je pro Egypt zajímavým obchodním partnerem a platí to i v opačném gardu. Obrat vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Egyptem dlouhodobě – byť s určitými výkyvy – roste. Tahounem je zejména prudce rostoucí český export. „Za posledních deset let došlo k meziročnímu snížení celkového objemu obchodu pouze v letech 2009 kvůli globální krizi a 2011 v důsledku událostí arabského jara. Potenciál pro české výrobky je v zemi značný. Egyptští podnikatelé jsou si vědomi české kvality a dlouhodobé tradice vzájemných obchodních vztahů již z dob socialismu,“ říká Tamer El-Sibai. Zástupce CzechTradu v Káhiře ovšem zároveň připouští, že je v zemi nadměrná byrokracie, která může způsobit v počátcích vstupu na místní trh obtíže a prodloužit dobu například registrace výrobků. I tento problém se prý vláda snaží vyřešit reformními opatřeními.
„Nejvíce lze doporučit egyptský trh českým firmám z oblasti strojírenství, energetiky a potravinářského průmyslu. Velký zájem je o zdravotnické přístroje, různé druhy strojů, motorová vozidla, prostředky obranného průmyslu, ale uplatnění zde mohou najít firmy ze všech oblastí vzhledem k velikosti a nenasycenosti místního trhu,“ prozrazuje zástupce CzechTradu a doplňuje, že Egypt může fungovat rovněž jako vstupní brána do okolních arabských a afrických zemí. Místní distributoři často působí na více trzích zároveň.
Egyptská vláda se zaměřuje i na podporu místního exportu, a to prostřednictvím různých exportních strategií, aktivní podpory obchodních misí a podpory prezentace egyptských výrobků na mezinárodních výstavách a veletrzích. „Konkurenceschopný je převážně těžební a zpracovatelský průmysl nižších stupňů, jak je ostatně typické pro většinu rozvojových zemí. Egypt nejvíce vyváží ropu a ropné produkty, bavlnu a textil,“ uvádí El-Sabei. V posledních dvou letech exportu do Česka dominovaly vlněné česance a ostatní česaná vlna, nicméně za uplynulou dekádu dovezla Česká republika z Egypta podle slov zástupce CzechTradu nejvíce bavlněné příze. Česká republika patří mezi zeměmi EU k nejvýznamnějším vývozcům do severoafrické země. Mezi státy sedmadvacítky jsme sice aktuálně na dvanáctém místě, ale zatímco v případě většiny ostatních států vývoz stagnuje nebo klesá, u ČR jde o prudký nárůst.
Češi mají malý zájem
Čeští investoři naopak nejsou v Egyptě příliš aktivní a svým zájmem zaostávají značně nejen za západoevropskými státy, ale i za srovnatelnými zeměmi střední a východní Evropy, například Polskem. „Snaha o větší teritoriální diverzifikaci exportu se zaměřením na Egypt se objevila již po uklidnění politických nepokojů a v souvislosti s nedávným omezením exportu některých komodit do Ruska. Za české firmy investující v Egyptě můžeme jmenovat např. Pegas Nonwovens. Naopak v ČR investuje třeba egyptská firma El Sewedy Group, která podniká v elektroměrech,“ doplňuje ještě Tamer El-Sibai.
