ŠÉF STRANY ZELENÝCH MARTIN BURSÍK: Ekologická daňová reforma sice přinese vyšší spotřební daně, zároveň však sníží firmám náklady na pracovní sílu. „Při podpoře podnikání chceme klást důraz na materiálovou a energetickou efektivitu,“ říká hlavní autor reformy a nový předseda Strany zelených Martin Bursík.
ŠÉF STRANY ZELENÝCH MARTIN BURSÍK:
Ekologická daňová reforma sice přinese vyšší spotřební daně, zároveň však sníží firmám náklady na pracovní sílu. „Při podpoře podnikání chceme klást důraz na materiálovou a energetickou efektivitu,“ říká hlavní autor reformy a nový předseda Strany zelených Martin Bursík.
* Řada podnikatelů automaticky vnímá zelené jako stranu zaměřenou proti rozvoji podnikání. Jak byste je stručně přesvědčil, že tento rozhovor mají vůbec číst? Dnešní Strana zelených už zdaleka není stranou nějakých ekologických radikálů, kteří brání přírodu tím, že ji oplotí a kteří veškeré podnikatelské aktivity vnímají jako nebezpečné a škodící životnímu prostředí. Naopak: Vycházíme z předpokladu, že podnikání je slučitelné s ochranou životního prostředí. Klademe však důraz na materiálovou a energetickou efektivitu. Spotřeba materiálu a energií bude stále nákladnější, protože se jedná o neobnovitelné zdroje. Naším klíčovým slovem v oblasti podnikání je modernizace vedoucí ke konkurenceschopnosti. * Vedl jste tým, který z pověření ministerstva životního prostředí připravil návrh ekologické daňové reformy. Řada podnikatelů se obává dalšího zvýšení nákladů. Jedním z cílů reformy je - v souladu s evropskou směrnicí - zvýšit spotřební daně. Prosazujeme například zavedení daně z motorových vozidel, a to odstupňovaně podle měrných emisí oxidu uhličitého. Chceme lidi motivovat, aby si kupovali úsporná a ekologická auta. To skutečně může být na první pohled pro podnikatele negativní. * Přinese jim reforma nějaké výhody?
Samozřejmě. Sníží se odvody na sociální zabezpečení jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, takže dojde ke snížení vedlejších nákladů práce. Současně dojde ke zvýšení odečitatelné položky ze základu daně z příjmu fyzických osob. Podstatou našeho návrhu je výnosová neutralita reformy. Tedy to, co stát vybere na zvýšených spotřebních daních, vrátí na podporu podnikání.
* Jaké zatím máte ohlasy od podnikatelů?
Vítězi reformy budou například firmy, které podnikají v oblasti služeb a mají hodně zaměstnanců. Naopak energeticky náročné firmy mohou počítat se zvýšením nákladů na energie, nebudou-li investovat do energetických úspor. Mluvil jsem například s manažery firem Opel a Mercedes - obě společnosti stojí na straně vítězů německé verze ekoreformy, protože profitují ze snížení nákladů pracovní síly.
* Reformu jste připravil pro současnou vládní koalici, nyní však šéfujete opoziční mimoparlamentní straně.
Na tématu ekologické daňové reformy pracuji 13 let. Budu ji obhajovat jako expert z věcného pohledu, je mi celkem jedno v jakém tričku. Nicméně práci pro současnou vládu, respektive ministerstvo životního prostředím jsem ukončil.
* Pro ministerstvo životního prostředí jste pracoval osobně, nebo pod hlavičkou vaší konzultantské firmy?
Poradenství ministerstvu jsem dělal jako firma. Vedle ekologické daňové reformy jsem řídil také týmy pracující na alternativním scénáři energetické politiky ministerstva, na programu podpory zemního plynu v dopravě a na novém zákoně na podporu obnovitelných zdrojů energie.
* Jak dlouho podnikáte?
Vlastní konzultantskou firmu mám osm let. Je to pro mne velmi cenná zkušenost. Zažil jsem vstup do politiky na začátku 90. let, po odchodu jsem začal podnikat. Díky tomu jsem si uvědomil, jak moc jsou politici vzdáleni realitě, když si mezitím nevyzkouší, co znamená založit firmu, vést korespondenci se sociálkou nebo třeba, co to znamená dodávat dokumenty na finanční úřad ve správné formě.
* Co vidíte jako největší problém pro menší firmy?
Vedle už zmíněných vysokých odvodů je to především zbytečně velká administrativní náročnost podnikání. Založení firmy v Česku obsahuje asi 10 kroků, zatímco třeba v Rakousku je to daleko jednodušší, když máte volnou živnost. Kdybych ve firmě neměl daňového poradce, tak kvůli neustálému vyplňování všemožných formulářů by mi nezbyl čas pro samotné podnikání.
* Jak byste zlepšili státní podporu malých a středních podniků?
Zásadním problémem je vztah státu a podnikatele. Přístup současné vlády je založen na tom, že podnikatel je potenciální zloděj. Stát ho proto zahání do defenzivy a všude, kde je to možné, mu nedůvěřuje. Vždyť ale přece právě podnikatelé vytvářejí ekonomickou prosperitu země. Odvádíme státu část zisku, aby ten mohl vůbec zajišťovat veřejné služby, ale servis pro podnikatele ze strany státu tomu vůbec neodpovídá. Působí to, jako by stát držel filozofii na jednoho podnikatele jednoho finančního poradce. Nejvíce biti jsou na tom drobní živnostníci. Obrovskou bariérou pro menší firmy jsou nesmírná administrativa, plno vykazování, neustále se měnící pravidla hry.
* Co ještě byste změnili?
Uvedu aktuální příklad. Vláda teď dá dvě až pět miliard korun, aby do nošovické zóny přilákala obrovskou automobilku. Podle mne je to nesystémové mrhání penězi. Mnohem účelnější by bylo využít je na sanaci některého z nevyužívaných průmyslových areálů. Zmizela by tak skvrna na tváři naší země a nemusela by se ničit volná krajina se zemědělskou půdou. Peníze by se daly rozumněji využít na podporu malých a středních podnikatelů v regionu. Velcí investoři se stejně za několik let výroby přemístí do zemí s levnější pracovní silou, nižšími sociálními a ekologickými standardy.
* Jste proti další výstavbě dálnic?
V žádném případě - ale máme vlastní scénář umírněného dokončení rozvoje základní sítě dálnic a rychlostních komunikací. Důležitější než dostavba sítě je však odstranit z těchto komunikací kamiony. Vždyť po vstupu do Evropské unie došlo k obrovskému nárůstu tranzitu. Prosazujeme tedy převedení dálkové nákladní přepravy na železnici. Typicky v případě automobilky je vhodnější a daleko ekologičtější převážet komponenty i vyrobená auta železnicí namísto stovkami kamionů denně. Prioritou musí být výstavba veřejných překladišť: Prosazujeme také zákaz jízd nákladních automobilů nad 12 tun v pátek od 15 hodin a po celý víkend. Kombinovaná doprava musí být ekonomicky výhodnější než silniční kamionová.
* Z vašeho programu je vidět také odpor k vytváření velkých obchodních zón.
Kultura konzumu opřená o hypermarkety vskutku není krevní skupinou zelených. Navíc tato koncentrace prodeje likviduje malé obchodníky. Například ve Velké Británii čtyři velké řetězce zlikvidovaly 50 tisíc malých obchodníků, než se tam pak zákonem rozhodli omezit objem těchto obřích center. Lidé tam nejdříve byli také nadšeni možnostmi těchto velkých center, až potom si uvědomili, jaká to přináší negativa.
* V programu však máte i zajímavou větu: Český spotřebitel je vydán napospas ekonomicky motivovaným zájmům obchodních společností a stát ho prakticky nebrání. Jaké jiné než ekonomicky motivované zájmy by podle vás měly firmy mít? Velcí dominantní hráči si v Česku často určují pravidla, která nejsou jinde v Evropě standardní. Zneužívají přitom jednak malé velikosti českého trhu a tedy nedostatečné konkurence, jednak malé aktivity státu v oblasti ochrany spotřebitele. * Můžete uvést konkrétní příklad?
Tak třeba když teď někdo podnikateli ukradne kreditní kartu, tak ten podnikatel ručí za ztráty na své kartě ještě dalších 24 hodin. To je v Rakousku, Německu či Francii nemyslitelné - tam banka ručí hned od okamžiku nahlášení. Dalším příkladem jsou zálohy za energie, kdy vlastně platíte dodavateli předem za ještě neuskutečněnou službu. Nebo třeba vybírání horentních poplatků za služby, s nimiž mají telekomunikační operátoři nebo banky jen mizivé náklady. Prostě když je jim to dovoleno, tak se firmy se stejným vlastníkem chovají jinak v Česku a jinak v zahraničí.
* Jaká zlepšení navrhujete? Chceme především větší ochranu spotřebitele než jen občasné kontroly kvality zboží. Jde nám o větší informovanost, aby se lidé mohli skutečně svobodně rozhodnout s ohledem na své zdraví, životní prostředí a podobně. Povinností by se měly stát údaje o původu a kvalitě výrobků či jejich vlivu na zdravotní stav. Mimo jiné jsou kvůli tomu doteď znevýhodněni výrobci biopotravin, kteří tyto údaje uvádějí, ale spotřebitel nemá možnost je porovnat s údaji na ostatních běžných výrobcích. * Nepřinesla by ale tato povinnost jen další zvýšení byrokracie při podnikání?
Nám jde jen o to označení přímo na výrobku - to není nic náročného. Nechceme, aby to podnikatelé museli vykazovat nějaké státní instituci.
* Dospěla už česká společnost natolik, aby ekologii preferovala? Doufáte, že se vám podaří větší část populace přesvědčit, že nemá smysl následovat na první pohled úspěšný model Německa či Nizozemí s množstvím dálnic a podobně?
Myslím, že lidem bude víc záležet na kvalitě života, budou čím dál tím víc vyhledávat informace o tom, co jedí a co dýchají, v jakém prostředí žijí. Ten trend přichází tak jako tak. Všechno ale nasvědčuje tomu, že tu zkušenost západoevropských zemí prostě přeskočit nemůžeme a musíme si tím projít. Nicméně máme výhodu, že při stanovení pravidel regulace si můžeme vzít příklad z těch úspěšných opatření ve vyspělejších zemích.
* Jste pravděpodobně jedinou stranou, která otevřeně definovala okruh svých potenciálních voličů.
Obecně spoléháme na všechny, kteří přemýšlí o kvalitě života. Konkrétně se zaměřujeme na ekologicky citlivé občany, studenty a mladé voliče, dále na ženy, zvláště na matky s dětmi, profesionály v oblasti životního prostředí, učitele, vědecké pracovníky, biozemědělce a další. Z podnikatelů jsou pak našimi přirozenými voliči zejména ti, kteří působí v oblasti moderních ekologických technologií a pro které je klíčovým slovem ekoefektivita.
* Lze s tím překročit pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny? Podle listopadového průzkumu CVVM se k volbě ekologického politického programu přihlásilo 7 procent lidí. Jen něco přes polovinu z nich jsou zatím voliči zelených. Přitom náš politický horizont nekončí u ekologické politiky. Očekáváme hodně taktických hlasů od občanů, pro které budeme mezi novými nejpřijatelnější alternativou s největší šancí na úspěch. * Proč jste odmítl společnou kandidátku několika menších neparlamentních stran? Máme jasné programové priority, opíráme se o politicky zakotvené evropské zelené. Nechceme svou čitelnost rozmazat tím, že bychom se účelově spojovali s dalšími uskupeními, která navíc mají jiné priority. * Troufáte si zaplnit místo po ODA či US-DEU? Ano, chceme oslovit i jejich bývalé voliče. Problémem obou stran bylo, že se nedokázaly vymezit a ukázat rozdíl mezi nimi a ODS - vždycky šlo o takovou slušnější ODS. Přestože nechceme využít jen momentální nespokojenosti lidí a pak je zase ztratit, zdá se, že pro velkou skupinu lidí budeme volbou z rozumu, tedy nejlepší alternativou, která je k dispozici. Přinejmenším proto, že se odlišujeme od ostatních tím, že jsme jiní, věcní a doposud nás nikdo nezkorumpoval. * Kdybyste uspěl ve volbách, ukončíte vlastní podnikání? Tuto povinnost nám dává etický kodex, kteří členové Strany zelených přijali. Já ho prosazoval i přesto, že pro mne osobně je nepříjemné utlumit aktivity své úspěšné firmy. Ale myslím, že když někdo vstoupí do parlamentu a dostává plat, měl by se tomu věnovat naplno a není možné, aby při tom podnikal. Vyjma nějaké činnosti publikační, vědecké nebo správy vlastního majetku. * Když se vám daří v podnikání, co vás tedy vede znovu do politiky? Kdykoliv se naskytla nějaká příležitost udělat něco pro životní prostředí, tak jsem ji využil. Teď chci, aby se zelení skutečně dlouhodobě zachytili na politické scéně, vstoupili mezi parlamentní strany a ovlivnili českou politiku. A ještě něco: Do vlády mne kdysi vybral Josef Tošovský. Řekl, že by rád nastavil záda, aby po nich mladí politici mohli šplhat nahoru. A přestože ještě nejsem takový kmet, rád bych připravil půdu pro další generaci zelených politiků a političek. Je potřeba vnést do české politiky nový styl. * Jaký?
Dvě největší strany - ODS a ČSSD - se navzájem drží pod krkem. Mimo jiné i proto se bojí konkretizovat svůj program a popudit část potenciálních voličů. Chybí tady takový blairovský styl, kdy se některé věci komunikují otevřeně. Reformy ale přece nelze prezentovat tak, že všichni budou vítězové. Nesmíme se bát přiznávat i nepříjemné dopady, které každá reforma logicky přináší.
* Tuzemská Strana zelených vznikla hned po listopadu 1989. Proč se jí dosud nedařilo?
Největším problémem byla její strašná rozhádanost. Navíc ji lidé vnímali jako radikální stranu a báli se jí.
* Teď už je to lepší?
Stranu se podařilo sjednotit, i když samozřejmě žádná strana není zcela jednotná. Jenom od sjezdu se přihlásilo 150 nových členů a příznivců. Už nejsme spolkem ekologických radikálů, ale univerzální stranou.
* S kým jste ochotni jít do vládní koalice? My se negativně nevymezujeme proti nikomu kromě KSČM. Nepůjdeme do vlády s komunisty a nezúčastníme se ani menšinové vlády, která by se při hlasování o důvěře opírala o hlasy komunistů. Jinak jsme ale otevřenou středovou stranou. Po volbách chceme položit na stůl naše prioritní témata a uvidíme, jak na to budou případní koaliční partneři reagovat. Doba, kdy zelení nenáviděli ODS a naopak tíhli k levici, už je pryč. Jsme kritičtí a zároveň dokážeme komunikovat s oběma. Je docela pravděpodobné, že když vstoupíme do parlamentu, budeme držet v ruce klíč k vytvoření jiné alternativy než velké koalice ODS-ČSSD. Dosavadní volební aritmetika tomu napovídá. RNDr. MARTIN BURSÍK
Narodil se 12. srpna 1959 v Praze. Získal doktorát na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde studoval obor ochrana životního prostředí. Po škole pracoval jako vědecký pracovník v národním podniku Stavební geologie. V letech 1990 až 1992 byl členem České národní rady za Občanské fórum, později působil ve funkci předsedy poslaneckého klubu Občanského hnutí. V letech 1994 až 2002 byl předsedou výboru pro životní prostředí v zastupitelstvu hlavního města Prahy. Josef Tošovský si ho v roce 1998 vybral do své vlády jako ministra životního prostředí. O rok později Bursík založil konzultační společnost Ecoconsulting. Do celostátní politiky se vrátil letos v září, kdy byl zvolen novým předsedou Strany zelených.
CO RADIL MINISTROVI
Od roku 2002 byl Martin Bursík externím poradcem ministra životního prostředí v oblasti energetiky a životního prostředí. Podílel se na vypracování alternativního scénáře energetické koncepce, který posiluje roli obnovitelných zdrojů energie a úspor a navrhuje postupný výstup z jaderné energetiky. Je spoluautorem nového zákona na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Pod jeho vedením vznikl také program podpory zemního plynu jako alternativního zdroje v dopravě. Bursík řídil také expertní tým ministerstva pro přípravu koncepce ekologické daňové reformy.
