„Budete
zodpovědný za optimální, nepřetržitý a bezporuchový chod biologické čistírny,
musíte umět pohlídat dodržování ukazatelů vyčištěných vod, řízení nátoku a
odtoku odpadních vod.“ To je text inzerátu z 9. září, v němž valašskomeziříčská
chemička Deza patřící do koncernu Agrofert hledá strojníka vodního
hospodářství. Benefity pozice jsou šest týdnů dovolené či příspěvek na penzijní
připojištění.
Jedenáct
dnů od zveřejnění této nabídky se v řece Bečvě, kam proudí i odpadní vody z
čistírny továrny Deza, objevil kyanid a způsobil ekologickou katastrofu.
Ani měsíc a půl poté policie či inspektoři neukázali na jasného viníka, který by otrávení toku a úhyn více než 40 tun ryb způsobil. A kvůli němuž se do ohrožení dostaly i desítky lidí, kteří v prvních hodinách a dnech čistili Bečvu a zbavovali ji hromad mrtvých štik, candátů, jelců, parem či pstruhů.
Ministerstvo
životního prostředí, které vede Richard Brabec (ANO), bývalý ředitel
Lovochemie, sesterské továrny Dezy, však má jasno. Ač se na místo katastrofy
vypravil až 29. září, tedy s devítidenním zpožděním, dlouhodobě razí myšlenku,
že Deza je nevinná. „Těm, kteří se tuhle katastrofu snažili zneužít před
volbami: Firmu Deza jako původce znečištění už dříve vyloučily policie i Česká
inspekce životního prostředí,“ prohlásil Brabec, jemuž jsou inspektoři
podřízeni.
I když se chemička z Valmezu brání a podává trestní oznámení, dle zjištění některých médií z posledních dnů a týdnů stále neexistuje jasný důkaz, jenž by potvrdil, z kterého potrubí kyanid pocházel. S každým dalším dnem je navíc jasné, že šance najít pachatele se snižuje.
„V
Deze neexistuje žádný zásobník kyanidu, ze kterého by tato látka mohla do řeky
Bečvy uniknout. Je proto technicky nemožné, aby látka tohoto charakteru do řeky
z Dezy unikla a způsobila ekologickou katastrofu takového rozsahu,“ oznámilo
vedení fabriky patřící do Agrofertu.
Čas na Fleret
Kalná
voda v řece zabarvená do zelenohněda na začátku listopadu dobře ladí s pestrými
a opadajícími stromy podél břehů. Šumící voda nabitá deštěm z uplynulých dnů
dělá ideální kulisu pro pomalou písničku místní folkrockové kapely Fleret: „Teče
Bečva, teče dolů korytem. A jde to s ní z kopce, o tom není sporu. A když
přijde léto, tak do ní valmezští házejí duše a těla od traktorů.“
Staré
pneumatiky v ní dnes neplavou. Ale neprohánějí se v ní ani ryby. Naprostá
většina života z jejího čtyřicet kilometrů dlouhého úseku 20. září zmizela. „Případ
úhynu ryb stále vyšetřují vsetínští kriminalisté. V současné době čekáme na
výsledky znaleckých posudků. Lhůta na jejich vypracování odpovídá množství
zkoumaného materiálu a skončí na konci prosince (20. prosince – pozn. aut.),“
uvádí Petr Jaroš ze zlínského ředitelství Policie ČR.
„Bez výsledků všech rozborů nemůžeme potvrzovat ani vyvracet žádné závěry, jednalo by se o ničím nepodložené spekulace. Ve věci je vedeno trestní řízení,“ doplňuje policista.
Minulý
týden se věc řešila i ve sněmovně. Na jednání poslaneckého výboru pro životní
prostředí vystoupil jak ministr Brabec, tak jeho podřízený Erik Geuss, ředitel
České inspekce životního prostředí. Ani jeden z mužů však zákonodárcům neřekl
nové informace. Obávají se prý toho, že by mohli mařit vyšetřování.
„Brabec
s Geussem házejí odpovědnost za šetření havárie na vodoprávní úřad. Motají
řízení prací na zneškodnění havárie s prošetřením jejích příčin. Česká inspekce
životního prostředí nemá kompetence prošetřovat havárie a ukládat pokuty?“
zlobila se Dana Balcarová (Piráti), šéfka sněmovního výboru.
Chybí jasné informace
Brabcovo
zatáhnutí za brzdu je zajímavé především v souvislosti s jeho výroky v
uplynulých týdnech. Několikrát dal jasně najevo, že není žádný důvod obviňovat
z ekologické katastrofy Dezu z rodiny Agrofert zaparkované ve svěřenských
fondech.
Přitom těžko najít logické vysvětlení, proč se ministr životního prostředí vyjadřuje k fungování jakékoliv soukromé firmy. Navíc v okamžiku, kdy zjištění policie, že kyanid se zřejmě do Bečvy dostal z podzemního přivaděče odpadních vod z areálu bývalé rožnovské Tesly, zatím není potvrzené žádnými tvrdými daty.
Brabec
tak přinejmenším upozorňuje na kontroverzní vazby, které dodnes bývalí
zaměstnanci Agrofertu, toho času v politickém projektu Andreje Babiše, udržují
se svými exkolegy z koncernu. Ostatně Brabec není jediný. Eva Fialová, Babišova
poslankyně z Ústeckého kraje, třeba chtěla, aby jednání sněmovního výboru
probíhalo minulý týden za zavřenými dveřmi bez veřejnosti a novinářů.
„Nad
celou kauzou se od jejího počátku vznáší mnoho otazníků a veřejnosti chybí
jasné informace. Způsob jednání, který navrhovala poslankyně Fialová, akorát
vede k dalším spekulacím,” upozorňuje Jindřich Petrlík, předseda ekologického
sdružení Arnika.
Není
bez zajímavosti, že Fialová pracovala pro Lovochemii i Preol, tedy chemické
továrny Agrofertu, když předtím vystudovala odpadové hospodářství na Univerzitě
Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. „Jsem rozhodně pro spravedlivé
prošetření celého případu a nalezení viníka, ať je to kdokoliv. Ale je pro mne
nepřípustné, aby mohlo dojít k ovlivnění či zmaření celého procesu. Je potřeba
nechat vše řádně prošetřit Policií ČR a až na základě jejích zjištění komentovat
situaci,“ myslí si Fialová.
Takový
přístup se ale nelíbí Haně Ančincové, šéfce zlínských Pirátů. I ona byla jednou
z těch, kdo hned v září podali trestní oznámení na neznámého pachatele. Chtěla
tím prý zvýšit tlak na rychlost vyšetřování a zároveň jí vadilo, že některé
firmy, ač pro to prý nebyl důkaz, se rychle dostaly mimo zájem policie a
inspektorů.
Zatímco
se jedná, diskutuje a analyzuje, sama Bečva, jeden z valašských symbolů, je
mrtvá. Podobně jako na jaře roku 1979, kdy si krátce za sebou prošla dvěma
velkými haváriemi. Nejdřív do ní v březnu vyteklo 33,5 tuny leteckého petroleje
ze železničních cisteren, v dubnu pak 64 kilogramů kyanidové lázně z rožnovské
Tesly.
Když
nic jiného, tak aktuální katastrofa ukazuje, že k tomu nejcennějšímu a zároveň
nejrychleji mizícímu, tedy vodě, mají někteří stále stejný přístup jako před 41
lety. Nepříjemné zjištění.
