Emise škodlivin je na minimu, oxid uhličitý v pořadí
Na snížení emisí znečišťujících látek věnovala elektrárenská společnost ČEZ v posledním desetiletí padesát miliard korun. Masivními investicemi do odsiřovacích a odprašovacích zařízení dosáhla téměř pětadevadesátiprocentního snížení emisí oxidu siřičitého, který je považován za hlavní příčinu kyselých dešťů. Stejně tak klesly emise popílku, které se oproti roku 1980 snížily dokonce o 99,2 procenta. Emise oxidů dusíku jsou v porovnání s rokem 1992 poloviční.
Povolenky na beztrestnost.
Tím ovšem ekologické investice nekončí. Od příštího roku bude ČEZ v rámci povinného evropského Emission Trading System hlídat také emise oxidu uhličitého (CO2). Systém obchodování s emisemi má být ekonomickým nástrojem nátlaku na snížení emisí skleníkových plynů. Evropská unie ho hodlá spustit od 1. ledna 2005, a to pro zhruba patnáct tisícovek průmyslových producentů. Pro začátek se týká jen spalovacích procesů v průmyslu, hlavně výrobců energií, cementu či metalurgie. Ke snížení emisí bude výrobce tlačit postupné snižování počtu povolenek, které budou dostávat. Povolenky na beztrestné vypuštění tuny oxidu uhličitého musí na konci každého kalendářního roku odevzdat, a to v množství, které pokryje skutečné emise.
Obchodní artikl.
ČEZ je jednou z přibližně pětistovky firem, které v České republice povolenky dostanou. Pro první léta může být v klidu, nejspíš jich dostane minimálně tolik, kolik bude potřebovat. Po roce 2010 se však může situace změnit. Firmy, jejichž zařízení emisně překročí počet povolenek, mají být po roce 2008 pokutovány až sto eury za každou překročenou tunu.
Obdobně jako další výrobci z postkomunistických zemí je ČEZ proti firmám ze současných členských států unie pro první roky ve výhodě. Evropský Systém obchodování s emisemi se tvoří s cílem dostát v rámci Evropy závazkům z Kjótského protokolu, který země bývalého socialistického bloku - narozdíl od států EU - bez problémů plní. Menší než potřebný počet povolenek tak hrozí spíše firmám ze zemí unie.
Co do uhlíkatých emisí, je dnes ČEZ v porovnání se západoevropskými výrobci energií zhruba v polovině pelotonu. Z grafu měrných emisí CO2, množství oxidu uhličitého na vyrobenou megawatthodinu elektřiny, vyplývá, že horší pozici bude mít z jeho konkurentů hlavně německá RWE. Poněkud lépe vypadá německý E.ON. Malý podíl u francouzské EdF odpovídá vysokému zastoupení jaderných elektráren, které na rozdíl od uhelných nebo plynových oxidy uhlíku neprodukují.
Počet povolenek, které firma pro svá zařízení získá, bude důležitý i pro její obchodní činnost. Když dostane více povolenek, než kolik potřebuje pro pokrytí emisí, může tento přebytek prodat na trhu nebo – jako finanční aktivum uložit na další roky. Nedostatečný počet povolenek bude naopak ve finanční rozvaze pasívem a bude tak vyžadovat nápravná opatření: zakoupení chybějících povolenek na trhu, snížení měrných emisí investicemi nebo snížení výroby.
