Na Vysočině panuje nevraživost kvůli průzkumu úložiště jaderného paliva. Aktivisté ale možná jen chrání vlastní realitní aktivity
Devadesát pět procent jaderného paliva zůstane po štěpné reakci v jaderných elektrárnách nevyužito. S ohledem na to, že se vyvíjejí nové technologie jaderné fúze (opaku štěpení), při nichž by se využilo až 90 procent paliva, uvažuje stát o tom, že by vyhořelé jaderné tyče na několik desítek let uskladnil. V budoucnosti by mohly být využity racionálněji.
V této souvislosti Správa úložišť radioaktivních odpadů vytipovala po České republice osm lokalit, kde by mohlo úložiště vzniknout. Jako nejvýhodnější se zatím jeví podzemí u uranového dolu v Dolní Rožínce, v lokalitě nazývané Kraví hora.
Aby úvahy o vzniku úložiště dostaly racionální kontext, musí být proveden detailní průzkum podloží. A právě o možnost průzkumu se teď v obcích sousedících s Dolní Rožínkou rozpoutala bitva. Padají v ní účelové argumenty a zasáhla do ní i policie, která jednoho z aktérů obvinila a obstavila mu majetek v řádech desítek milionů korun.
Sedm obcí a jedno referendum Zastupitelstva šesti dotčených obcí s průzkumem vyslovila souhlas. Pouze zastupitelé Bukova se na plánech průzkumu neusnesli, rozhodovat se proto bude v termínu lednových prezidentských voleb v referendu. Na veřejných projednáváních proti průzkumu aktivně vystupovali členové občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora.
Cílem lidí stojících v pozadí sdružení je však nejspíš ochrana vlastních realitních investic. Do hry dokonce vstoupilo podezření z trestné činnosti.
V pozadí ekoaktivistů stojí generální ředitel uničovských strojíren Unex Karel Kalný (Euro 50/2012) a jeho bratr Petr. Karel Kalný vlastní v okolí Dolní Rožínky několik domů a polností. Jeho bratr Petr je majitelem zemědělské usedlosti v Habří. Šéfem a mluvčím občanského sdružení je spolumajitel PR společnosti Virklis Martin Schenk, jehož firma mediálně zastupuje Uničovské strojírny.
Schenk občanské sdružení zaštiťuje ryze čistými úmysly. „Do občanského sdružení jsem vstoupil jen pár dní poté, co jsem se dozvěděl, že by mi prakticky za humny měla vyrůst skládka jaderného odpadu. Bydlím v Habří už téměř sedm let a hlavním důvodem, proč jsem se sem z Brna přestěhoval, byla zdejší nádherná krajina a klid. O to vše bych během několikaletého průzkumu a následné výstavby a provozu úložiště přišel,“ tvrdí Schenk. „Občanské sdružení zakládali obyčejní lidé z okolí, kteří si začali z různých kousků více či méně oficiálních informací dávat dohromady obrázek o tom, co se u nás chystá. Se znepokojením jsme zjistili, že lidé, jejichž životní prostředí bude nenávratně změněno způsobem, který rozhodně nelze označit jako pozitivní, vlastně o ničem pořádně nevědí. Stejně tak nám přišlo podivné, s jakou lehkostí a rychlostí jsou místními starosty a zastupitelstvy připravovány a schvalovány kroky, které ve svém důsledku ovlivní život místních lidí na stovky let dopředu,“ dodává Schenk.
Policie zasahuje Se Schenkovými argumenty nesouhlasí náměstek odštěpného závodu Diamo Josef Lazárek, který má problematiku průzkumu na starost. Podle něj je vše teprve ve fázi povolování průzkumu. Říká, že nemůže nastat situace, že by za chalupami místních usedlíků ve dne v noci vrčely vrtné soupravy, jak je veřejnosti aktivisty předkládáno. Podle něj by na neobydlených místech došlo k maximálně dvěma vrtům a zbytek průzkumu potenciálního úložiště by se prováděl ze sousedících uranových dolů 600 metrů pod zemí. „V České republice stejně nejspíš žádné úložiště podobně velkého rozsahu nebude. Chtěli bychom jen provést průzkum, která lokalita by pro ně mohla být vhodná,“ tvrdí Lazárek.
Josef Lazárek i ředitel odštěpného závodu Diamo v Rožínce Pavel Koscielniak podotýkají, že občanské sdružení se začalo výrazně projevovat v půlce října. Pražská policie shodou okolností (a bez zjevné souvislosti s aktivitami sdružení) 15. října zaplombovala všechny nemovitosti Karla Kalného i jeho bratra Petra. Na některých nemovitostech přitom vázne zástavní smlouva na dvakrát 120 milionů korun vůči brněnské společnosti Glamour HairCare Professionals s akciemi na majitele.
Pražská policie, která případ vyšetřuje, o něm nechce sdělovat podrobnosti. Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová nicméně vyšetřování Karla Kalného a druhé podezřelé osoby potvrdila.
„Bylo zahájeno trestní stíhání dvou osob pro podvod v nejpřísnějším odstavci. Jde o podvodné jednání v souvislosti s akciemi. Byl dán návrh na vzetí do vazby, kterému ale soud nevyhověl,“ konstatuje Zenklová. Neviditelný ekofarmář Mluvčí občanského sdružení a obchodní partner Unexu Martin Schenk popírá, že by Karel Kalný stál v pozadí aktivistů. „Karel Kalný není členem našeho občanského sdružení, není dokonce ani jeho sponzorem či přispěvatelem, jak občas slýcháváme. Vím nicméně, že se jeho osobní postoj k vybudování trvalého úložiště jaderného odpadu v lokalitě Kraví hora velmi blíží našim stanoviskům,“ prohlašuje Schenk.
„Karel Kalný v regionu již asi deset let postupně buduje farmu zaměřenou na produkci potravin v takzvaném ekologickém standardu.
Jedná se především o produkci mléka a mléčných výrobků a masa a masných výrobků, především pak vynikajícího vyzrálého hovězího masa plemene Aberdeen Angus,“ vysvětluje mluvčí Unexu Boris Keka. Ve firmách, o nichž se Keka zmiňuje, však překvapivě Kalný podle obchodního rejstříku nefiguruje. Vedou je místní lidé. Že by byli použiti jako bílí koně, aby skutečný majitel zůstal zastřen? „Rozbořil to tady a obce se mu povedlo slušně rozhádat, přestože tu jako podnikatel oficiálně v žádné firmě nefiguruje,“ říká o Kalném šéf odštěpného závodu Diamo Pavel Koscielniak.
„Tvrdil nám, že pokud podepíšeme dohodu se Správou úložišť radioaktivních odpadů, odejde z regionu a propustí svoje lidi,“ uvádí starosta obce Bukov Jiří Vrbka. Popsal také jedno z veřejných projednávání k povolení průzkumu, jehož se Karel Kalný osobně účastnil: „Házel po lidech maso zabalené do obalu, na němž byl znak radioaktivního prostředí, ten známý terčík.“
Zmiňované „Kalného“ společnosti zabývající se ekofarmářstvím navíc mají problémy s hospodařením, jak zjistil starosta Bukova.
„A už vůbec nerozumíme zástavnímu právu, které má ke Kalného nemovitostem společnost Glamour HairCare Professionals. V zástavní smlouvě stojí, že jde o budoucí pohledávky vzniklé do 31. prosince 2018, což nepovažuji za úplně běžné ustanovení,“ dodává Jiří Vrbka.
Pokud bude průzkum v okolí uranových dolů ministerstvem životního prostředí povolen, mohl by trvat osm až deset let. O samotném fyzickém vybudování úložiště by se dalo uvažovat až zhruba v roce 2050. Stávající vyhořelé palivo se totiž skladuje v zabezpečených meziskladech u jaderných elektráren, které mají dostatečnou kapacitu na několik desítek let.
Josef Lazárek z Diama přitom upozorňuje na benefity, které by mohly dotčeným vesnicím při realizaci průzkumu připadnout. Například obec Střítež má rozpočet 900 tisíc korun. Každý rok by jí ale za průzkumné práce připadly dva miliony do vesnického rozpočtu.
„Jsem přesvědčen, že do doby, než by se úložiště začalo reálně budovat, technologie postoupí natolik, že nebude nutné vyhořelé palivo ukládat, ale bude se moci využít mnohem víc než jen ze stávajících pěti procent,“ dodává Lazárek. l
Pokud bude průzkum v okolí uranových dolů povolen, mohl by trvat osm až deset let
O autorovi| Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz
