Byl to ekonom ze staré školy, který věřil, že lidé se mají postarat hlavně sami o sebe, stát to nemá přehánět s daněmi ani regulací a že vlády se v době prosperity nesmějí dál zadlužovat. Martin Feldstein (25. listopadu 1939 až 11. června 2019) radil americkým prezidentům, kteří ho ne vždy poslouchali. Nadšené posluchače měl naopak na Harvardu, kde po dlouhá desetiletí přednášel úvodní kurzy ekonomie.
Feldstein pocházel z tradiční americké líhně talentů – ze židovské komunity v New York City. Vystudoval Harvard a následně také Oxford. Právě zde změnil svou specializaci; původně se chtěl věnovat ekonomice zdravotnictví, ale přeběhl k novému módnímu oboru – ekonometrii. Feldstein věřil, že ke správnému pochopení ekonomických jevů pomůže velké množství čísel a jejich správná interpretace.
Co se týká ekonomie, zabýval se teorií i praxí. Napsal přes 300 odborných prací. Zřejmě neznámější je ta, kterou vydal v tandemu s Charlesem Horiokou v roce 1980. Prokázal zde, že i při volném přelivu kapitálu z jedné země do druhé zůstává přímá úměrnost mezi množstvím úspor a investic v každé zemi.
Lidé zkrátka v dlouhém období preferují investování peněz ve své vlasti; pro úplnost se sluší dodat, že studie zahrnovala 21 nejbohatších zemí světa.
Nejvíce se zapsal do historie v letech 1982 až 1984, kdy zastával post hlavního ekonomického poradce prezidenta Ronalda Reagana. Jenže déle než dva roky se nevydržel dívat na hluboce deficitní hospodaření státu. Reagan v rámci svého přesvědčení snížil daně a současně zvýšil výdaje na zbrojení. Feldstein rezignoval poté, co si uvědomil, že prezidenta ke změně postoje nepřesvědčí.
Bylo by však velkým omylem prohlásit Feldsteina na základě výše řečeného za levicového ekonoma, či dokonce za keynesiána. Byl kritikem štědrého systému sociálního zabezpečení, kterému vytýkal negativní dopad na výši úspor domácností. Naopak byl zastáncem názoru, že zdravá ekonomika musí být založena na vysokých úsporách a vysokých soukromých investicích.
Politikům vždy doporučoval, ať nedusí firmy a podnikatele zbytečnou regulací.
Očekávaný vrchol kariéry se však nedostavil. V roce 2005 se mohl stát předsedou Federálního rezervního systému, ale přednost nakonec dostal jiný kandidát – Ben Bernanke. K poradenské práci se vrátil ještě v roce 2009, kdy se stal členem ekonomického týmu okolo prezidenta Baracka Obamy. Naopak fanouškem Donalda Trumpa nikdy nebyl. Již před třemi lety poznamenal, že Trump „nemá mnoho odpovědí“ na budoucí řešení vysokých rozpočtových deficitů a státního dluhu. Fakt, že se země na vrcholu ekonomického cyklu každým rokem zadluží o další bilion dolarů, zkrátka Feldstein nedokázal pochopit.
O autorovi| David Tramba tramba@mf.cz
