Ministerstvo průmyslu vybírá lidi na nové obchodní mise v zahraničí. Bez účasti ministerstva zahraničí
Přetahovaná o podobu ekonomické diplomacie vstoupila do dalšího kola. Výběr lidí do pozic ekonomických diplomatů vysílaných za ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pro nově otvírané obchodní mise například v Brazílii, Číně, Indii nebo Argentině je v plném proudu. Jenže bez účasti ministerstva zahraničních věcí (MZV). Dle kompetenčního zákona však reprezentace České republiky v zahraničí spadá výhradně pod něj.
Jestliže tedy lidé z MPO nebudou mít akreditaci od MZV, není jasné, zda v cizině vůbec budou moci legálně působit. Ministerstvo zahraničí už kvůli novým obchodním misím poslalo na MPO dotazy, jak budou tito lidé akreditováni nebo jaká bude náplň jejich práce. „Chceme si vyjasnit role a právní aspekty působení zahraničních misí,“ sdělil vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva zahraničí Ivan Jukl. MPO se ale oficiálně nechce k této věci vyjádřit, neboť to prý bude „otázkou jednání v nejbližších týdnech“.
Otec Mejstřík Pro nově otvírané obchodní mise MPO v rámci plnění nové exportní strategie se vybralo devět zemí (viz Kuba jde do světa). Sedm z nich přitom bylo před časem zejména kvůli úsporám zavřeno. Staronově se má otevřít reprezentace pod hlavičkou ministerstva průmyslu a obchodu například v Austrálii nebo v Brazílii. Zcela nově chce MPO dostat českou reprezentaci do Bogoty v Kolumbii a Dakaru v Senegalu. „Na obou bychom byli rádi společně s ministerstvem zahraničních věcí. Už jsme o tom MZV informovali s tím, že jsme ochotni se podílet poměrnou částí na nákladech,“ sdělil Tomáš Paták z odboru komunikace MPO. „V plném rozsahu je respektována role vedoucího zastupitelského úřadu. Je zájmem MPO, aby byl projekt obchodních míst realizován v partnerském vztahu s MZV ve prospěch české ekonomiky a jejích firem,“ stojí v oficiálním vyjádření ekonomického ministerstva.
Háček je ale v tom, že pokud ministerstvo zahraničí u výběru obchodních radů vysílaných za MPO nebude a jen „bude informováno“, stěží jim může poskytnout jakoukoli podporu. A akreditaci, bez které se oficiální reprezentant České republiky v zahraničí jen těžko obejde, už vůbec ne. „Akreditaci ministerstva zahraničí by tito lidé mít měli,“ domnívá se Michal Mejstřík coby hlavní tvůrce exportní strategie.
Jak vyplývá z podmínek výběrového řízení, lidé vybraní MPO musí mít prověrku Národního bezpečnostního úřadu, což by mohlo být určitou zárukou pro Černínský palác, že jde o důvěryhodné jedince. „Důležité je, že budou obsazeny další lokace a že to budou mimoevropské lokace. Rozhodnutí, jakým způsobem budou tito lidé vybírání, nebylo učiněno za mé přítomnosti a je na diskusi,“ poznamenal Mejstřík.
Mimochodem, podobný tah jako MPO chystá i Česká exportní banka (ČEB). Na nedávné exportní konferenci totiž oznámila, že chce nově otevřít vlastní reprezentaci v Turecku.
Cestovka CzechTrade O svém záměru rozjet vlastní síť obchodního zastoupení informovalo ministerstvo průmyslu už začátkem roku 2011. Reagovalo tak na fakt, že ministerstvo zahraničí v rámci úspor rozhodlo o zrušení obchodně-ekonomických úseků na ambasádách, kde pracovali i lidé z MPO. Ministerstvo průmyslu ještě pod vedením Martina Kocourka chtělo zkusit rozjet ekonomickou diplomacii přes CzechTrade,což se nedařilo, neboť agentura si chtěla lidi, kteří budou vyjíždět do zahraničí, vybírat sama. Kocourkův nástupce Martin Kuba ale letos v rámci reorganizace a naplňování exportní strategie udělal od 1. srpna ze všech zaměstnanců společnosti CzechTrade v zahraničí zaměstnance ministerstva. K vyjíždění do zahraničí přes CzechTrade už by tedy ministerstvu průmyslu nemělo stát nic v cestě.
Mimochodem i tento Kubův tah je sporný, neboť lidé za CzechTrade, ze kterých jsou nyní zaměstnanci MPO, byli v zahraničí akreditováni coby zaměstnanci vládní agentury. Působit jako zaměstnanec vládní agentury, anebo ministerský úředník, přitom může být v některých zemích obrovský rozdíl a místní úřady v daném státě by s tím mohly mít velký problém. Problém s tím ale mohou mít i daňové úřady v Česku, až budou chtít vysvětlit fakt, že CzechTrade fakturuje firmám cenu za práci, kterou provedl zaměstnanec ministerstva průmyslu.
Limitující faktor Obě ministerstva nicméně v oficiálních vyjádřeních nešetří slovy, jak moc jim jde o české exportéry. Pravda ale je, že na pilíře státní podpory tuzemských vývozců lze v současné době spoléhat jen těžko. Všechny čtyři instituce, prostřednictvím kterých má stát podporovat český export, jsou nyní bez šéfa. Šéf CzechInvestu Miroslav Křížek musel odejít poté, co se agentura dostala do hledáčku protikorupční policie. Jejím vedením byl dočasně pověřen Petr Očko. Provizorní vedení má také CzechTrade, v jehož čele stojí dočasně Zdeněk Vališ. Ivana Jukla, který je nyní na ministerstvu zahraničních věcí, odvolal Kuba letos na jaře kvůli „neshodám nad exportní strategií“.
Bez šéfů je rovněž ČEB a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). U nich by ale nově vybraní šéfové měli nastoupit během několika týdnů.
Neschopnost MPO a MZV domluvit se poškozuje především exportéry. „V drtivé většině exportéři nečekají na pomoc státu, jenže jsou teritoria, kde se bez státní podpory neobejdou,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Podobně se vyjadřuje i šéf Asociace exportérů Jiří Grund. „Kompetenční spory mezi MPO a MZV trvají již delší dobu a jistě to negativně ovlivňuje úroveň české ekonomické diplomacie. Osobnosti obchodních radů jsou v mnoha zemích limitujícím faktorem úspěchu či neúspěchu českých firem. Požadavky obou ministerstev se mísí a nepřináší to nic dobrého,“ tvrdí Grund.
Jako za Kavana Původní dohodu, která jasně stanovovala, co bude dělat v zahraničí ministerstvo zahraničních věcí a co už je hřiště ministerstva průmyslu a obchodu, uzavřeli ještě Jan Kavan jako ministr zahraničí s Miroslavem Grégrem – tehdejším šéfem MPO. Pravidla fungovala řadu let. Když přišel do Černínského paláce Karel Schwarzenberg, domluvil se se svým protějškem Martinem Kocourkem na pravidlech, která lze shrnout následovně: Pokud půjde o čistý byznys bez účasti, podpory či garance kteréhokoli státu, jde o záležitost MPO. Vše ostatní řeší MZV. „Pravidla i legislativa jsou v případě kompetencí MPO a MZV nastavená dostatečně a správně. Jde o to, jak se tato pravidla dodržují,“ poznamenal zdroj z ministerstva zahraničí, který si nepřál být jmenován. Jedná se totiž o velmi citlivou oblast. Oba resorty, byť se mezi sebou nemohou shodnout, dobře vědí, že v zahraničí musejí působit jednotně.
Vlastní reprezentaci v Turecku chce nově otevřít i Česká exportní banka
Kuba jde do světa
Obchodní mise, které mají být otevřeny v roce 2013
• Brazílie (Sao Paulo)
• Čína (Peking)
• Argentina (Buenos Aires)
• Izrael (Tel Aviv)
• Kolumbie (Bogota)
• Thajsko (Bangkok)
• Austrálie (Sydney)
• Senegal (Dakar)
• Indie (Nové Dillí)
pramen: MPO
O autorovi| Petra Pelantová • pelantova@mf.cz
