Proti krizi v roce 2008 ekonomická elita více volá po pomoci ze strany státu. Ta by podle jejich názoru měla dosahovat až 560 miliard korun (deset procent HDP). Schodek rozpočtu by stát měl řešit především zefektivňováním svého fungování a snižováním mandatorních výdajů.
"Přestože ekonomická elita nahlíží na svět z liberálně pravicových pozic, většina si myslí, že by stát měl i nadále řešit podporu koronavirem zasaženého českého hospodářství. Pomoc všude ve světě je široká a štědrá, je tedy zcela logické, že naše ekonomická elita očekává stejný postup i od naší vlády. Její pohled na aktuální situaci a zotavování ekonomiky není nikterak pesimistický, ba naopak je velmi reálný," komentoval výsledky průzkumu analytik J&T Banky Petr Sklenář.
Krizi respondenti vidí jako jednoznačnou příležitost pro strukturální změny v českém hospodářství. Polovina dotázaných by tak pomoc státu směřovala na transformaci a reorientaci českého hospodářství, čtvrtina by státní peníze zapojila do kompenzace škod, jen necelá pětina by pomoc směřovala na zmírnění sociálních dopadů.
Nárůst státního dluhu v důsledku mimořádné pomoci by měl stát řešit omezením výdajů na státní správu a revizí mandatorních výdajů v následujících letech. Pokud by se měly hledat nové zdroje příjmů do státní kasy, mělo by jít spíš o rozprodej státního majetku než o navýšení daňové zátěže. Pětina považuje narostlý státní dluh za nízký.
Restartu hospodářství by podle elity pomohly nejvíce investice. Stát by vedle zvýšení přímých výdajů na investice měl také posílit podporu investic privátního sektoru. Respondenti také považují za důležité, aby stát finančně podpořil zaměstnanost.
U podpory investic v soukromém sektoru chtějí podnikatelé rovné příležitosti pro všechny. Místo dotačních programů by tak od státu více uvítali daňové úlevy navázané na uskutečněné investice nebo garance a státní podporu financování investic. U podpory zaměstnanosti respondenti preferují snížení zdanění práce, které je v ČR jedno z nejvyšších v Evropě. Podporují také rekvalifikační programy. Za krátkodobou pomoc bez systémové změny a dlouhodobého dopadu označují kurzarbeit a dotace na pracovní místa. U těch jim také vadí výběrové přidělování.
Pokud jde o státní investice, nejvíce financí by směřovali do zkvalitnění dopravní infrastruktury. Ta je dlouhodobým problémem ČR. Hned za ní je v žebříčku priorit respondentů podpora vědy, výzkumu a vzdělávání.
Dosavadní pomoc státu hodnotí respondenti neutrálně. Vládou zvažované formy pomoci hodnotili poměrně pozitivně, k samotnému provedení jednotlivých programů podpory však již měli výhrady. Kritika se týkala zejména realizace úvěrových programů COVID.
