Ekonomický pilíř se otřásl. Přišlo varování včas?

Ratingová agentura Moody’s zhoršila výhled tří zemí s dosud elitním ratingem AAA. Je mezi nimi i Německo. Komentátoři světových médií samozřejmě tento útok na dosud nedotknutelný pilíř evropské ekonomiky nemohli nechat bez povšimnutí. Vykládají jej vesměs jako důrazné varování, že Němci nemohou platit dluhy v eurozóně donekonečna, a jako připomenutí, že evropská krize se týká i zdánlivě neotřesitelných ekonomik.

Frankfurter Allgemeine Zeitung: Menší zlo

Jen výjimečně mívají oznámení ratingových agentur správné načasování. Zpráva agentury Moody’s o ohrožení špičkového německého ratingu však nemohla přijít v lepší dobu. Agentura uvedla na obhajobu svého kroku dva argumenty.
Zaprvé nebezpečí, že Řecko opustí eurozónu: pak hrozí další zhoršení stavu nemocných zemí, jako jsou Itálie a Španělsko. Druhý důvod je závažnější: pokud žádná země z eura nevystoupí, budou slabší státy léta závislé na stabilnějších ekonomikách, jako je Německo, Nizozemsko a Lucembursko, tedy země, které Moody’s varuje před snížením ratingu. Málokdy je to podstatné ve veřejných debatách řečeno tak zřetelně: Německo nemá na výběr mezi nezměněnou eurozónou a velkou katastrofou, nýbrž mezi dvěma zly. Které je čekají větší, nikdo dopředu neví. Je však velká pravděpodobnost, že výstup Řecka z eura je zlem menším. Odchod Atén z měnového svazku totiž postupem času hodně ze svého zkázonosného potenciálu ztratil, protože mnohé banky a firmy s ním již déle počítají. Německo by to nejspíš stálo další obnosy v řádu desítek miliard, možná by se vrátila recese, ale byla by to konečně „hrůza s koncem“.

Süddeutsche Zeitung: Den zúčtování

Peníze fungují jen tehdy, když v ně všichni věří. Nutnost získat důvěru stála i u zrodu eurozóny. Šlo o to přesvědčit evropské občany a světové investory, že ekonomická výkonnost Evropy euro unese. Dnes však pozici eura oslabuje dokonce i zakladatelská Itálie. Nedůvěru musejí kompenzovat jiní, především Německo.

Dospělo to tak daleko, že ratingová agentura Moody’s začíná situaci popisovat jako dilema: Německo čekají velké výdaje, ať už Řecko eurozónu opustí, nebo v zóně jednotné měny zůstane.

Ratingovým agenturám se často předhazuje, že krize podporují, neboť jejich verdikty fungují jako přilévání oleje do ohně. V tomto případě je to neoprávněné, Moody’s jen konstatuje, co na Němce čeká – den splatnosti za krizi eura se blíží. V nejlepším případě jsou ztraceny miliardy, které Německo muselo vydat za ostatní státy a podporu vlastního bankovního systému. V nejhorším případě hrozí hluboká krize, která citlivě zasáhne německé hospodářství. Zprvu by neměla být ztráta nejvyššího hodnocení z německého pohledu tak bolestná. Země dostávala úvěry téměř zadarmo, a když ostatní evropské státy přišly o top rating, Německo profitovalo z pozice nejlepšího dlužníka. Skutečně zlověstné na rozhodnutí Moody’s však je implicitní varování, že ani Německo krizi eura neujde.

Čtěte také:

Německu hrozí, že přijde o prestižní rating

Německo díky eurokrizi ušetřilo desítky miliard eur

The Guardian: Německo by mělo dopřát Moody’s sluchu

Rozhodnutí Moody’s je ranou. Ačkoli asi nebude mít významné následky pro nákladnost německého zadlužování, mělo by německé politiky vést k zamyšlení.

Dosud Německo z krize spíše profitovalo. O německé dluhopisy je takový zájem, že investoři jsou ochotni platit za možnost investovat. A když kvůli nechuti investorů oslabilo euro, nakoplo to německý export mimo eurozónu. Proč je tedy Moody’s skeptická?

Protože rizika spojená s eurozónou se stále kupila, až začala ohrožovat německou ekonomiku. Především bankovní sektor, až příliš angažovaný v ekonomikách krizí zasažených zemí. Německé banky dříve poskytly obrovské úvěry privátnímu sektoru v těchto zemích. Za ně tyto země nakoupily německé zboží, což byl silný stimul pro německou ekonomiku zasaženou vleklou krizí v letech 2000 až 2005. Pak ale tento kanál vyschl. Místo aby Německo pomohlo obchodním partnerům s dluhovou službou a udržením úrovně importu, zvolilo politiku, jež ohrozila vlastní banky i průmysl.

Kancléřkou prosazované škrty ve výdajích prohloubily krizi zasažených zemí. Německo není obětí globalizačních rizik jako v roce 2008. Přímo ovlivňuje budoucnost zemí eura a může udělat mnohé pro oživení poptávky. Bohužel v zemi panuje konsenzus, že země v krizi investovaly v minulosti příliš a nyní pykají za předchozí hříchy. Varování Moody’s zřejmě vyslyšeno nebude.

Hospodárské noviny: Špatná adresa

Evropa už není dobrá adresa. Jedině tak se dá vysvětlit zpráva, že agentura Moody’s se rozhodla zhoršit výhled Německa, Lucemburska i Nizozemska. Všechny tyto země dnes přitom patří k tomu lepšímu, co můžete v Evropě najít. Zvlášť Německo je asi poslední ekonomikou starého kontinentu, která dokáže vážně konkurovat Americe i Asii. Bohužel všechny tyto ekonomiky trpí nepřizpůsobivými sousedy, kteří si příliš dlouho žili nad poměry. A čím častěji bude evropský panelák obcházet exekutor s upomínkami, tím více bude klesat prestiž všech nájemníků. Němcům nevadilo, že dlouhé roky platili účet za osvětlení společných prostor a po propuknutí krize zatáhli i největší část nájemného za hříšníky. Ratingové agentury nyní začínají pochybovat, zda zodpovědný soused má dost peněz na to, aby financoval celý dům. A samozřejmě zda náhodou nedojde k rozhodnutí odstěhovat se do rodinného domu na předměstí. Zhoršení německého ratingového výhledu je tak jen důsledkem toho, že nejsolidnější nájemník by v takovém případě opustil evropský panelák s kupou prakticky nevymahatelných dluhů a svůj byt by prodal jen s velkou ztrátou.