INVESTICE DO MODERNIZACE POTRAVINÁŘSKO-ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU JSOU SPOLEČNÝM JMENOVATELEM PRIORIT "NOVÁČKŮ" V EVROPSKÉ UNII.
Charakteristika jejich komodit s důrazem na potravinářství ESTONSKÁ REPUBLIKA Estonsko je hodnoceno jako hospodářsky nejvyspělejší a obchodně nejotevřenější ze všech tří pobaltských republik. Nosnou konstrukci jeho ekonomiky tvoří průmyslová výroba a na ni navazující vývoz. Jako první ze tří pobaltských zemí v předstihu zahájilo jednání o vstupu do Evropské unie společně s dalšími pěti uchazeči v roce 1998. Jestliže ještě v roce 1994 byl podíl Evropské unie na celkovém exportu Estonska 19 %, pak v roce 1995 to bylo již 54 %. Obdobný vývoj zaznamenal i estonský import, kde se podíl EU meziročně zvýšil z 23,9 % na 66 %. Z jednotlivých zemí směřuje největší část estonského exportu do Finska (30,7 %), následují Švédsko (24 %) a Německo (14,7 %). Největší podíl na celkovém estonském dovozu má opět Finsko (47,8 %), Švédsko (14,8 %) a Německo (14,5 %). Země je po Slovinsku, Maďarsku a České republice nejvýznamnějším příjemcem zahraničních investic ze zemí střední a východní Evropy. Vzájemný obchod s Českou republikou zaznamenal zejména v poslední době dynamický růst. V současnosti již přesahuje 33 mil. USD. Potravinářský průmysl zaznamenal v posledním období výrazný růst. Celkově má více jak pětadvacetiprocentní podíl na produkci zpracovatelského průmyslu země. Produkce potravin, nápojů a tabákových výrobků je rovněž největším příjemcem zahraničních investic. K významnými oborům potravinářského průmyslu patří rovněž zpracování masa, výroba nápojů a obor ryby a rybí výrobky. Stále větší zastoupení v potravinářském průmyslu má podíl výrobků s vyšší úrovní zpracování (uzeniny, konzervy, tabákové výrobky). Hlavní komodity potravinářského vývozu:
* maso a výrobky z masa (uzeniny aj.),
* mléčné výrobky (sýry, jogurty aj.),
* ryby a rybí výrobky,
* výrobky konzervárenského průmyslu,
* tabákové výrobky,
* pivo.
Hlavní komodity potravinářského dovozu: * široká škála různých potravinářských výrobků a surovin, včetně nápojů, kávy, čaje a kakaa, * chladicí a mrazicí zařízení, * balicí technika a stroje, * zařízení pro různé druhy potravinářských výrob. V Estonsku došlo k silnému růstu ekonomiky díky silnému přílivu zahraničních investic a rostoucí domácí poptávce podpořené nízkými úrokovými sazbami. Předpokládá se vstup do Evropské měnové unie v tzv. hromadném kole v letech 2008 až 2010. V roce 2001 představoval HDP 6,2 mld. EUR - růst činil 5 %, v roce 2002 již 5,8 %. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem ve výši 729 EUR na obyvatele, HDP v procentech ročně 5,59. Výsledek referenda byl kladný a Estonsko se stane od 1. května 2004 členskou zemí Evropské unie. V květnu 2004 se Estonsko stane členskou zemí NATO. KYPERSKÁ REPUBLIKA Kyperská republika má strategickou polohu uprostřed tří kontinentů. Leží blízko důležitých obchodních tras, spojujících Evropu s arabským světem a Dálným východem. Kypr může být ideálním partnerem díky své strategické poloze, protože politickým a ekonomickým vztahům se sousedními zeměmi. Má vysoko rozvinutou sociální a ekonomickou infrastrukturu. Disponuje velmi dobrým telekomunikačním a moderním bankovním systémem. Podnikatelé zde nacházejí příznivé ekonomické a obchodní klima. Hrubý domácí produkt činil v roce 2002 10,7 miliard EUR. Kypr je členem OSN, Evropské rady, britského Společenství, Světové obchodní organizace. Od roku 1973 rovněž přidruženým členem Evropského společenství. V roce 1998 uzavřel Dohodu o clech s EU. V červnu 1990 Kypr požádal o plnoprávné členství v EU. Hlavní komodity vývozu:
* citrusové plody a jiné druhy ovoce,
* brambory,
* olivy,
* zelenina,
* ovocné džusy,
* kyperské víno a koňaky,
* tabák a cigarety.
Hlavní komodity dovozu:
* stroje a technologie pro potravinářský průmysl.
Hlavní obchodní partneři v oblasti vývozu: Velká Británie, Řecko, Německo, Nizozemí, Sýrie, SAE, Rusko, Izrael, USA. Hlavní obchodní partneři v oblasti dovozu: Řecko, Itálie, USA, Španělsko, Sýrie, Čína, Japonsko, Thajsko, Francie, Německo, Izrael, Ukrajina
LITEVSKÁ REPUBLIKA
Litva je největší pobaltská republika s více než 3,7 mil. obyvatel. Patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám mezi zeměmi střední a východní Evropy. Dynamický vývoj byl dočasně přibržděn krizí v Ruské federaci, ale v současné době opět dochází k hospodářskému růstu. Hlavním obchodním partnerem Litvy je Rusko, na které se však již silně dotahuje Německo. To již předstihlo další dva tradiční obchodní partnery, Bělorusko a Lotyšsko. Litva patří mezi významné příjemce zahraničních investic, nejvíce jich plyne do obchodu a potravinářského a tabákového průmyslu. Hlavními zahraničními investory jsou USA, Německo a Británie. Průmyslová základna Litvy je dobře rozvinuta. Potravinářský průmysl se podílí na celkové průmyslové výrobě zhruba 20 procenty. Významné jsou zejména obory zpracování masa a mléka, výroba cukru a náhradních sladidel, pivovarnictví, obor výrobků z ryb, pekárenství, výroba konzerv a výroba tabákových výrobků. Zahraniční obchod mezi ČR a Litvou dosáhl v uplynulých letech výše téměř 70 mil. USD. Více než osmdesát smíšených česko-litevských podniků působí zejména v obchodní činnosti.
Hlavní komodity vývozu:
* maso a masné výrobky,
* mléko a mléčné výrobky,
* mlynářské a pekařské produkty,
* živá zvířata,
* cukr a výrobky z cukru, náhradní sladidla,
* oleje a tuky,
* ryby a výrobky z ryb,
* pivo,
* konzervy,
* tabákové výrobky,
* čokoláda.
Hlavní komodity dovozu: * stroje a zařízení pro mlýny a pekárny, pro masnou a mléčnou výrobu, pro obor zpracování ryb, * zařízení pivovarů a minipivovarů, * konzervované potraviny, * mrazicí a chladicí technika, * balicí technika a materiály, * nápoje, * těstoviny, * káva. Litva za silný růst ekonomiky vděčí především značnému přílivu zahraničních investic a rostoucí domácí poptávce podpořené nízkými úrokovými sazbami. Vysoký růst ekonomiky je ale vykoupen hlubokým propadem zahraničního obchodu. Růst domácí poptávky totiž vyžaduje stále vyšší dovozy. V roce 2001 představoval HDP 13,4 mld. EUR - růst činil 6,5 %, v roce 2002 6,7 %. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem ve výši 765 EUR na obyvatele, HDP ročně 6,78 %. O vstupu do EU obyvatelé Litvy rozhodli v referendu. V květnu 2004 se Litva stane členskou zemí NATO. LOTYŠSKÁ REPUBLIKA
Více než polovinu exportu a importu realizuje v současnosti Lotyšsko se státy Evropské unie. Největším obchodním partnerem se stalo v dovozu i ve vývozu Německo. V lotyšském exportu se dostala na druhé místo Velká Británie, která předstihla Rusko. To ztrácí pozice také v lotyšském dovozu. Export z ČR do Lotyšska vykazuje stabilní převis nad importem. V roce 2001 představovalo saldo 37,1 mil. USD. Země potřebuje investice do nových technologií a do obnovy zastaralých výrobních zařízení. Otevírá se tak prostor dovozcům strojů a zařízení pro různé druhy potravinářských výrob. Z hlediska významu pro lotyšskou ekonomiku je potravinářská výroba na 3. místě (po tranzitní dopravě a těžbě a zpracování dřeva a před textilní výrobou). Mezi obory potravinářského průmyslu dominuje pekárenství (zůstává v rukou státu), výroba masných a mléčných výrobků, ryby a rybí výrobky, ale i ovocnářství a zelinářství, konzervárenská výroba, výroba čokoládového zboží, výroba sektů aj. Potraviny tvoří i třetí nejvýznamnější komoditu vývozu. Pro potravinářství je příznačný vstup zahraničního kapitálu, zejména německého a amerického. Významnou pozici v oboru mají velkoobchodní firmy, prodejní řetězce a obchodní domy.
Hlavní komodity vývozu:
* ryby a rybí výrobky (ryby upravené nebo konzervované),
* ovoce a zeleninu (včetně konzervovaných),
* další konzervárenské výrobky,
* sekty,
* kakao, čokoládu.
Hlavní komodity dovozu: * maso a masné výrobky, živá zvířata, * mléčné výrobky, máslo, sušené mléko, * oleje, tuky, margarín, * nápoje, pivo, * trvanlivé pečivo, sušenky, těstoviny, * bramborový škrob, 245 kečupy, * potravinářské přípravky, * stroje a zařízení pro různé druhy potravinářských výrob, * chladicí a mrazicí zařízení. V roce 2001 představoval HDP 8,5 mld. EUR, růst dosáhl 7,9 %, v roce 2002 pak 6,1 procent. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem ve výši 683 EUR na obyvatele, HDP ročně 6,54 %. V květnu 2004 se Lotyšsko stane také členskou zemí NATO. Předpokládá se, že země vstoupí do Evropské měnové unie v tzv. hromadném kole v letech 2008 až 2010. MAĎARSKÁ REPUBLIKA Současná maďarská konjunktura stále sílí, tempo hospodářského růstu dosáhlo šesti procent. Tahounem jsou mezinárodní společnosti, které v posledním desetiletí v Maďarsku razantně investovaly. V současné době je 80 % zpracovatelského průmyslu financováno ze zahraničních zdrojů. Především průmyslová výroba přispívá k vysoké dynamice ekonomického růstu. Její meziroční tempo růstu přesahuje nyní 20 %. Za tyto výsledky získala země velmi příznivé hodnocení Evropské komise a zlepšení ratingu Moody`s. Také organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpokládá ve svém hodnocení, že maďarská ekonomika poroste dlouhodobě a zdravě. Maďarsko má velmi příznivé půdní a klimatické podmínky vhodné pro rozvoj intenzivního zemědělství, a tedy i pro rozvoj navazujícího potravinářského průmyslu. Specifickým rysem maďarského zemědělství je skutečnost, že na 60 % zemědělské půdy hospodaří rodinné farmy. To vše, spolu s dokončením restrukturalizace souvisejících odvětví, vytváří předpoklady pro stálý růst poptávky po strojích a zařízeních pro potravinářskou výrobu (výroba a zpracování masa, pekařství a cukrářství, mlékárny, výroba nápojů, konzervárenství a lihovarnictví, cukrovary aj.). Hlavní komodity vývozu: * masa a masné výrobky, * alkoholické a nealkoholické nápoje, víno, * obiloviny, * různé druhy čerstvého ovoce a zeleniny, * konzervárenské výrobky, * koření, * výrobky s vyšším stupněm zpracování (omáčky, kečupy, polévky aj.), národní a krajové speciality aj., * tabák a tabákové výrobky. Hlavní komodity dovozu: * maso a masné výrobky, * mléko a mléčné výrobky, * cukrovinky, * živá zvířata, * nealkoholické a alkoholické nápoje, * stroje a zařízení pro různé druhy potravinářské výroby, * chladicí a mrazicí technika, * konzervárenská a lihovarnická technika, * obalová technika. Export agrárních a potravinářských komodit rostl v posledních letech od 15 do 20 %. Výraznějšímu zvyšování dovozů brání zatím systém kvót a dalších opatření. Většina maďarského zahraničního obchodu připadá na státy Evropské unie, zejména na SRN, Rakousko a Itálii, významným partnerem je však i USA. Maďarsko je dvanáctým nejvýznamějším obchodním partnerem ČR, těsně za Nizozemím a Belgií a před Španělskem a Švýcarskem. V rámci CEFTA (Central Europe Free Trade Agreement) je třetím největším partnerem ČR. Český vývoz do Maďarska dosáhl v roce 1999 částky více než 16 mld. Kč, za pět let se náš vývoz zvýšil o 62,4 % a ročně se zvyšoval průměrně o 12,9 %. Dovoz z Maďarska se ale zvyšoval mnohem rychleji a od roku 1995 do roku 1999 vzrostl o 173,3 %, tj. ročně průměrně o 28,6 %. Podíl agrárních a potravinářských výrobků ve vývozu do ČR je cca 25 %. Vstup Maďarska do měnové unie se předpokládá v letech 2008 až 2010. V roce 2001 představoval HDP 58,0 mld. EUR. Růst činil v tomto roce 3,6 %, stejně jako v roce 2002. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem ve výši 498 EUR na obyvatele, HDP ročně 2,98 %. K 1. květnu 2004 se Maďarská republika stane členskou zemí Evropské unie. V roce 1999 se stala členskou zemí NATO. POLSKÁ REPUBLIKA Polská republika představuje svou rozlohou, počtem obyvatel i ekonomickým potenciálem významný středoevropský trh. Mezi hlavní priority polského hospodářství patří restrukturalizace zemědělství a modernizace potravinářskozpracovatelského průmyslu. Tyto trendy jsou většinou podporovány v rámci předvstupních rozvojových programů Evropské unie. Polsko, jako jeden z kandidátů vstupu do EU, čerpá finanční prostředky také z rozvojového programu SAPARD, určeného na restrukturalizaci zemědělství a na vesnici (včetně podpory investic v zemědělských podnicích, farmách a potravinářských podnicích). K významnějším rozvojovým faktorům polského hospodářství patří skutečnost, že EU a Polsko již dosáhly dohody v liberalizaci obchodu se zemědělskými výrobky. EU v této oblasti uzavřela dohodu známou jako „dvojí nula“ s devíti dalšími kandidátskými zeměmi na vstup do Unie. Uvolnění se týká obchodu s ovocem a zeleninou, se sýry, máslem a sušeným mlékem, ale i s tzv. „citlivými“ komoditami, jako je vepřové, hovězí a drůbeží maso. Podle zdrojů EU se dohoda s Polskem liší od podobných dohod uzavřených s ostatními kandidátskými zeměmi v tom, že je asymetrická, a to zřetelně ve prospěch Polska. Polské podniky potravinářského průmyslu, obzvláště masokombináty a mlékárny, investují desítky miliard do modernizace provozů tak, aby splňovaly sanitární a hygienické předpisy EU. Řada těchto investic souvisí s dovozem potravinářských technologií a strojů, protože na domácím trhu není možno velkou potřebného zařízení získat. Zde jsou značné možnosti pro uplatnění zahraničních výrobků. Podle Centra pro sociálně ekonomické analýzy (CASE) vykázala polská ekonomika růst 2,9 % (předloni rostla o 4,1 %). Zatímco domácí poptávka poklesla, inflace se naopak snížila z předloňských 10,1 % na 5,6 %. Tuto tendenci podporuje silný zlotý. Ve druhém pololetí očekávají analytici oživení domácí poptávky, ale také růst investic. Polsko má nyní nejvyšší úrokové sazby v regionu - okolo 17 %. Potravinářský průmysl se nyní podílí na produkci zpracovatelského průmyslu asi 20 %. Zemědělství se na tvorbě HDP podílí cca pěti procenty (průmysl 27 %, služby 68 %). Potravinářským oborům dominuje obor zpracování masa a mléka a rovněž cukru, z dalších oborů zpracování ovoce a zeleniny, pekárenství a výroba nápojů. Potraviny jsou jednou ze šesti nejvýznamnějších vývozních komodit (statisticky sledovaná komodita potraviny, živá zvířata a nápoje tvoří ve vývozu 11,7 %). Polsko chce v dalších letech zvyšovat vývoz obilí, brambor, čerstvého ovoce a zeleniny a rovněž produktů z těchto surovin s vyšším podílem zpracování. V dovozu tvoří potravinářské produkty cca 8 procent. K perspektivním produktům pro dovoz patří pivo a slad, tuky, maso a masné výrobky, ale až v případě další liberalizace polského agropotravinářského trhu. Celkově zaujímá Polská republika páté místo v zahraničním obchodě s ČR. Hlavní komodity vývozu:
* vepřové, hovězí a drůbeží maso a výrobky z těchto surovin,
* obiloviny, brambory,
* čerstvé ovoce a zelenina,
* mléko a mléčné výrobky (sýry, máslo, sušené mléko aj.),
* cukr a výrobky z cukru (sirupy s přísadou aromatizujících látek a barviv aj.),
* jedlé tuky,
* nápoje.
Hlavní komodity dovozu:
* nápoje alkoholické i nealkoholické,
* pivo, slad a chmel,
* káva, čaj, kakao,
* tuky,
* masné výrobky,
* cukrovinky,
* potravinové přípravky, aditiva, koření
* konzervárenské výrobky,
* tabák a tabákové výrobky,
* trvanlivé pečivo,
* stroje a zařízení pro různé druhy potravinářské výroby,
* chladírenská a mrazicí zařízení,
* zařízení pro konzervárny a lihovary,
* balicí technika.
V předloňském roce dosáhla polská ekonomika růstu HDP kolem jednoho procenta, stalo se to díky lepšímu výkonu sektoru služeb, naopak průmysl a zejména stavebnictví dosáhly horších výsledků. Rovněž se nepodařilo obnovit růst investic. V exportu se projevuje pokles poptávky v Evropské unii, což má za následek pokles polského exportu o 6,5 %. V roce 2001 dosáhlo HDP 196,6 mld. EUR, růst činil v tomto roce jedno procento, v roce 2002 představoval 0,8 %. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem 498 EUR na obyvatele, HDP v procentech ročně 3,33. Obyvatelé Polska v referendu rozhodli o členství v EU. V roce 1999 se Polská republika stala členskou zemí NATO.
SLOVENSKÁ REPUBLIKA
Pro zahraniční obchod Slovenské republiky má základní význam orientace na země Evropské unie, dále na země Středoevropské dohody o volném obchodu CEFTA a ve vztahu k České republice ještě celní unie vytvořená v roce 1993. V poslední době významným partnerem zahraničního obchodu SR je Ruská federace. V dlouhodobějších výhledech se počítá i srozvojem zahraničního obchodu s dalšími státy Společenství nezávislých států, se státy vzniklými po rozpadu bývalé Jugoslávie, ve vybraných komoditách i s oblastí Blízkého východu (Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty aj.) a rovněž s USA a Kanadou. Ve vývozu SR dominují odběratelé v ČR (26 %), SRN a Rakousko. Podíl zemí Evropské unie dosahuje celkově téměř 46 %. V dovozu jsou největšími partnery ČR (téměř 25 %), Ruská federace a SRN. Podíl potravinářského sektoru na celkovém objemu zpracovatelského průmyslu Slovenské republiky tvoří cca 9 %. K hlavním potravinářským oborům patří zpracování masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků, pekařství a mlynářství, výroba alkoholických i nealkoholických nápojů, výroba vína a piva. Významnou pozici má i konzervárenství, pěstování ovoce a zeleniny, tabákové výrobky, cukrovinky, tuky, škroby a jiné obory.
Hlavní komodity vývozu:
* maso a masné výrobky,
* mléko a mléčné výrobky,
* cukr a výrobky z cukru,
* nápoje alkoholické i nealkoholické, pivo i víno,
* ovoce a zelenina,
* konzervárenské a lihovarnické výrobky,
* tabákové výrobky,
* těstoviny a přípravky z obilí,
* potravinové přípravky,
* káva, čaj, kakao/čokoláda,
* cukrovinky a trvanlivé pečivo,
* škrob a škrobové sirupy,
* jedlé rostlinné tuky.
Hlavní komodity dovozu:
* maso a masné výrobky,
* mléko a mléčné výrobky (jogurty aj.),
* cukr a výrobky z cukru,
* výrobky nápojového průmyslu,
* výrobky pivovarského průmyslu,
* pekařské výrobky, pokrmové tuky a margarín,
* tabák a tabákové výrobky,
* přípravky z obilí,
* konzervárenské výrobky,
* čokoláda a čokoládové výrobky,
* potravinové přípravky,
* káva, čaj,
* koření.
Z výrobků dodavatelských oborů pro potravinářský průmysl je zájem zejména o:
* stroje a zařízení pro různé druhy potravinářské výroby,
* chladicí a mrazicí zařízení,
* zařízení pro výrobu potravin umožňujících rychlou přípravu,
* zařízení pro provozy rychlého občerstvení aj.
Slovenská republika je po Spolkové republice Německo druhým největším partnerem České republiky v zahraničním obchodě. Celkový obrat vzájemného obchodu obou států v oblasti agropotravinářství činil vloni 15,9 mld. Kč. Slovenská ekonomika se od poloviny roku 2001 neustále zrychluje. Ve čtvrtém kvartálu roku 2002 vzrostla meziročně o 5,4 %, čímž se stala nejrychleji rostoucí ekonomikou ve střední Evropě. Růst byl přitom tažen, na rozdíl od jiných zemí, nejen spotřebou domácností, ale i investicemi. V roce 2001 představoval HDP 22,8 mld. EUR, růst v tomto roce činil 3,3 % a v roce 2002 4,4 %. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem ve výši 482 EUR na obyvatele, růst HDP v procentech ročně 3,87. V prosinci 2000 se Slovenská republika stala členem OECD. Obyvatelé SR rozhodli v referendu o členství v EU. V květnu 2004 se SR stane členskou zemí NATO.
(Zpracováno ve spolupráci s firmou Expodata a za využití informačních zdrojů Českého statistického úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva zahraničí, Potravinářské komory ČR, Czech Trade.)
