Koronavirová pandemie přinesla především obrovský strach mezi zaměstnance
tuzemských továren. Týdeník Euro má k dispozici dopis, kde obyvatelka jednoho
menšího českého města obviňuje nejmenovaného českého miliardáře, že „se
soustředí pouze na vlastní zisk“, když nechává otevřené výrobní provozy, v
nichž pracuje mnoho lidí společně (včetně jejího manžela) a nákaza se může
rozšířit velmi rychle. Kvůli obavám jdou někteří zaměstnanci na nemocenskou a
zůstávají doma.
Nicméně velcí tuzemští byznysmeni jsou si vědomi, že kdyby se výroba
zastavila, nemusí se její velká část už za pár týdnů či měsíců vůbec rozjet a
lidé přijdou o práci. Volit mezi ohrožením vlastního podnikání a zdravím
zaměstnanců musí i majitel královédvorské Juty Jiří Hlavatý.
„Kromě vládních nařízení jsme přijali dalších čtrnáct opatření k ochraně zdraví
zaměstnanců, abychom uklidnili jejich obavy z nakažení od spolupracovníků.
Jejich obavy se pak často soustředí v tlaku na zastavení výroby,“ říká Hlavatý,
jehož textilka má čtrnáct výrobních závodů a zaměstnává dvě tisícovky lidí.
Na bojišti
I Hlavatý ví, že přicházejí těžké časy. „Výrobky pro zemědělství dělají 30
procent z našeho obratu a zde je zatím dostatek zakázek. Nedostatek zakázek nás
začíná hodně bolet u výrobků pro stavebnictví a kobercářský průmysl. Výroba pro
automotive je již zastavena,“ zhodnotil stav minulý týden s tím, že v případě
kobercářského průmyslu jde hlavně o umělé trávníky.
Všechna opatření textilní firmy proto směřují k zajištění co největší
hotovosti, neboť podle Hlavatého předpokladu Jutě klesnou loňské
sedmimiliardové tržby zhruba o 30 až 40 procent.
V obtížné situaci mu paradoxně dodávají odvahu zaměstnanci. „Včera a dnes
jsem si prošel šest našich závodů a mluvil s každým, koho jsem potkal.
Vyčerpávající, ale strašně mi dodali síly. Juta má úžasné pracovníky, jedeme
dvanáctihodinové směny, většina touží po tom, aby měli práci dál, drží top
kvalitu výrobků. Je povinností managementu pro ně práci obstarat, respektive
udělat pro to absolutní maximum,“ dodává Hlavatý.
Juta exportuje osmdesát procent své výroby, takže bude hodně záležet i na
tom, jak se s pandemií covid-19 vyrovnají ostatní státy v Evropě. „Jsme na
bojišti, kde se situace mění každým okamžikem,“ obává se Hlavatý.
Na tomto bojišti se o svou budoucnost perou i další tuzemští miliardáři. Rázná
opatření už přijal například jeden z nejbohatších Čechů Radovan Vítek. Jeho
skupina nedávno nabídla své prázdné hotely (asi pět tisíc lůžek) k využití,
pokud by přestala stačit kapacita nemocnic.
Hotely však tvoří jen devět procent z celkového portfolia skupiny, která
působí kromě Česka hlavně v Berlíně, Polsku, Rumunsku či Maďarsku. Téměř
polovinu Vítkova majetku však představují kancelářské budovy, kde už někteří
nájemci začali požadovat snížení nájmu. „V některých případech už nájemci
požádali CPI Property Group o snížení nájmu či jinou pomoc,“ uvádí skupina v
čerstvé zprávě pro investory.
Ilona Švihlíková: Do zbraně!
Postižena byla i maloobchodní centra, která tvoří čtvrtinu majetku CPI
Property Group, přičemž otevřeno z nich zůstává jen 30 až 40 procent. Vítek má
však štěstí, že velkými nájemci jsou prodejci potravin a drogerie, kteří i po
zavedení nouzového stavu fungují dál. Navíc má jen malou část nájmů ve svém
portfoliu vázanou na obrat, takže zavřené obchody budou muset platit nájmy ve
stejné výši. Pokud tedy budou schopny.
Dluh Vítkovy skupiny se drží pod 40 procenty hodnoty aktiv a společnost se
chlubí, že disponuje více než miliardou eur k okamžitému využití a nemá „žádné
významné splátky půjček či dluhopisů do roku 2022“. Výraznější problém pro
skupinu by nastal pouze v případě, že by se výrazně propadly ceny nemovitostí.
Této myšlence se brání jeden z největších českých developerů Dušan Kunovský.
„Viděl bych to tak, že cena bude stagnovat. Ale platí, že dokud se nedostane do
nabídky více lokalit například v Praze, převis poptávky, který byl dosud
obrovský, tady zůstane,“ uvažuje majitel Central Group.
Nicméně uznává, že výrazně oslabí poptávka ze strany zahraničních kupujících,
která byla v hlavním městě velká. Kvůli poklesu cestovního ruchu se na trh také
dostanou nemovitosti dosud pronajímané přes Airbnb či nemovitosti, u nichž lidé
nebudou schopni splácet hypotéku.
Koronavirová akvizice
Úspěšně zatím krizí proplouvá i další český multimiliardář Petr Otava. Jeho
skupina minulý týden završila akvizici kamenické firmy Strojmetal
a zatím nepřerušuje výrobu v žádné ze svých fabrik. „AlInvest Břidličná, Tapa
Tábor, OKK Koksovny, Měď Povrly vyrábějí v březnu v podstatě stále na plnou
kapacitu, Metalimex tradingově je na tom stále slušně a skupina Strojmetal
dohání své skluzy ve výrobě,“ řekl týdeníku Euro jediný majitel skupiny MTX Otava.
Podle něho je zatím poptávka po flexibilních obalech pro potravinářství
rekordní, což souvisí zřejmě s předzásobováním občanů potravinami. Situace se
ale každým dnem dost mění a je zcela nepochybné, že minimálně celý druhý
kvartál bude pro Otavu extrémně složitý, a to už proto, že jeho firmy působí
hodně v automotive. „Velmi tvrdé dopady očekávám ve Strojmetalu, částečně se
určitě dost projeví v AlInvestu Břidličná a v OKK Koksovny,“ říká stručně s
tím, že spolu s odbory zavádí řadu opatření na ochranu svých dělníků.
Zatím nicméně neuvažuje o zastavení téměř miliardové investice rozjeté na
severní Moravě. Pomáhá mu i to, že patří ke skupině byznysmenů, kteří se snaží
držet velmi nízké zadlužení, aby měli polštář pro krizovou dobu.
V sekci Premium čtěte také: Aktivní hibernace. Centrální banky připravují ekonomiku na návrat k normálu
Všichni týdeníkem Euro oslovení byznysmeni věří, že se ekonomika po „resetu“
a odeznění pandemie poměrně brzy vzpamatuje. Nasvědčuje tomu ostatně bezprecedentní
měnová i fiskální podpora napříč celým světem, která je mnohem razantnější než
po minulé finanční krizi 2007 až 2008. Ne všichni však z bojiště vyjdou
vítězně. Velkou otázkou je stav Itálie, kde vládní opatření v podstatě
zastavila veškerou výrobu v zemi.
Pandemie pak bude dál kulminovat v největší světové ekonomice, Spojených
státech, a přesunout se může do Afriky a Jižní Ameriky.
Světovou situaci pozorně sleduje i jeden z nejmladších českých miliardářů,
který zbohatl na technologiích. „Na jedné straně náš byznysový model,
umožňující lidem používat základní verze našich produktů zdarma, obecně v
dobách krize funguje velmi dobře. To jsme si ověřili i v letech 2008 až 2009,
kdy zájem o naše služby rostl trojciferným tempem,“ vypráví šéf antivirového
Avastu Ondřej Vlček. Podle něho aktuální situace není jen běžnou recesí, ale
bude mít dalekosáhlé následky.
Ovlivní to, jak lidé pracují, jak žijí a za co utrácejí své peníze. Hodnota
Avastu se kvůli skandálu
s prodejem osobních dat a současné panice propadla od ledna téměř o
polovinu na zhruba 100 miliard korun ve středu minulého týdne. Dividendu však
firma – na rozdíl od českých bank – hodlá normálně vyplácet.
Bude to stačit?
Na horší časy se připravují i stavebniny Dek Víta Kutnara, které zavedly na
všech pobočkách urychleně bezkontaktní prodej a zkrátily pracovní dobu. Jejich
prodejny se tak ještě víc podobají zautomatizovaným fastfoodům McDonald’s.
„Zatím čekáme, že útlum na stavebnictví dopadne, ale věříme, že díky podpoře
státu nevyústí v dlouhodobou krizi. Proto neděláme nevratné kroky s dlouhodobým
dopadem, zatím se chováme úsporně, odkládáme investice a pečlivě sledujeme
vývoj situace,“ vyjmenovává opatření majitel firmy Dek Kutnar. V krizi vidí i
příležitost v tom, že řada oborů projde hlubokou transformací a dramaticky
začne zavádět inovace.
Klíčový je v celé situaci čas. Čím déle bude současný stav, který paralyzuje
ekonomiku, trvat, tím více bude krachů. Nejohroženější jsou zatím byznysmeni
podnikající v turistickém ruchu, ale rychle pocítil propad zakázek například i
Martin Wichterle ve svých sklářských závodech Bomma a Rückl. „Samozřejmě spolu
s ochranou zdraví pracovníků se díváme na náklady, přehodnocujeme investiční
plány a připravujeme se na všemožné scénáře. Budeme rovněž vyčkávat na reakci
státu,“ uvádí pro týdeník Euro Wichterle, majitel strojírenské skupiny Wikov.
Vláda už spustila program Covid II, v jehož rámci bude Českomoravská záruční
a rozvojová banka podnikatelům poskytovat záruky za úvěry komerčních bank a
přispívat na úhradu úroků.
Zaručované provozní úvěry by měly podpořit přibližně deset tisíc
podnikatelských projektů v objemu přibližně 30 miliard korun. Otázkou je,
jestli to bude stačit. „Můžeme pouze odhadovat potřebu trhu, která se bude
pohybovat spíše v desítkách než jednotkách miliard korun. Podmínky záruk jsou
definovány a my je budeme respektovat a též se budeme snažit je maximálně
využít pro potřeby našich klientů,“ říká například mluvčí Raiffeisenbank Petra
Kopecká.
Mezi nejpostiženější oblasti ekonomiky patří kromě automobilového průmyslu
především sektor služeb, tedy turistický ruch, letectví a doprava, restaurace,
ubytování, kultura, eventové agentury, školicí a vzdělávací společnosti, sport
a wellness – všechny tyto obory se po vyhlášení nouzového stavu prakticky
zastavily, přičemž na ročním výkonu české ekonomiky se podílejí zhruba devíti
až desíti procenty.
Sektor služeb přichází denně o zhruba 1,5 miliardy korun na přidané hodnotě.
„Od okamžiku přerušení výroby ve Škodě Auto ekonomika přichází denně asi o dvě miliardy
korun, a bude-li se přerušení výroby týkat i dodavatelů do automotive, dopad
může být až kolem tří miliard denně,“ dodává za Raiffeisenbank Kopecká.
Pozitivní deviace v oboře
Takřka brutální je situace u osobních dopravců. Například společnost Leo Express,
která obsluhuje vlakovou a autobusovou dopravu v Česku, na Slovensku, v Německu
či Polsku, musela zastavit téměř osmdesát procent svých aktivit.
Dopravci nemohou přes hranice, zaměstnanci jsou doma, firma však stále musí
platit náklady a hradit splátky bankám.
Leo Express tak obsluhuje v současnosti hlavně spoje hrazené kraji, které má
nasmlouvané na celý rok. „Bude záviset, jak dlouho bude snížená poptávka po
cestování obecně,“ uvažuje Leoš Novotný starší, který je hlavním investorem
společnosti. Podle něho aktuálně dosahuje obsazenost komerčních vlaků jen asi
deseti procent, což je dlouhodobě neudržitelné.
Do společnosti Leo Express od roku 2014 zatím vložil téměř 600 milionů
korun. Nyní však vyčkává, jestli firma vůbec přežije. „Pokud se situace
zkomplikuje a ani za tři měsíce nebudou zákazníci, další peníze tam logicky
dávat nebudu. Desetiprocentní obsazenost je smrtící,“ dodává. Velmi bude také
záviset na postoji banky financující leasing vlakových souprav. „Požádáme ji o
prodloužení úvěrů,“ připouští Novotný. Obává se toho, že stát bude sanovat
raději národního železničního dopravce a negativní dopady odnesou soukromí
dopravci. Zpomalí se podle něho i liberalizace evropské železnice, která měla v
příštích letech otevřít zcela nový trh v hodnotě 22 miliard eur.
Naopak v privátních investicích na finančních trzích se Novotnému vede lépe.
Už v polovině loňského roku po turecké krizi vyprodal téměř celé portfolio a po
nedávných propadech začal postupně opět nakupovat, například ropu či dluhopisy.
Svůj čas tráví poklidně ve své radějovské oboře nedaleko Hodonína. „Udělal jsem
tady uzavřenou karanténní zónu. Vzal jsem sem děti z Prahy a teď je tady takový
ostrůvek pozitivní deviace,“ uzavírá s humorem Novotný. Kéž by se pozitivní
deviace brzy rozšířila po celém Česku.
