V případě dlouhých bojů by růst HDP mohl klesnout ke dvěma procentům
Válečné operace v Iráku jsou v plném proudu a komoditní a finanční trhy zmateně pobíhají v rytmu informací či dezinformací z válečných polí. Kromě těchto krátkodobých výkyvů však může přinést válka řadu dalších dopadů do hospodářského vývoje. Detailní analýza by vydala na tučnou knihu. Pokusme se v několika bodech stručně zhodnotit možné dopady iráckého konfliktu na českou ekonomiku. Hlavními cestami, jimiž může válka v Iráku českou ekonomiku ovlivnit, jsou výkyvy cen ropy a zemního plynu, fluktuace směnných kursů a zpomalení globálního hospodářského růstu v důsledku vysokých cen ropy a poklesu spotřebitelské a podnikatelské důvěry. Klíčovou „proměnnou“ je délka trvání válečného konfliktu a úspěšnost vojenských operací. Proto jsou na následujících řádcích uvedeny dvě varianty. Rozlišení mezi krátkou a dlouhou variantou není samozřejmě ostré, pro orientaci bude užitečné u krátké varianty uvažovat v týdnech, u dlouhé varianty v měsících. ===== Krátká válka.
- HDP. Pro českou ekonomiku je důležitý dopad na globální hospodářský růst a zejména důsledky pro hospodářství eurozóny. V případě rychlého ukončení války by dopady měly být zanedbatelné.
- Inflace. Krátkodobé fluktuace v rozmezí 20 až 35 dolarů za barel (Brent) budou následovány poklesem a stabilizací mezi patnácti a 25 dolary za barel. To povede k poklesu cen pohonných hmot a dopravních nákladů s příznivým dopadem na inflaci.
- Obchodní bilance. Pokles dovozních cen ropy a zemního plynu sníží saldo ve skupině SITC 3 (nerostná paliva) s pozitivním dopadem na obchodní bilanci.
- Kursy. Úspěšné vojenské operace podpoří dolar na úkor eura a jenu. Koruna by v tomto případě vůči dolaru oslabila. Podobně jako u cen ropy je varianta rychlé války v cenách částečně započítána. Posílení dolaru by bylo patně o něco silnější v případě eura než koruny a česká měna by mohla mírně posílit vůči euru.
- Úrokové sazby. Měnová politika Fedu a Evropské centrální banky by se mohla soustředit na současné ekonomické problémy. Pro Českou národní banku je zvláště důležitý vývoj zahraniční poptávky po českém zboží. Rychlá varianta války dává naději na dřívější hospodářské oživení na západ od našich hranic, čímž klesá pravděpodobnost dalšího snižování úrokových sazeb.
===== Dlouhá válka.
- HDP. Pesimistická varianta odhadu Evropské komise počítá s negativním dopadem na HDP eurozóny ve výši tří až čtyř desetin procenta. Vzhledem k expozici české ekonomiky vůči eurozóně by to představovalo negativní impuls v podobě zpomalení růstu HDP o jednu desetinu procentního bodu. Simulace provedená experty Evropské komise počítá ovšem pouze s ropným šokem, další negativní dopady by mohly přijít prostřednictvím poklesu podnikatelské a spotřebitelské důvěry. Negativní impuls přijde také ze strany vysokých cen pohonných hmot a zemního plynu na podnikovou sféru i výdaje domácností. Růst HDP by mohl klesnout ke dvěma procentům.
- Inflace. Negativní scénář Evropské komise počítá se vzestupem ceny ropy krátce až na 70 dolarů za barel a průměrnou cenou ve druhém čtvrtletí letošního roku na úrovni 57 dolarů za barel. Česká inflace by v tomto případě mohla oproti dosavadním prognózám poskočit o jeden procentní bod vzhůru. Na konci roku by tak meziroční změna indexu spotřebitelských cen mohla dosahovat 3,5 až čtyř procent.
- Obchodní bilance. Schodek obchodní bilance se prohloubí až o padesát miliard korun ve srovnání s loňským rokem a bude se pohybovat nad 120 miliardami. Důvodem budou nejen vysoké dovozní ceny nerostných paliv, ale také negativní vliv dalšího zpomalení hospodářského růstu v eurozóně.
- Kursy. Zde není dopad zcela jednoznačný, neboť negativní zprávy z fronty a pokles spotřebitelské důvěry v USA v kombinaci se současnými rekordními schodky běžného účtu USA by mohly dolar vůči euru oslabit. S rostoucí cenou ropy a zemního plynu, a tedy i nominálním objemem obchodů s nerostnými palivy, vzroste poptávka po dolarech tlačící americkou měnu ke zhodnocení. Dopad na kurs koruny tedy není zřejmý.
- Úrokové sazby. Měnová politika by neměla reagovat na primární dopady negativních nákladových šoků (vysoké ceny ropy) do inflace změnou úrokových sazeb. Centrální banky obvykle neprovádí striktní formu cílování inflace, a záležet proto bude, zda sekundární dopady vysokých cen ropy na inflaci převáží negativní vliv na hospodářský růst. V případě skutečně významného zpomalení hospodářského růstu můžeme od Fedu, ECB i ČNB očekávat další snížení úrokových sazeb.
