Hlavní
ukazatel ekonomického stavu HDP mohl představitele Číny potěšit, ve druhém
letošním kvartálu největší asijská ekonomika rostla tempem 3,2 procenta, což je
oproti poklesu 6,2 procenta HDP v prvním čtvrtletí značná změna. Růst
předčil očekávání části odborné veřejnosti, například agentura Bloomberg
předpokládala růst „pouze“ 2,4 procenta HDP. Přesto Čína ještě není z nejhoršího
venku, hodnota růstu z uplynulého kvartálu je nejmenší od začátku devadesátých
let minulého století, kdy začaly vládní úřady čtvrtletní růst HDP zveřejňovat.
Ekonomický růst táhla především průmyslová výroba, čínské ochranné pomůcky v době pandemie byly žádaným zbožím, vláda je dokonce využívala v rámci své "rouškové diplomacie". Stejně tak příznivá čísla ukazuje i nezaměstnanost, ta klesla na 5,7 procenta, což je jen o 0,5 procenta nezaměstnaných více, než tomu bylo na konci loňského roku. Analýza soukromého sektoru od Mezinárodního měnového fondu však upozorňuje, že dočasně o práci může přijít až 130 milionů lidí, z toho 25 milionům hrozí definitivní ztráta zaměstnání.
Čínská vláda se proto rozhodla podpořit svou ekonomikou hospodářskými
pobídkami. 280 miliard dolarů by mělo jít na vytvoření nových devíti milionů
pracovních míst. Čínské vedení také podporuje regionální vlády, aby investovaly
do budování železnic, pokrytí 5G sítě a dalších infrastrukturních projektů,
které by měly pomoci zemi zotavit se z ekonomického propadu.
Hůře než průmysl jsou na tom zákaznické služby. Obrat v retailu byl v červnu o 1,8 procenta nižší než ve stejném měsíci v loňském roce. To jde v přímém protikladu proti představám čínské vlády, která by byla ráda, kdyby obnovu ekonomiky vedli hlavně konzumenti. Zatím to však vypadá, že příznivé ekonomická čísla asijská mocnost vykazuje hlavně díky exportu, a to zejména zdravotnických pomůcek a elektroniky.
Avšak právě to může být překážkou v obnově čínské
ekonomiky. Vztahy mezi čínskými komunisty a západními zeměmi se v posledních
měsících, i vinou rozšíření koronavirové pandemie, zhoršují, a to může mít
zásadní vliv na částečné snížení vzájemného obchodu. Spory se vyostřují zejména
na trase Peking-Washington. Důvodů je hned celá řada – negativní obchodní
saldo, porušování lidských práv nebo zkrátka spory o rozhodující slovo ve
světové politice.
V obchodní rovině se to dosud projevovalo hlavně v případech dvou čínských technologických korporací – Huawei a ZTE. Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa poslední rok upozorňuje na riziko spolupráce s čínskými firmami, a to zejména při budování 5G sítí. Některé západní země, jako Velká Británie či Francie, americké volání vyslyšely. V posledních dnech zase Donald Trump hrozí zakázáním čínské aplikace TikTok na území Spojených států. A v neposlední řadě se více západním zemím nelíbí nový bezpečnostní zákon určený pro Hongkong, který podle nich ohrožuje autonomii města a porušuje princip „jedna země, dva systémy“, ke kterému se Číňané před 20 lety zavázali.
